romea - logo
22. dubna 2019 (pondělí)
svátek má Evžénie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Je Khamoro v ohrožení díky úsporám ve státním rozpočtu?

Praha, 28.5.2012 9:59, (Romano voďi)
Jarmila Balážová
Jarmila Balážová

V letošním roce snížila česká vláda rozpočet ve většině oblastí veřejného života. Nepříjemné důsledky šetření se promítají snad do všech oblastí života společnosti. Snížení dotací ze státního rozpočtu je jedno z úsporných opatření, které se nejbolestněji dotklo neziskového sektoru. Přitom nestátní neziskové organizace převzaly za posledních 20 let v ČR zodpovědnost za velkou část aktivit v oblasti sociálních služeb, školství, zdravotnictví a kultury. A především v oblasti podpory integrace příslušníků národnostních menšin a integrace Romů je jejich role nezastupitelná.

Ne, že by dotace do této sféry života ukrajovaly moc velký podíl státního rozpočtu. Dotace do neziskového sektoru jsou ve skutečnosti v poměru k poskytovaným službám velmi nízké. Navíc je jejich čerpání provázeno celou řadou potíží. Finanční prostředky na realizaci celoročních služeb a aktivit jsou ze státního rozpočtu uvolňovány ve druhé čtvrtině roku, někdy dokonce až v prosinci. Většina z nich vyžaduje dlouhodobé plánování, ale realizátoři nevědí někdy ještě na začátku realizačního období v jaké výši a zda vůbec bude dotace poskytnuta.

Snížení dotací ze státního rozpočtu na aktivity neziskového sektoru je dalším zásahem, který ohrožuje realizovatelnost projektů a existenci neziskových organizací. Mimo jiné proto, že se především v projektech zaměřených na podporu národnostních menšin a integraci Romů obtížně nahrazují jinými prostředky. Dá se očekávat, že některé z aktivit a možná i organizací zaniknou. Přitom jsou služby neziskových organizací součástí programů vlády. Plní úkoly, ke kterým je stát vázán občanům a mezinárodními smlouvami, ale nemá k tomu vytvořené nástroje a kapacity.

Podpora kulturních projektů národnostních menšin stojí především na platformě neziskových organizací. Může se zdát, že v době, kdy ekonomika není v nejlepší kondici, jsou kulturní aktivity tím prvním, co je možné omezit. Především kulturní aktivity národnostních menšin stojí na okraji zájmu většinové společnosti. Omezit kulturní projekty je však úsporou jen na první pohled. Kulturní akce jsou momentálně nejdůležitějším a mnohdy jediným pojítkem mezi menšinami a většinovou společností. Festivaly a veřejné kulturní akce jsou často jediným prostorem, na kterém se můžeme vzájemně potkávat, osobně poznat, lépe vzájemně pochopit svou mentalitu a spolupracovat.

V posledním květnovém týdnu otevírá již potřinácté své programy významný mezinárodní festival romské kultury Khamoro. Od prvního ročníku v roce 1999 uvádí na scénu široké spektrum romské umělecké tvorby. V rámci festivalu se konají koncerty skvělých kapel z celého světa, probíhají vernisáže výstav, filmové projekce, umělecké workshopy. Umělecký program je doprovázen odbornými semináři. Khamoro každoročně navštíví okolo 8500 lidí z Čech i ze zahraničí, za 12 let působení festivalu shlédlo jeho program okolo 100 tisíc návštěvníků. Populární je především závěrečný galakoncert a průvod Prahou. Festival, který pořádá Studio Production Saga a občanské sdružení Slovo 21, velmi dobře naplňuje cíl stanovený hned na začátku: Realizovat profesionální kulturní akci mezinárodního významu, na které vystupují nejlepší romští umělci a která prostřednictvím prezentace romského umění pozitivně ovlivňuje soužití Romů a většinové společnosti.

A že je této podpory výrazně třeba. Napětí mezi příslušníky většinové společnosti a romské menšiny je viditelné na každém kroku. Představy většinové společnosti o romské kultuře a jejích hodnotách bývají hodně vzdálené od skutečnosti. Negativní postoje příslušníků většinové společnosti nepříznivě ovlivňují život Romů a v důsledku toho i většinové společnosti snad na všech frontách. Počínaje těžkostmi při hledání zaměstnání či snaze najít si nájemní bydlení. Čtvrtina romských dětí chodí stále ještě do škol zřízených pro mentálně postižené. Mnoho dalších navštěvuje školy, které jako by byly pro romské žáky přímo zřízené. Alespoň tak lze soudit z podílu romských dětí ve škole. V některých městech doslova, jinde obrazně stojí na jedné straně ulice „romská škola“, na druhé škola „pro ty ostatní děti“. Ředitelé mnoha základních škol situaci vlastně udržují, i když ve snaze“ vyhovět rodičům“. Když k tomu připočítáme ještě obraz, který o Romech dlouhodobě vytváří významná část médií, máme základ pro tlak na sociální izolaci z jedné strany a obtížnou cestu ze sociálního znevýhodnění či dokonce vyloučení ze strany druhé.

Jistě, romské festivaly a kulturní aktivity samy o sobě situaci nezmění, alespoň ne přímo. Ano, někde je třeba změnit legislativu a nastavit pravidla, která sociální začleňování podpoří. Ovšem sociální začleňování je proces závislý především na ochotě jednotlivých aktérů (nás všech) sdílet jeden prostor, spolupracovat, měnit přístup a postoje.

Potenciál a zaměření na zlepšování společenské atmosféry kulturní projekty rozhodně mají. Vláda je také ve svých prohlášeních uvádí jako důležitý nástroj ovlivňování soužití většinové společnosti, Romů a národnostních menšin. Ale budou schopny „přežít“ bez státních dotací, nebo se stále se snižující finanční podporou státu? Festival Khamoro, který je skutečně nejvýznamnějším počinem mezinárodního významu v dané oblasti, se každoročně potýká s nízkým rozpočtem. I když si za úspěšné roky svého fungování získal podporu dalších partnerů a jeho náklady jsou částečně pokryty ze „vstupného“. Regionální projekty, které plní důležitou roli ve své lokalitě, jsou rovněž ohroženy nízkým rozpočtem, navíc často obtížněji hledají další zdroje podpory. Bez relevantní podpory státu se takové aktivity neobejdou. Snaha snížit státní deficit je pochopitelná a většinou lidí akceptovaná. Ovšem cesta, kterou se „státní šetření“ ubírá, již tak široce akceptována není. Zvažme na jedné straně úsporu, kterou státu přinese snížení dotací, na druhé straně přínos podobných akcí pro zlepšení společenského soužití.

Iveta Němečková, odbor pro rovné příležitosti ve školství MŠMT
Přečteno: 2186x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 5/2012, Festival, Soužití, Integrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo