Jiří Ryšánek společně s Robertem Kvěchem popíjeli téměř do půlnoci v Hrádku
nad Nisou (okres Liberec), v restauraci Astra. Když odtamtud odcházeli a
nastupovali do auta, Robert Kvěch – místní vůdce neonacistů odvozujících svůj
původ od německého osídlení českého pohraničí – vykřikl směrem ke skupině Romů
nacistický pozdrav „Sieg heil“.
Jednadvacetiletého Roma Milana Holuba výkřik natolik rozčílil natolik, že
napadl řidiče vozu. Otevřeným oknem ho bil pěstí do obličeje. Ryšánek vystřílel
z legálně držené pistole do jeho těla celý zásobník – šest ran. Kulky zasáhly
Holuba do břicha, hrudníku, míchy, krku a paže. Poté oba mladíci nastartovali
auto a chtěli odjet domů. Po několika metrech však nabourali do sloupu. Proto se
oba vrátili zpět do restaurace, kde je zadržela policie.
Milan Holub po několika měsících na jednotce intenzivní péče zemřel.
Epilog
Ryšánek byl 29. června 1994 obžalován z vraždy. Rozsudkem Krajského soudu v
Ústí nad Labem byl 28. dubna 1995 zproštěn obžaloby. Podle soudce Františka
Kosteleckého jednal v nutné obraně. Ryšánek byl z vazby propuštěn po dvaceti
dvou měsících.
Státní zástupce se odvolal. Vrchní soud v Praze v srpnu vrátil Krajskému
soudu v Liberci případ k novém projednání. Ten v červnu 1996 zprostil Ryšánka
již podruhé obžaloby s tím, že jednal ve strachu o svůj život. Oplácení několika
ran pěstí šesti ranami ze střelné zbraně z bezprostřední blízkosti tedy soud
označil za přiměřenou sebeobranu.
Kvěch poté pobýval ve vězení za vraždu, kterou spáchal v Tanvaldě. V červenci
1994 zde Kvěch podle rozsudku během konfliktu skupiny neonacistů s několika
anarchisty zavraždil několika bodnými ranami sedmnáctiletého anarchistu Zdeňka
Čepelu před restaurací Truhlárna. Ještě před tím způsobil jinému anarchistovi,
Janu Prouskovi, řezné rány na krku. Po vraždě se rok a půl skrýval v Německu,
byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Policie jej i přes radikální změnu podoby
zatkla v říjnu 1995 v Liberci, s odcizenými doklady. Ve vazbě se Kvěch oženil a
přijal příjmení své ženy Strobach.
Kvěcha – Strobacha odsoudil v lednu 1997 Krajský soud v Liberci ke třinácti
letům vězení nepodmínečně. S lednovým rozsudkem nesouhlasil aktivista a
zmocněnec Jakub Polák, podle nějž vraždil jiný z účastníků konfliktu, který
nebyl vyšetřován, protože byl příbuzným jednoho z policistů.
KAM DÁL?
† 11.
října 1991 – Čerčany: Juraj Šarközi
†
24. září 1993, Písek: Tibor Danihel
†
22. září 1993 – Plzeň: Jitka Chánová. Praha: Jiří F.
†
20. září 1997, Domažlice: Erika Gáborová
†
28. 8. 1991, Jičíněves: Radek Rudolf
†
10. 8. 1991, Hradec Králové: Josef Sztojka
†
8. 8. 1993, Jílové u Prahy: Karel Balogh
†
13. 7. 1990: Plzeň: turecký občan
†
17. 5. 1998, Orlová: Milan Lacko
†
23. 2. 1991, Lipkov u Klatov: Emil Bendík
†
15. 2. 1998, Vrchlabí: Helena Biháriová
Markus
Pape: Vztah českých médií k extremismu a diskriminaci
Studie:
Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989
Smutná
bilance českého rasového násilí v 90. letech
Rasově
motivované násilí v ČR po roce 1989<
