romea - logo
18. října 2018 (čtvrtek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Mezinárodní den lidských práv

Praha, 26.11.2012 11:03, (Romano voďi)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

...zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva , a (...) k vybudování světa, ve kterém lidé, zbaveni strachu a nouze, budou se těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu...
Preambule Všeobecné deklarace lidských práv

Průběh událostí druhé světové války přivedl tehdejší mocnosti a budoucí vítězné strany k obnovení myšlenky vytvoření mezinárodní organizace, která by měla zajišťovat a trvale udržovat mír. První impulsy k vytvoření takovéto organizace přišly od amerického prezidenta Woodrowa Wilsona na zasedání amerického Kongresu 8. ledna 1918, kde přednesl program 14 bodů, který se týkal mezinárodního uspořádání po první světové válce.

Čtrnáctým bodem programu bylo založení Společnosti národů. Posláním této organizace mělo být garantovat mír, dodržování mezinárodního práva, územní nedotknutelnost, politickou nezávislost a rovnost členských států. Společnost národů, známá též jako Liga národů, byla založena na základě výsledků první světové války a pařížské mírové konference. Hlavní funkcí organizace byla poválečná demilitarizace, udržení světového míru a prevence nových válečných konfliktů pomocí diplomatických jednání a zásady kolektivní bezpečnosti. Zakládajícími zeměmi byly vítězné státy Dohody – Francie a Velká Británie – a jejich spojenci.

Ačkoliv se Woodrow Wilson velmi zasazoval o vznik Společnosti národů, Spojené státy americké se nikdy jejím členem nestaly. Díky americké neúčasti, malým pravomocem menších států, se i přes vliv Velké Británie a Francie nedařilo naplňovat funkci a vizi organizace, a to do té míry, že nedokázala předejít a zastavit kroky nacistického Německa a fašistické Itálie a rozpoutání druhé světové války. V důsledku toho tato organizace ztratila sice význam, v důsledku probíhající války však byla formálně rozpuštěna až v dubnu 1946.

Zvěrstva druhé světové války podnítila v mocnostech snahy hledat nové cesty k poválečnému mírovému uspořádání. Základy budoucí Deklarace Spojených národů (Declaration by United Nations) byly položeny v podobě Atlantické charty již v roce 1941. Za účasti SSSR a Čínské republiky došlo během konference v Moskvě k setkání ministrů zahraničí budoucích vítězných mocností. Byla zde vyslovena myšlenka zřídit organizaci zajišťující mír.

To bylo posléze potvrzeno i na konferenci v Teheránu. Ke konečné dohodě mocností došlo až na konferenci v Jaltě v únoru 1945. Organizace spojených národů (OSN, UN – United Nations) byla založena mezinárodní smlouvou nazvanou Charta spojených národů, která byla podepsána 51 zakládajícími členy (51. bylo Polsko) na konferenci v San Franciscu. Charta vešla v platnost 24. 10. 1945. Dala tím oficiálně vzniknout OSN, organizaci, jejímiž cíli bylo udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjení přátelských vztahů mezi národy a podporování hospodářské, humanitární a kulturní spolupráce.

V průběhu války přijaly mocnosti tzv. Čtyři svobody (svoboda projevu, svoboda vyznání, svoboda od nedostatku, svoboda od strachu), které vyhlásil americký prezident Franklin Delano Roosevelt v projevu v Kongresu v roce 1941. Čtyři svobody se staly základním cílem celého válečného tažení. Když se po válce začaly odhalovat všechny zločiny proti lidskosti spáchané nacistickým Německem, celý svět byl v šoku.

I když byla založena Organizace spojených národů, panovala v mezinárodním společenství shoda o nedostatečném definování práv v Chartě OSN. Rozhodlo se tedy o vytvoření všeobecné deklarace, která by upravovala a specifikovala práva jednotlivců, čímž by bylo dosaženo platnosti ustanovení Charty k lidským právům. Hlavním tvůrcem Deklarace lidských práv byl jmenován Kanaďan John Peters Humphrey, nově jmenovaný ředitel divize lidských práv v rámci sekretariátu OSN. Zároveň byla zřízena Komise pro lidská práva, která se stala stálým orgánem OSN a měla dohlížet na vypracování dokumentu, který měl být původně koncipován jako Listina práv.

Členství v komisi bylo navrženo tak, aby dostatečně reprezentovalo mezinárodní společenství. Proto byli ke spolupráci přizváni zástupci těchto zemí: Austrálie, Belgie, Běloruská sovětská socialistická republika, Chile, Čína, Egypt, Francie, Indie, Írán, Libanon, Panama, Filipíny, Velká Británie, Spojené státy americké, SSSR, Uruguay a Jugoslávie. Mezi tvůrce deklarace patří například předsedkyně komise a první dáma USA Eleanor Roosevelt (USA), diplomat, ambasador a spisovatel Stéphane Hessel (FR), který přežil koncentrační tábor Buchenwald, filozof a dramatik Pen Chun Chang (Čína), filozof a diplomat Charles Malik (Libanon).

Komise se rozhodla nejprve představit obecnější, nezávazný text, který státy spíše podpoří, než právně závazný dokument. Teprve následně začala pracovat na závazné mezinárodní smlouvě, která by státům ukládala povinnost dodržovat a chránit lidská práva. To se ale Komisi podařilo až v roce 1966, kdy představila Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje práva hospodářská, občanská, politická, sociální i kulturní.

Je třeba si uvědomit, že ačkoli měla tehdy OSN jen 58 členů (dnes je jich 193), členské státy OSN už tehdy představovaly zástupce různorodých politických systémů, náboženství, kulturních tradic, stupňů ekonomické vyspělosti a různých ideologií. A ačkoliv se autoři snažili, aby dokument všechny tyto rozdíly respektoval, proces přijímání nebyl vůbec jednoduchý. Nakonec se podařilo shrnout a vyzdvihnout hodnoty, které byly tehdy společné všem. Všeobecná deklarace se tak stala prvním mezinárodním uznáním práv a svobod každého člověka bez rozdílu.

Valné shromáždění OSN nakonec přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv v Palais de Chaillot v Paříži, ve Francii dne 10. 12. 1948. Všechny státy a zúčastněné organizace byly o dva roky později, 4. prosince, na zasedání OSN vyzvány k deklarování dne 10. prosince Mezinárodním dnem lidských práv. Pro zajímavost; v Jižní Africe se Den lidských práv slaví 21. března na památku Sharpevillského masakru (Sharpeville massacre). K Sharpevillskému masakru došlo 21. března 1960. Po dni demonstrací, kdy dav černošských demonstrantů vysoce převyšoval počet policistů, zahájila jihoafrická policie palbu do davu a zabila 69 lidí. V současné době je 21. březen mimo jiné považován za oslavu jihoafrické demokratické vlády prosazující rovný přístup k lidským právům.

Mezinárodní den lidských práv byl ustaven jako den oslav a vzdání úcty lidem, kteří bojují za svobodu a lidská práva, ale také lidem, kteří jsou nespravedlivě věznění. Tento den si připomínají jak jednotlivci, komunity, náboženské skupiny, lidskoprávní organizace, parlamenty, vlády i Organizace spojených národů. V roce 2008 uplynulo 60 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, a nejedna organizace využila tohoto významného výročí k celoroční kampani, například OSN zvolila téma důstojnosti a spravedlnosti pro nás všechny (Dignity and justice for all of us).

Kromě připomínkových akcí a kampaní jsou v tento den vyznamenáváni lidé a organizace, kteří se zasloužili o lidská práva. Každý rok je v tento den předávána Nobelova cena míru, která je udělována osobě či organizaci, jež vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo snížení stavu existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů. Nobelova cena míru platí dnes nepochybně za kontroverzní ocenění; nejeden laureát vyvolal vlnu diskuzí, ať už je řeč o ocenění Jasira Arafata, jenž je považován za teroristu, nebo Barack Obama, který cenu získal zhruba po roce ve funkci amerického prezidenta, či o ocenění nejaktuálnějšího nominovaného, jímž je Evropská unie.

Dovolím si zde ještě vzpomenout ceremoniál předávání Nobelovy ceny v roce 2010, kdy prázdná židle na pódiu symbolizovala nepřítomnost Liu Xiaobo. Tento čínský disident, autor Charty 08 (její sepsání bylo inspirováno československou Chartou 77), byl v roce 2009 odsouzen na 11 let odnětí svobody a dva roky odnětí politických práv.

Také OSN jednou za pět let v Den lidských práv předává na Valném shromáždění ocenění osobnostem, které se výjimečným způsobem zasadily o dodržování lidských práv. Mezi oceněnými nechybí například vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello, který zahynul při bombovém útoku na sídlo OSN v Bagdádu v srpnu 2003 nebo Anna Šabatová, československá disidentka a signatářka Charty 77, která ocenění získala v roce 1998.

