romea - logo
20. listopadu 2018 (úterý)
svátek má Nikola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Lidé z ghett byli vyhořelí. Emil Voráč pro ně postavil komunitní stan, na dalších krocích se domlouvá přímo s nimi

14.8.2018 10:28
Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)
Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)

„Lidé mi říkali, pane Emile, víte, kolik lidí tady bylo před vámi? Co všechno nám naslibovali, a pak už se nikdo neobjevil?“, vzpomíná na reakce lidí ze sociálně vyloučených lokalit Železný dvůr a Pod Železným dvorem v Chodově na Karlovarsku ředitel organizace Khamoro Emil Voráč.

Poválečná historie přinesla městu ležícímu deset kilometrů od Karlových Varů proslavených lázněmi a filmovým festivalem mnoho jizev, které jsou na jeho tváři znát i dnes – od výstavby panelových sídlišť přes hnědouhelné doly po přistěhovalectví. „Následky sklízíme dodnes. Je to nejen absence tradic, obyčejných mezilidských vztahů, ale především velká koncentrace sociálních problémů, jako jsou drogy, bezdomovectví, kriminalita,“ přibližuje Voráč.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz

Právě proto se rozhodl lidem z těchto dvou lokalit, které jsou mimochodem největšími vyloučenými lokalitami v kraji vůbec, pomoct. Začátky rozhodně nebyly jednoduché, kromě nekonečného vyjednávání na mnoha místech a papírování narazil na letargii a nezájem samotných místních obyvatel.

„Musel jsem úřadům dokládat různé již existující analýzy, které nebyly zdaleka tak přesné jako ty, co jsem přímo na místě vypracovával sám. Lidé z ghett byli vyhořelí a přestávali věřit, že existuje někdo, kdo by měl opravdu zájem o zlepšení jejich životních podmínek. Slibů bez výsledků slyšeli už hodně,“ vzpomíná.

Komunitní stan u Železného dvora (Foto: archiv Emila Voráče)

Při jedné z návštěv ministerstva práce a sociálních věcí, na které o projektu připravovaném v rámci Operačního programu EU Zaměstnanost hovořil, navíc padla otázka na prostory a zázemí, kde se bude práce s komunitou odehrávat. „Takové místo v okolí vyloučených oblastí není, pomyslel jsem si, ale pak jsem dostal nápad, který se zástupcům ministerstva zalíbil,“ přibližuje. A tak vznikl komunitní stan – unikátní místo sloužící nejen k setkávání pracovníků s obyvateli lokalit, ale i k mnoha různým akcím.

Stan pojme až 80 lidí a díky plynovým ohřívačům může sloužit i v zimě. Kromě přednášek, workshopů, rekvalifikací nebo programů pro děti se Khamoro zaměřuje zejména na zapojování lidí z lokalit. „Rekonstruujeme společné prostory domů, malujeme, opravujeme venkovní prostory, vytváříme dětské koutky, pískoviště a podobně,“ popisuje Voráč. Přestože jeho komunitní pracovníci hrají v práci s místními lidmi jednu z nejdůležitějších rolí, cílem je, aby byli postupně potřeba co nejméně – aby se komunita postavila na vlastní nohy a dokázala si poradit sama.

„Vytvořili jsme mimo jiné jádrovou skupinu, se kterou se pravidelně scházíme a navrhujeme další kroky na základě toho, co je v té které lokalitě potřeba, vyhodnocujeme dosavadní úkoly. Obyvatelé jsou hrdí jak na stan, tak na to, že dohodnuté činnosti vykonáváme společně, že jsou jejich součástí,“ říká Voráč.

Organizace v Chodově působí už od roku 1997. U jejího vzniku stál Petr Hruška, který začal v rámci chodovské farnosti pracovat s dětmi a mládeží. Křesťanský klub, do kterého se zapojilo mnoho romských dětí, se usídlil ve farní budově. O šest let později se z Khamora stalo samostatné občanské sdružení, dnes působí jako obecně prospěšná společnost.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

Přečteno: 1073x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, RV 6/2018, Karlovy Vary, Komunitní centrum, Sociálně vyloučené lokality, sociální práce



HLAVNÍ ZPRÁVY

Olga Halušková (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Karlštejn není jen nábytek a porcelán, říká průvodkyně Olga Halušková. Ročně hradem provede 15 tisíc lidí

20.11.2018 11:41
Dvanáct let pracuje jako průvodkyně na jednom z našich nejnavštěvovanějších hradů. Stará se o více než 50 průvodců a každý rok po něm provede kolem 15 000 lidí. „Karlštejn není jen nábytek a porcelán. Je to nejsilnější duchovní místo, jaké jsem poznala,“ říká Olga Halušková.
 celý článek

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo