Blog Štefana Horváta: Výkup vepřína je konec jednoho dialogu. Druhý začíná

Nemohu nereagovat na dění okolo vepřína v Letech u Písku, kde stával bývalý koncentrační tábor, ve kterém zahynulo mnoho romských dětí a kde docházelo k týrání lidí hladem a surovým bitím.

Pozoruji už několik let, jak se pan Čeněk Růžička a někteří aktivisté snaží o vykoupení prasečáku V Letech u Písku a vybudování důstojného památníku, který by byl zadostiučiněním všem romským obětem nacizmu a zlovůle. Vláda před několika málo dny konečně schválila, že se prasečák skutečně odkoupí. Avšak doufejme, že se vše dotáhne do konce.

Je to nejen konec jednoho dialogu, ale zároveň začátek druhého a snaha o porozumění z „obou stran“. Jsem rád, že se oběti nacizmu dočkají poklidného spočinutí a především řádné úcty jak od nás od Romů, tak od Čechů, kteří chápou, že jsme byli, stále jsme a budeme součástí těchto dějin.

Je však nutné se umět dívat i do budoucna. Rozhodně souhlasím s publicistou Františkem Kostlánem, jehož článek navazuje na současné téma uprchlické krize. Pomáhat se má všem bez rozdílu barvy pleti či národnosti. Je to aktuální téma, které se týká nás všech. Nemůžeme zavírat oči před válkami a útrapami. Tam, kde umírají děti a lidé trpí hlady a nemocemi, je nutná konkrétní pomoc. Velmi si cením Františka a především jeho článků za jeho odvahu. Otevírají mi totiž oči a dávají mi pochopit souvislosti.

Přeji panu Růžičkovi a všem aktivistům pevné nervy a sílu jít dál. Došli jste až sem, teď musíte dojít do konce.