Před 70 lety Hitler přepadl Rusko, dnes má v této zemi desetitisíce uctívačů

Zní to absurdně, ale je to tak: 70 let po přepadení Sovětského svazu
nacistickým Německem s cílem Rusy zcela vyhladit, si desítky tisíc ruských
extremistů udělaly z Adolfa Hitlera uctívanou modlu. Ruští neonacisté a další
rasisté si krutou ideologii nacistického diktátora přivlastnili bez ohledu na
to, že Hitler nechal miliony Slovanů jako "podlidi" zotročit a povraždit.
Napsala to k dnešnímu 70. výročí vpádu německé armády do tehdejšího SSSR německá
agentura DPA.

"Vůdce" chtěl ve východní Evropě vytvořit německý "životní prostor", a k tomu
účelu se rozhodl tamní "židobolševické" obyvatelstvo vyhubit. Nyní ho někteří v
obří ruské říši za jeho rasistickou nenávist uctívají.

Především v době kolem Hitlerových narozenin 20. dubna pořádají pravicoví
extremisté v plošně největším státě světa brutální hon na cizince. Oběťmi jsou
většinou nádeníci ze Střední Asie, kavkazští gastarbeitři a studenti z černé
Afriky. Řada přepadení končí smrtí oběti. Teprve nedávno byla v Petrohradu
odsouzena skupina neonacistů za rasistické vraždy nejméně sedmi lidí.

Vinu na tom má i vláda premiéra Vladimira Putina, která mladým nenabízí
žádnou alternativu, říká Alexandr Brod z moskevské Kanceláře pro lidská práva.
Někteří pozorovatelé dokonce vládě vyčítají, že krajně pravicové skupiny přímo
toleruje. Policie jejich trestné činy často "nevidí". Za loňský tok bylo podle
organizace Sova zavražděno pro svou barvu kůže nejméně 37 lidí a 375 zraněno.

Rasisté se na internetu svými činy chlubí a často se k Hitlerovi přímo hlásí.
Přitom se zaštiťují symboly hákového kříže a hajlují, což v Rusku na rozdíl od
Německa není zakázáno. Na vlajkách nebo tričkách nosí runové znaky SS nebo
číslovku 88 symbolizující osmá písmena abecedy – dvě H za Heil Hitler.

Přitom už ve 20. letech Hitler ve svém pamfletu Mein Kampf otevřeně hlásá
dobyvatelskou válku proti sovětskému Rusku. "Když dnes v Evropě mluvíme o novém
území a půdě, můžeme myslet v prvé řadě jen na Rusko a jemu podřízené okrajové
státy," napsal tehdy.

Mnoho historiků proto považuje za jisté, že přepad Sovětského svazu dlouho
plánoval, Když přišel Hitler v roce 1933 k moci, nenechal brzo žádné
pochybnosti, že kvůli získání "životního prostoru" musí být miliony lidí
"vykázány". Smlouva se sovětským diktátorem Josifem Stalinem ze srpna 1939 o
rozdělení východní Evropy, známá také podle podepisujících ministrů jako "pakt
Ribbentrop-Molotov", byla pro "vůdce" jen šachovým tahem k získání času, jak
konstatuje mimo jiné historik Rolf-Dieter Müller ve své nové knize Nepřítel je
na východě.

Teze, že Hitler vedl jen preventivní válku, aby předběhl bezprostředně
hrozící útok Stalinův, je neudržitelná, říkají historici. Stalin byl německým
přepadením překvapen (ještě několik dní poté se jen domníval, že jde o
"pohraniční šarvátky"). Nevěřil svým špičkovým špionům, kteří mu sdělili přesné
datum počátku války. Teprve po řadě dní váhání vyzval kremelský vládce svou zemi
k "velké vlastenecké válce".

V následujících letech se rozvinul především z německé strany nanejvýš
brutálně vedený boj bez ohledu na civilisty. Přesto se tisíce sovětských občanů
přidaly k wehrmachtu, aby se pomstily na "bezbožných komunistech". Když krvavé
boje skončily, oznámila vítězná mocnost 26,6 milionu svých obětí. To bylo víc
než v kterékoli jiné zemi. Datum konce války, podle sovětského počítání 9.
květen 1945, je dosud v Rusku a mnoha dalších bývalých sovětských republikách
nejdůležitějším svátkem, každý rok si ho Moskva připomíná velkou vojenskou
přehlídkou vítězství.

Ale ideologie tehdejšího nepřítele se v Rusku stále drží. Při pochodech
krajně pravicových skupin se policie dívá jinam, zatímco protesty proti
kremelskému šéfovi jsou tvrdě rozháněny. Během nepovolené demonstrace
homosexuálů v Moskvě nedávno na účastníky zaútočila pendreky nejen policie, ale
spolu s ní i pravicoví extremisté.

KAM DÁL?


Neonacisté z
Petrohradu byli za rasistické vraždy odsouzeni na doživotí