Mezi organizace, které každý rok slaví Den lidských práv, neodmyslitelně patří i jedna z největších lidskoprávních organizací na světě, a to Amnesty International (AI). K již tradičním oslavným událostem patří Maraton psaní dopisů. Tato událost spojuje statisíce lidí po celém světě, kterým není lhostejný osud nespravedlivě vězněných a pronásledovaných lidí. Jejich dopisy směřují do věznic, k úředníkům a představitelům zemí, kde dochází k porušování lidských práv. Psaní tohoto typu dopisů má dlouhou tradici, a to i v Československu. Disidenti jako Václav Havel, Jiřina Šiklová, Jan Ruml nebo Ivan Martin Jirous dostali řadu dopisů od osobností ze západního světa. Kvůli této pozornosti měli ve věznici lepší pozici a bachaři si na ně tolik nedovolovali. Maratonu psaní dopisů se může zúčastnit každý, kdo by chtěl poslat dopis, ať už za nespravedlivě vězněné nebo přímo jim osobně, například pohled k Vánocům.

Letos se budou psát dopisy mimo jiné do Běloruska za osvobození opozičního politika Aleše Bialtstského nebo do Nigérie na podporu komunity Bodo, která je v Deltě Nigeru ohrožována úniky ropy těžené firmou Shell. Uniklá ropa zdevastovala místní životní prostřední a zamořila vodu do té míry, že ohrožuje životy lidí závislých na rybaření a pěstování květin. Podrobné informace o vybraných případech pro rok 2012, životní příběhy nespravedlivě vězněných a pronásledovaných obránců lidských práv i požadavky Amnesty International naleznete na www.amnesty.cz/maraton. V Praze se můžete 10. prosince osobně zúčastnit Maratonu psaní dopisů ve Večerní kavárně Souterrain (Bělehradská 82, Praha 2).

Přehled bych ráda zakončila slovy Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, která byla věnována loňskému Dni lidských práv. „Obhájci tvoří různorodou skupinu. Mohou to být nevládní organizace, novináři nebo dokonce jednotlivci, jež k aktivitě vyprovokovaly zkušenosti s porušováním lidských práv v jejich okolí (…) Postaví se, vyjádří nahlas svůj postoj - ve jménu svobody a lidské důstojnosti; dnes na to používají i Twitter. Bývají pronásledováni, zbavováni zaměstnání a neprávem vězněni.

V mnoha zemích i mučeni, biti a vražděni. Jejich přátelé a členové rodiny se také stávají oběťmi pronásledování a zastrašování. Ženy v roli zastánkyně lidských práv čelí navíc i dalším rizikům, což je důvod, proč potřebují podporu navíc. Den lidských práv je příležitostí vzdát poctu odvaze a všemu, čeho obhájci dosáhli v oblasti lidských práv všude na světě - a zároveň příležitostí k tomu, abychom se zavázali udělat víc pro to, aby mohli pracovat v bezpečných podmínkách.

Státy nesou primární odpovědnost za ochranu zastánců lidských práv. Vyzývám proto všechny státy, aby zajistily svobodu projevu a svobodu shromažďování, které jsou základní podmínkou jejich práce. Jsou-li životy obhájců v ohrožení, je ohrožena i naše bezpečnost. Jsou-li umlčeny jejich hlasy, je přehlušena i spravedlnost. V tento Mezinárodní den lidských práv se inspirujme těmi, kteří se snaží udělat tento svět spravedlivějším. A zapamatujme si, že každý - bez ohledu na to, jaké má kulturní zázemí či vzdělání - může být šampiónem lidských práv. Využijme tedy sílu, kterou máme. Nechť se každý z nás stane obhájcem či obhájkyní lidských práv."

Anna Vaníčková, studentka politologie a mezinárodních vztahů
Přečteno: 3204x

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 11/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Josef Holomek na náhrobku v Uherském Ostrohu (FOTO: Lada Viková)

Romové v českoskovenských legiích v Itálii a jejich smutné osudy

15.10.2018 15:58
V rámci oslav 100 let od vzniku republiky se připomínají slavné československé legie, které na třech frontách (ve Francii, Rusku a Itálii) daly světu jasně najevo, na čí straně konfliktu obyvatelé Čech, Moravy, Slezska a Slovenska stojí. Pod vedením hlavních vůdců, Tomáše Garriguea Masaryka a Rastislava Štefánika, tak zviditelnily touhu Čechoslováků získat vlastní stát odtržením se od Rakousko-Uherska.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo