EU a Turecko předběžně dohodlo řešení migrační krize. Uprchlíci budou vraceni zpět do Turecka
Evropští lídři se na včerejším bruselském summitu předběžně dohodli s Tureckem
na postupu řešení migrační krize. Dle předsedy Evropské rady Donalda Tuska „neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí". Evropská
unie tak potvrdila uzavření tzv. balkánské migrační trasy a spuštění
projektu přesídlení syrských občanů s právem na azyl EU přímo z Turecka.
Závěrečné prohlášení šéfů států a vlád osmadvacítky zdůrazňuje, že cílem
je uzavření tras pašeráků lidí, ochrana vnějších hranic Unie a obecně
konec migrační krize. Jednání budou pokračovat 17. března.
S Turky jako klíčovým partnerem při přerušení propojení mezi nástupem
do lodi a usazováním se v Evropě Brusel počítá už od loňského listopadu,
nyní ale turecký premiér Ahmet Davutoglu nabídl nový přístup. Základem
plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se
od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké
ostrovy, tedy na půdu EU. Vraceni budou všichni, kteří nemají nárok na
azyl, náklady bude nést Unie.
Davutoglu Evropskou unii požádal o další tři miliardy eur (přes 80
miliard Kč) do roku 2018 ke stejné částce, domluvené už loni v
listopadu. Zdůraznil, že veškeré tyto peníze půjdou na pomoc více než
2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku. Evropa by také měla na
příštím summitu potvrdit nyní rámcově podpořený záměr urychlit jednání
tak, aby bezvízový styk pro Turky mohl platit od letošního června. A EU
by také měla začít připravovat otevření nových kapitol přístupových
rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v
Unii.
Podle předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera je turecký
koncept právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako
bezpečná země pro občany třetích států. „Rozhodnutí je legální,“
prohlásil. Součástí vznikající dohody má být také spolupráce při
zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii tak, aby místní i
uprchlíci mohli bezpečněji žít přímo tam. Merkelová považuje plán za
průlomový, pokud se jej podaří naplnit.
Program humanitárního přijímání jen na dobrovolné bázi
V jednání s Tureckem považuje Sobotka za stěžejní, aby Ankara
spolupracovala při vracení ekonomických migrantů a s protipašeráckou
námořní
misí NATO v Egejském moři. "Doufám, že turecký premiér dnes vyšle
pozitivní signál a operace NATO bude moct běžet bez problémů," řekl. Podle něj dala Evropská unie dala za pravdu
státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry summitu zahrnula také
uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. "Je to nezbytná
podmínka, aby Evropská unie dostala situaci pod kontrolu," míní předseda
české vlády.
Shodně se slovenským kolegou Robertem Ficem i s textem závěrečného
prohlášení Sobotka zdůraznil, že budoucí dohoda nebude pro ČR znamenat
nové přerozdělování či přesídlování uprchlíků. Česko by se ale mohlo
zapojit v rámci svého už přijatého závazku přesídlit celkem 525 osob z
krizových regionů. Nového plánu na „věrohodný program humanitárního
přijímání“ by se ale měly členské země EU účastnit jen dobrovolně.
Česká republika se zavázala přijmout skoro 1600 lidí. Momentálně se
připravuje přesun dvaceti lidí z Řecka a deseti z Itálie. Sobotka dnes
zopakoval, že Česko dohodu splní, ačkoliv s mechanismem kvót dlouhodobě
nesouhlasí. "Respektujeme to, co je dohodnuto v rámci EU, ale nechceme
navyšovat tyto závazky," podotkl. Premiér také vyloučil, že by se Česko
připojilo k zemím, které uvažují o relokacích uprchlíků z Turecka.
"Nepodporujeme relokace z Turecka, protože to by byla další pobídka pro
to, aby se uprchlíci snažili přicházet do Turecka," míní Sobotka.
Sobotka zároveň připustil, že uzavřením balkánské trasy se zvýší tlak
na Řecko. Evropská unie tak musí být připravena Řekům pomoct jak
personálně, tak finančně. Koncentrace uprchlíků v Řecku by také měla
zrychlit plné spuštění relokací uprchlíků podle kvót, na nichž se
členské země dohodly minulý rok. Ankara podle Sobotky také musí začít přijímat zpět ekonomické
migranty, kteří v Evropě nemají právo na azyl. Těch je podle Sobotkova
vyjádření v letošním proudu migrantů až polovina.
Výhodná vyjednávací pozice Turecka
Politici v Německu a v Rakousku označili návrhy na řešení uprchlické
krize za krok správným směrem. Podle šéfa
poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové
Volker Kauder musí přijít řešení, které se bude zabývat celým
problémem, včetně jeho kořenů. Zdůraznil klíčovou roli Turecka, rovněž
ale podotkl, že nelze očekávat, že
EU splní všechna přání Turecka. Na to upozorňují i němečtí komentátoři a
varují před tím, aby se osmadvacítka nechala vydírat. Splnění všech 72
podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, by musel schválit také
Evropský parlament.
Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka
za důsledek chybné politiky kancléřky Merkelové. "Zřetelně se ukázalo,
jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení.
Prezident Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno.
A Evropané k tomu mlčí," napsal deník.
AI, UNHCR a Pro Asyl kritizují dohodu o vracení uprchlíků
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) označila
plán vracet uprchlíky do Turecka namísto snahy o jejich přesídlení a nabídnutí
další bezpečné a legální cesty do Evropy za krátkozraký a nelidský postoj k
řešení uprchlické krize. Obavy ohledně plánu EU a Turecka vyjádřil také Úřad vysokého komisaře OSN pro
uprchlíky (UNHCR). Podle obou organizací by plán měl negativní dopady především
na běžence z Afghánistánu a z Iráku.
Za
každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes
moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho
syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Tento plán je ale podle AI nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat.
Podle organizace ani není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro
občany třetích států. "Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho
migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc
dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání," uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.
"Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také
Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po
mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o
ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova," uvedla McGowanová. Také podle evropského ředitele UNHCR Vincenta Cochetela přijímá Turecko asi
jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu: "Vracení uprchlíků,
kteří v Turecku nezískají ochranu, představuje problém jak z hlediska
mezinárodního, tak z hlediska evropského práva."
To vadí také německé humanitární organizaci Pro Asyl. "Mezi uprchlíky
nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním
uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané," řekl šéf
organizace Günter Burkhard. Navrhovaný systém podle něj pohrdá lidmi.
Země EU mohou víc pomáhat v uprchlické krizi, říká šéf OSN Pan Ki-mun
"Evropská unie se skládá z 28 států. Ze států, které ve skutečnosti
všechny mají možnost ukázat humanitární reakci a poskytnout humanitární
pomoc. Chci proto pochválit kancléřku, že v tomto šla příkladem," řekl
dnes šéf OSN na tiskové konferenci po jednání s Merkelovou. "Apeluji zde na
všechny evropské šéfy vlád. Evropa je kontinent, kde toho může být
uděláno víc," řekl.
"Nejde tady o to, jestli už byly poskytnuty nějaké prostředky. Tady
jde o víc – o lidskost, o dodržování lidských práv. A věřím, že Evropa
jistě najde vhodné cesty, jak to zajistit. Naléhám na všechny předsedy
vlád, aby to udělali," uvedl Pan Ki-mun.
Generální tajemník OSN také pochválil politiku Merkelové v uprchlické krizi.
"Merkelová je skutečný morální hlas, hlas soucitu," řekl. "Lidé v nouzi
potřebují naši podporu a kancléřka zde vystoupila a ukázala lidskost a naši
humanitární povinnost," uvedl.
Pan Ki-mun kritizoval restriktivní přístup některých zemí k běžencům. "V
přibývající míře sledujeme, že se azylová politika jednotlivých zemí zpřísňuje.
Silně to pohánějí nacionalistické zájmy. Musíme ale usilovat o harmonické
řešení, místo abychom prosazovali politiku, která je zaměřena proti uprchlíkům,"
řekl.
"Někteří si jistě vybrali jednoduchou cestu. Ona ale ukázala, že pro
skutečnou vůdčí osobnost je důležité, aby se nešlo jednoduchou, ale tou správnou
cestou," řekl o Merkelové šéf OSN.
