romea - logo
14. listopadu 2019 (čtvrtek)
svátek má Sáva
Loading
rozšířené vyhledávaní

Alica Heráková: Romská politická scéna a komunální volby. Kdo uspěje?

Brno, 21.9.2014 22:20, (ROMEA)
Ailca Heráková. Foto Jiří Salik Sláma
Ailca Heráková. Foto Jiří Salik Sláma

Před rokem jsme volili do českého parlamentu, letos v květnu do toho Evropského a před námi jsou v rámci supervolebního roku 2014 volby do obecních zastupitelstev a senátu. Kromě vítězství levice a úspěchu Andreje Babiše ukazují současné výsledky ještě na jednu skutečnost – romská politická scéna se formuje a přeskupuje, úspěch se jí zatím ale vydobýt nepodařilo. Proč to tak je? Jak tato politická scéna před komunálními volbami vypadá? A Proč Romové nechodí k volbám?

Romové Romům

Parlamentní volby loni potvrdily názory, že na celostátní úrovni nemá romské seskupení šanci.

Parlamentní volby loni potvrdily názory politologů i některých romských osobností, že na celostátní úrovni nemá romské seskupení šanci. Ani Strana rovných příležitostí (SRP) ani Romská demokratická strana (RDS) neuspěly, a to jak v parlamentních volbách, tak ve volbách do Evropského parlamentu.

„Menšinová strana se nemůže stát nikdy reprezentantem většiny,“ říká výstižně politolog Maxmilián Strmiska. Zklamáním však byl také neúspěch spojení strany většinové s romskou (Zelení a SRP) anebo s romskými jednotlivci (např. David Beňák za ČSSD na Praze 14). Ani devětadvacetiletý David Tišer nasazený jako trojka Strany zelených v Plzeňském kraji neuspěl, a to ani přes povedenou a marketingově dobře zvládnutou kampaň, ve které ho otevřeně na sociálních sítích podporovaly celé romské rodiny. Na zisk mandátu to zkrátka nestačilo.

Komunál a jeho specifika

Je známo, že voliči se v komunálních volbách chovají specificky. Kandidáti jsou jim blíž, mnohdy je znají a osobně se jich dotýkají problémy, které pro ně mohou řešit.

Voliči ve volbách do obecních zastupitelstev proto často volí spíše než podle politických stran a sympatií k jejich lídrům podle vlastních zkušeností s daným kandidátem nebo tím, jak se v regionu chová strana, kterou zastupuje. Z tohoto pohledu by měly být komunální volby baštou lokálních seskupení, která nabízejí řešení místních problémů – pro Romy jako pro všechny ostatní občany. Přestože po vzoru Babišova Ano, bude líp se skutečně regiony hemží novými hnutími a stranami, v oblasti romské politické scény tomu tak není.

Drobení sil v regionech

Romským stranám chybí kandidátky v lokalitách, jako jsou Duchcov, Krupka nebo Přerov

Dvě romské politické strany, tedy SRP a RDS, které se pro parlamentní a evropské volby zmobilizovaly, jakoby před komunálními volbami ztratily dech. Předseda Strany rovných příležitostí Miroslav Kováč sice kandiduje v Postoloprtech, bývalý předseda stejné strany je pak na listině Řešení pro Prahu. Stranám však chybí kandidátky v lokalitách, jako jsou Duchcov, Krupka nebo Přerov, kde by lokální lídři s politickým mandátem mohli dostat příležitost přesvědčit voliče, že jsou zde a budou řešit akutní problémy spojené s chudobou nebo sociálním vyloučením.

Politická obskurnost

Tam, kde naopak Romové kandidují, vykazuje takové spojení rysy politické obskurnosti. Romové ze sídliště Chánov tak například kandidují pod hlavičkou „Sdružení politické strany Česká suverenita a nezávislých kandidátů“ Jany Volfové s názvem Mostečané Mostu. Nejenže se jedná o prakticky totožný název, jaký nese současné vedení města ze Sdružení Mostečané Mostu, ještě kontroverznější je spojení s osobností Jany Volfové. Za všechny jmenujme slogan strany, kterou v současnosti vede, z roku 2012, „Nepřizpůsobiví nám diktovat nebudou!“. Dnes se na chánovské Romy už skrz prsty nedívá. „My nikoho nediskriminujeme. Dáváme příležitost každému, kdo chce kandidovat,“ uvedla Volfová pro Mostecký Deník.

Kontroverze vzbuzují také další romské osobnosti, jako například Rastislav Lučanský, který ve volbách do Evropského parlamentu vedl Romskou demokratickou stranu a v říjnových komunálních volbách kandiduje v Brně za hnutí Moravané.

Lučanský na sebe po neúspěchu v evropských volbách strhl pozornost stereotypními negativními výroky o Romech. Výroky po kritice, která se snesla na jeho hlavu, nakonec odvolal. Kandidatura za hnutí Moravané je však dalším šlápnutím vedle, Moravané v parlamentních volbách figurovali na kandidátkách hnutí Úsvit Tomia Okamury. Lučanský v tom problém neshledává, jak řekl pro server Romea.cz, Moravané kandidovali na listině Úsvitu jako nezávislí a xenofobní názory jejího lídra prý nesdílejí.

Kompetence kandidátů

Osobnost Rastislava Lučanského otevírá další velkou kapitolu v knize s názvem „Romská politická scéna před komunálními volbami“, a tou jsou kompetence kandidátů. Mediální výstupy či vystoupení v televizních debatách často ukazují na argumentační slabost, neznalost rozhodovacích procesů anebo neschopnost ovládat vlastní emoce. Bohužel se týká většiny zástupců již zmiňovaných romských politických stran.

