romea - logo
21. ledna 2020 (úterý)
svátek má Běla
Loading
rozšířené vyhledávaní

Lidé z ghett byli vyhořelí. Emil Voráč pro ně postavil komunitní stan, na dalších krocích se domlouvá přímo s nimi

14.8.2018 10:28
Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)
Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)

„Lidé mi říkali, pane Emile, víte, kolik lidí tady bylo před vámi? Co všechno nám naslibovali, a pak už se nikdo neobjevil?“, vzpomíná na reakce lidí ze sociálně vyloučených lokalit Železný dvůr a Pod Železným dvorem v Chodově na Karlovarsku ředitel organizace Khamoro Emil Voráč.

Poválečná historie přinesla městu ležícímu deset kilometrů od Karlových Varů proslavených lázněmi a filmovým festivalem mnoho jizev, které jsou na jeho tváři znát i dnes – od výstavby panelových sídlišť přes hnědouhelné doly po přistěhovalectví. „Následky sklízíme dodnes. Je to nejen absence tradic, obyčejných mezilidských vztahů, ale především velká koncentrace sociálních problémů, jako jsou drogy, bezdomovectví, kriminalita,“ přibližuje Voráč.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz

Právě proto se rozhodl lidem z těchto dvou lokalit, které jsou mimochodem největšími vyloučenými lokalitami v kraji vůbec, pomoct. Začátky rozhodně nebyly jednoduché, kromě nekonečného vyjednávání na mnoha místech a papírování narazil na letargii a nezájem samotných místních obyvatel.

„Musel jsem úřadům dokládat různé již existující analýzy, které nebyly zdaleka tak přesné jako ty, co jsem přímo na místě vypracovával sám. Lidé z ghett byli vyhořelí a přestávali věřit, že existuje někdo, kdo by měl opravdu zájem o zlepšení jejich životních podmínek. Slibů bez výsledků slyšeli už hodně,“ vzpomíná.

Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)

Při jedné z návštěv ministerstva práce a sociálních věcí, na které o projektu připravovaném v rámci Operačního programu EU Zaměstnanost hovořil, navíc padla otázka na prostory a zázemí, kde se bude práce s komunitou odehrávat. „Takové místo v okolí vyloučených oblastí není, pomyslel jsem si, ale pak jsem dostal nápad, který se zástupcům ministerstva zalíbil,“ přibližuje. A tak vznikl komunitní stan – unikátní místo sloužící nejen k setkávání pracovníků s obyvateli lokalit, ale i k mnoha různým akcím.

Stan pojme až 80 lidí a díky plynovým ohřívačům může sloužit i v zimě. Kromě přednášek, workshopů, rekvalifikací nebo programů pro děti se Khamoro zaměřuje zejména na zapojování lidí z lokalit. „Rekonstruujeme společné prostory domů, malujeme, opravujeme venkovní prostory, vytváříme dětské koutky, pískoviště a podobně,“ popisuje Voráč. Přestože jeho komunitní pracovníci hrají v práci s místními lidmi jednu z nejdůležitějších rolí, cílem je, aby byli postupně potřeba co nejméně – aby se komunita postavila na vlastní nohy a dokázala si poradit sama.

„Vytvořili jsme mimo jiné jádrovou skupinu, se kterou se pravidelně scházíme a navrhujeme další kroky na základě toho, co je v té které lokalitě potřeba, vyhodnocujeme dosavadní úkoly. Obyvatelé jsou hrdí jak na stan, tak na to, že dohodnuté činnosti vykonáváme společně, že jsou jejich součástí,“ říká Voráč.

Organizace v Chodově působí už od roku 1997. U jejího vzniku stál Petr Hruška, který začal v rámci chodovské farnosti pracovat s dětmi a mládeží. Křesťanský klub, do kterého se zapojilo mnoho romských dětí, se usídlil ve farní budově. O šest let později se z Khamora stalo samostatné občanské sdružení, dnes působí jako obecně prospěšná společnost.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

Přečteno: 1217x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, RV 6/2018, Karlovy Vary, Komunitní centrum, Sociálně vyloučené lokality, sociální práce



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo