romea - logo
18. února 2020 (úterý)
svátek má Gizela
Loading
rozšířené vyhledávaní

Čeněk Růžička: Chybí odhalování příčin toho co se Romům za nacismu stalo, nesouhlasíme s protiuprchlickými náladami

14.5.2016 16:50
Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku 13. 5. 2016 (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)
Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku 13. 5. 2016 (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu v České republice (VPORH), během letošního pietního aktu kritizoval absenci systematického odhalování a zveřejňování příčin a důsledků toho co se Romům a Sintům za nacismu stalo ve veřejném prostoru. "Například, jak probíhalo zatýkání romských rodin jednotlivými četnickými stanicemi? Co bylo jednotlivým rodinám zabaveno a nebylo nikdy vráceno? Jak probíhala spolupráce českého protektorátního ministerstva vnitra s nacisty při pronásledování Romů?" ptal se Čeněk Růžička, který se v souvislosti s uprchlickou krizí jasně vymezil proti xenofobním populistům.

"I Romové mají obavy z uprchlické krize a bojíme se možných bezpečnostních a sociálních dopadů a rizik. Avšak bytostně nesouhlasíme s vyhrocenými náladami části společnosti, kterou účelově podněcují političtí populisté a fanatici. Po převratu, v době kdy se Romové stali oběťmi rasových vražd a kdy z obavy o životy členů svých rodin odcestovali za tolerantnějším prostředím do Kanady, Holandska, Německa, Anglie a dalších zemí, jsme byli rádi, že je tyto země přivítali se srdcem na dlani. Tudíž známe pocity migrantů i běženců," uvedl Čeněk Růžička v projevu, který server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Projev Čeňka Růžičky během pietního aktu v letech u Písku, 13. 5. 2016

Uvedu text, který jsem měl tu čest pronést při příležitosti slavnostního Dne památky obětem holocaustu v lednu tohoto roku v Senátu. Myslím, že je nanejvýš aktuelní.

Mým rodičům nacisté a jejich čeští poskoci zničili celé jejich původní rodiny. Maminka se z protrpěných hrůz nikdy nevzpamatovala. Za komunistů do Letů jezdila se strachem. V přímém přenosu zde totiž byla svědkem míry znevážení místa svého věznění a hrobů svých nejbližších, jaké nemá nikde v Evropě obdoby. Po převratu reportáže z nenávistných pochodů na Romy vypínala. Nedokázala totiž pochopit benevolenci k projevům toho samého typu nenávisti, který za nacismu zažila. Moje popřevratové aktivity nepodporovala. Bála se nacistů, bála se komunistů a nepřestala se bát ani po převratu.

Před 4 lety jsem zde při stejné pietní vzpomínce otevřel otázku absence systematického odhalování a zveřejňování příčin a důsledků toho co se Romům a Sintům za nacismu stalo a vyslovil jsem zde přání, aby se situace v tomto směru měnila k lepšímu.

Vztahy Romů s většinou jsou zatíženy intenzitou škodlivých předsudků, jaké nepamatuji. Oslovujeme, argumentujeme, doslova žadoníme a stále se setkáváme jen s nepochopením a ignorací.

Instituce čerpající z práce ctihodného prof. Ctibora Nečase sem tam zveřejní informace, ale neustále opakují to samé, respektive v průběhu času pro to samé jenom použijí jiné věty. Přitom témat ke studiu je nepřeberné množství.

Například, jak probíhalo zatýkání romských rodin jednotlivými četnickými stanicemi? Co bylo jednotlivým rodinám zabaveno a nebylo nikdy vráceno? Jak probíhala spolupráce českého protektorátního ministerstva vnitra s nacisty při pronásledování Romů? Za jakých okolností docházelo v Sudetech k popravám Romů? Co se stalo s 2500 Romy a Sinty, kteří na vzniklou situaci nestačili zareagovat a zůstali v odtržených Sudetech?

O hrozícím nebezpečí jejich deportací do koncentráků se od sudetských němců nedozvěděli. Až na pár jedinců neuměli číst ani psát. Jak v Sudetech probíhalo jejich zatýkání a jejich deportace do koncentráků? Do jaké míry mělo chování sudetských němců vliv na jejich utrpení? Kdo přežil? Romské oběti ze Sudet se ve statistických datech bohužel neobjevují.

Pozůstalí po obětech by si také přáli podrobněji objasnit roli Romů, členů odbojových skupin a je potřebné zabývat se i statečnými příběhy Čechů, kteří považovali Romy za lidské bytosti a pomohli jim se ukrýt v tak složité situaci.

Ostatně, poučení například můžeme čerpat nejen z osudů Romů během 2. světové války, poučení najdeme v celé historii existence romského národa.

Vážení, i Romové mají obavy z uprchlické krize a bojíme se možných bezpečnostních a sociálních dopadů a rizik.

Avšak bytostně nesouhlasíme s vyhrocenými náladami části společnosti, kterou účelově podněcují političtí populisté a fanatici. Po převratu, v době kdy se Romové stali oběťmi rasových vražd a kdy z obavy o životy členů svých rodin odcestovali za tolerantnějším prostředím do Kanady, Holandska, Německa, Anglie a dalších zemí, jsme byli rádi, že je tyto země přivítali se srdcem na dlani. Tudíž známe pocity migrantů i běženců.

My Romové s odmítáním máme své zkušenosti i z 30 let minulého století.

Regionální politici v té době také uposlechli hlasu lidu, když si u demokratických zákonodárců vynutili přijetí zákona, který mé rodiče zásadním způsobem omezil v jejich právu na svobodu pohybu a zavedl proti Romům diskriminační praktiky.

To se stalo příčinou vyhrocujících se do té doby více méně přijatelných vztahů Romů s většinou. Zákonodárci tzv. uvolnili stavidla.

Dopady tohoto zákona, který české Romy a Sinty postavil do role druhořadých občanů v průběhu času gradovali a vygradovali v chování českých dozorců k vězněným rodinám v koncentračních táborech v Letech a na Moravě v Hodonínku.

Připomínám to z obavy, aby společnost nenaskakovala na šíření paniky a nenutila zákonodárce nepředloženě reagovat. Nám se to již jak jsem uvedl, stalo.

Blíží se volby přičemž je zřejmé, že se uprchlická a migrační krize účelově stane stěžejním tématem volebních kandidátů. Někteří z nich, zejména populisté a fanatici se ponesou na vlně šíření paniky a strachu a strach je jak víme velmi špatnou rádkyní. Společnost dokáže motivovat k nevyzpytatelnému chování. Samozřejmě, rizika jsou velká a podceňovat je by bylo zcela jistě neodpustitelnou chybou. Ale jsme Evropané a jako Evropané vyznáváme jisté morální a humanitární hodnoty.

Vážení, nenechme si je pošlapat!

Přál bych si, abychom si s uprchlickou a migrační krizí poradili způsobem, za který se jako Čech, jako Rom, ale i jako Evropan nebudu muset v budoucnu stydět. Dámy a pánové, nezbývá mě než Vám za pozůstalé poděkovat za Vaší přítomnost a samozřejmě děkujeme za krásné živé květinové dary. Opět jste nám zde pomohli vytvořit důstojnou a přátelskou atmosféru.

Nashledanou v příštím roce.

Přečteno: 2944x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Nacismus, Lety u Písku, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Uprchlíci, Migrace, Xenofobie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Tomáš Kaluja. Foto z videa o projektu Vnímaví pre zraniteľných

ČRo: Neřeším, jestli jsem Rom, Maďar nebo Slovák. Jsem obyčejný člověk, říká tanečník Tomáš Kaluja

7.2.2020 10:56
Tomáš Kaluja je maturantem Střední zdravotnické školy v Rožňave. Pochází z romské křesťanské rodiny z Veľkých Kapušan. Už od dětství je jeho největším koníčkem tanec. Soutěžně se mu věnuje doma na Slovensku, ale i v zahraničí. Mimo to patří mezi romské dobrovolníky, kteří pomáhají budovat romskou identitu u romských dětí, které jsou vychovávány v neromských náhradních rodinách.
 celý článek

(Zdroj: Archiv TV NOVA)

Módní návrhář Pavel Berky postoupil mezi TOP 16 v soutěži MasterChef Česko

7.2.2020 0:35
Úspěšný módní návrhář Pavel Berky zkusil své štěstí v soutěži MasterChef Česko. Kachní prso s bramborem a takzvané “griláše” s kachní paštikou
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

Demolice vepřína v Letech by měla začít v červnu a skončit letos

6.2.2020 15:35
V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo