Mnichovský zemský soud k ostře sledovanému procesu s neonacisty zřejmě nepustí zástupce významných německých deníků jako jsou Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Die Welt. Přístup do malé soudní síně nemají zaručený ani zpravodajové nadnárodních agentur. Soud totiž akreditace na jeden z nejočekávanějších soudních procesů posledních desetiletí v Německu rozdělil nanejvýš kontroverzním způsobem – na základě losu. Některá média zvažují právní kroky.
Soud s členkou neonacistické organizace Národně socialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeovou a dalšími čtyřmi údajnými podporovateli NSU měl původně začít už tento měsíc. Německý ústavní soud však nařídil, že mnichovský vrchní zemský soud musí vyhradit místa pro zástupce tureckých a řeckých médií. Kvůli nastalým organizačním problémům byl nový termín stanoven na 6. května a akreditace byla spuštěna znovu.
Turecká a řecká média, která věc hnala k ústavnímu soudu, tentokrát ve stísněné soudní síni své zástupce mít budou, ale na úkor některých mediálních gigantů. Kapacitní problémy totiž soud přiměly k netradičnímu rozdělení ostatních míst. Z 324 přihlášených médií v pondělí vylosoval padesátku šťastných, které budou mít informace od soudu z první ruky.
Štěstí se usmálo na několik okrajových regionálních listů či rozhlasových stanic i na ženský magazín Brigitte nebo reklamní plátek Hallo Müchen.
Smůlu mají přední německé deníky Die Welt, Frankfurter Allgemeine Zeitung a Taz nebo nadnárodní tiskové agentury Reuters, AP a AFP. Zmíněné listy už oznámily, že budou zvažovat další žaloby. Taz uvažuje o stížnosti, kterou by si snad vymohl alespoň videopřenos ze soudní síně.
Zschäpeová je obžalována z podílu na deseti vraždách a z vytvoření teroristického spolku. Hrozí jí až doživotí. Neonacistická teroristická buňka údajně v letech 2000 až 2006 v Německu zavraždila osm osob tureckého původu, jednoho řeckého přistěhovalce a jednu německou policistku. Skupina je rovněž podezřelá ze dvou bombových útoků, které si vyžádaly dohromady 23 zraněných, a také z přepadení 14 bank.
NSU založili v roce 1998 Zschäpeová, Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Mundlos s Böhnhardtem před zatčením spáchali sebevraždu.