Kdo by mohl tento negativní obraz romské politické reprezentace změnit? Nabízí se logicky mladší, mnohdy vzdělanější generace.

Na jedné straně to jsou Romové angažovaní ve většinových stranách, jako je například Lucie Horváthová, která vedla kandidátku Zelených v Pardubickém kraji nebo teprve osmnáctiletý Ondřej Provazník kandidující za Ano, bude líp v Prostějově. Bez zajímavosti není také projekt romské ženské skupiny Manushe organizace Slovo 21, která k budoucí kariéře v politice školí romské vysokoškolačky.

Zde však narážíme na dva zásadní problémy ovlivňující v současnosti úspěch romských kandidátů ve volbách.

Generační výměna

Na romské politické scéně v Čechách zatím nedošlo k potřebné generační výměně.

Tím prvním je fakt, že na romské politické scéně v Čechách zatím nedošlo k potřebné generační výměně. Vidět i slyšet jsou především osobnosti 90. let, podnikatelé či rodiny zastupující osobnosti. Jsou to především muži okolo 50 let věku. V české politice se jedná o klasický genderový stereotyp, u romských kandidátů a kandidátek se projevuje o to silněji. Mladší, čistě občansky angažovaní kandidáti se vzděláním, znalostí prostředí regionální politiky a se zkušenostmi z veřejného života například formou aktivismu, se prosazují pomalu a stále se jedná spíše o výjimky a jednotlivce. Problém přitom není, že mezi mladou generací není dostatek vzdělaných Romů.

Politika a budování kariéry v ní je zkrátka velmi specifická oblast. Vyžaduje v prvé řadě rozhodnutí, podpořené obsáhlými znalostmi, vysokým sebevědomím a nasazením a také jasnou představou o tom, co a především jak by se mělo dělat, případně měnit. To není málo. Politika zkrátka vyžaduje vysoké kompetence, od romských kandidátů a kandidátek přitom o to vyšší, neboť jsou pod neustálým drobnohledem.

Pro mladé romské osobnosti, které se již rozhodly pro politickou kariéru, by v souvislosti nejen s následujícími komunálními volbami pomohlo dokázat se spojit v generační výpovědi, nikoli politické, jako spíše marketingové. Dokázat na sebe upozornit a především aktivně pracovat na kampani mezi Romy samotnými. Zde totiž tkví hlavní kámen úrazu (ne)úspěchu romských kandidátů ve volbách.

Otázka nabídky a poptávky

„Volby? Ne, to mě nezajímá,“ říká se smíchem osmadvacetiletá Marika, romská maminka na mateřské dovolené. „Nevím proč, prostě mě to nezajímá,“ krčí rameny.

Její postoj v mnohém vystihuje přístup Romů k politice. Těžko vinit Romy, jejichž velká část nedosáhla na potřebné vzdělání, z pasivity a nepochopení občanského principu, když účast ve volbách neustále klesá také mezi majoritou. Občanský princip v české společnosti zakotven není a ve spojení s politikou se bude budovat ještě dlouho. Přesto je však situace pro Romy alarmující a mnohé záleží na její změně.

Romové nedůvěřují v systém, reprezentovaný institucemi a gádži.

Romové nedůvěřují v systém, reprezentovaný institucemi a gádži. Je to dáno historickou zkušeností, kdy tyto systémy pracovaly vždy proti nim, Romové z nich byli vydělováni a naučili se proto přežívat na jejich okraji. Politika je navíc pro mnoho lidí svět na hony vzdálený jejich problémům a ve vztahu ke kandidátům mnohdy svou roli hrají také vztahy v komunitě, mezi jednotlivými rodinami a skupinami.

Pochopení těchto faktů a schopnost s nimi prakticky a jednoduše pracovat se stane v těchto volbách klíčovým faktorem úspěchu každého romského kandidáta nebo politické strany. Pracovat s tím se dá nejlépe právě v regionech, v komunálních volbách. Dané lokalitě na míru ušitá kontaktní kampaň, získávání podpory těch důležitých osobností v komunitě, základní marketingové dovednosti a bezpochyby také sympatie a akceptovatelnost pro co největší část Romů – to budou vlastnosti, které odliší úspěšného romského politického kandidáta od těch ostatních. Zda k tomu dojde již v následujících volbách, se teprve uvidí. Můžete si tipnout.

Přečteno: 1698x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Politika, Volby, SRP, RDS



HLAVNÍ ZPRÁVY

--ilustrační foto--

videoGipsy.cz vydali nový klip. Nekoukejte jen do mobilů a běžte ven, vyzývají dospělé a děti

13.11.2019 10:03
Hudební skupina Gipsy.cz přichází po delší době s novým singlem, který je zároveň ochutnávkou z připravovaného alba, jenž vyjde v příštím roce. K písni „Život jde dál“ natočili rovněž videoklip.
 celý článek

Napravo původní památník, nalevo zničený památník (FOTO: Facebook)

Vandalové zničili památník romského holocaustu ve Skotsku

11.11.2019 14:27
Minulé pondělí se pracovníci organizace Romano Lav dozvěděli od místních obyvatel, že ve čtvrti Govanhill, ve městě Glasgow došlo k zavrženíhodnému činu. Neznámí vandalové totiž v tamním parku zničili památník, který byl věnován obětem romského holokaustu.
 celý článek

Vítězka Miss České republiky 2019, foto: archiv Nikola Kokyová

videoMiss ČR Nikola Kokyová: Rodiče mě naučili zůstávat nohama na zemi. Doufám, že pomůžu změnit názor na Romy

8.11.2019 15:54
V úterý 29. října převzala korunku a titul Miss České republiky 2019 dvacetiletá Nikola Kokyová z Kolína.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo