Covid jako společné téma pro krajní pravici: Neschopná EU, Soros a čipování obyvatel

Výpady proti Evropské unii a Západu byly během první vlny pandemie koronaviru hlavním tématem pro celou krajně pravicovou scénu ve střední Evropě, včetně Česka. Radikálové se naopak netajili obdivem k autoritářským režimům v Rusku a Číně. Kritika EU rezonovala například mezi příznivci české SPD, v Polsku převažovaly obavy z očkování a v Maďarsku tradiční výpady proti migrantům.

Evropská unie byla ze strany radikálů popisována jako slabá a neschopná organizace, která není ochotna pomoct členským státům. Jak plyne ze závěrů výzkumného projektu Dopady pandemie Covid-19, oblíbenými tezemi byla i prohlášení typu, že Západ a období jeho hegemonie končí a stejně tak končí i demokratický systém. Zdůrazňována také byla role národních států.

Současně s výpady proti EU byly vyzdvihovány východní mocnosti jako Rusko a Čína, které se podle krajně pravicové scény dokázaly s pandemií vypořádat. Oslavována byla jejich pomoc Evropě a autoritářské režimy byly chváleny jako efektivní při boji s pandemií.

Na Poláky zabírá očkování

Dalším obvyklým tvrzením krajní pravice bylo, že pandemie je vytvořena uměle a je nástrojem globální kontroly. Cílem má být zbavení osobní svobody a nastolení totální kontroly obyvatelstva. Za tím mají stát židé, farmaceutický průmysl, miliardáři jako Bill Gates či George Soros, banky a finanční skupiny nebo také Komunistická strana Číny.

Úsilí těchto skupin má směřovat k ovládnutí světa, resetu ekonomiky či k implantaci čipů do těl lidí skrz vakcíny, a to s cílem zotročení obyvatelstva. Krajní pravice se tak již během první vlny zaměřila i na problematiku očkování, což nejvíce rezonovalo v Polsku.

Pandemie rovněž posloužila pro verbální útoky proti migrantům. Jim bylo kromě obvyklých obvinění jako neschopnost přizpůsobit se, kriminalita, terorismus, pobírání dávek apod. připisováno, že přinášejí nebezpečný virus do Evropy. Zazněly tak i výzvy k uzavírání hranic s tím, že mají zůstat zavřené i po odeznění pandemie.

Zatímco v Maďarsku bylo tyto teze prohlašovány z řad vládní strany Fidesz, v Česku a na Slovensku se jednalo o strany opoziční či mimoparlamentní. Polska se spojitost pandemie s migranty dotkla pouze okrajově.

Kotlebovo čipování

Relativizace, že žádná pandemie neexistuje, či že je vše tzv. operace pod falešnou vlajkou, se rovněž objevovala ve všech zemích V4. Zlehčována byla míra smrtnosti, k čemuž posloužila zavádějící srovnání s jinými nemocemi. Z těchto důvodů podle radikálů nelze Covid-19 považovat za vážnou hrozbu, která by měla být považována za pandemii.

Během první vlny byl Covid maďarskou vládou využíván i v boji proti opozici. Tamní vláda tak vyzývala k národní jednotě „pod křídly“ Orbánovy strany Fidesz, zatímco opoziční strany byly označovány jako „protinárodní“. Tato prohlášení maďarské vlády byla podporována i ze strany radikálních uskupení a jejich představitelů.

Rétorika krajní pravice ve vztahu k pandemii byla ve všech čtyřech zemích Visegrádské skupiny obdobná. Měla však rozdílný dopad, což způsobovaly jak různé pozice a významnost jednotlivých uskupení, tak to, zda se nachází v parlamentu či mimo něj. Témata byla v jednotlivých státech také uzpůsobována místním podmínkám.

Zatímco v dříve migrací zasaženém Maďarsku bylo více apelováno na spojitost pandemie s migranty, v nábožensky konzervativnějším Polsku, které migrace nezasáhla, se ujaly obavy z očkování a z následného zotročení obyvatelstva.

Rozdílnost mezi Českem a Slovenskem nejvíce ovlivňovala odlišnost stran SPD Tomia Okamury a LSNS Mariana Kotleby. Zatímco Okamura se soustředil více na kritiku EU a nesahal k nejbrutálnějším konspiračním teoriím, Kotleba hlásal teze o čipování, nebo tvrdil, že za pandemií stojí banky a finanční skupiny.

Text vznikl v rámci výzkumného projektu Dopady pandemie Covid-19 na krajně pravicovou scénu v zemích Visegrádské skupiny. Projekt vedl maďarský think-tank Political Capital. Část za ČR vypracoval Institut pro politiku a společnost. Projekt podpořila Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu.