romea - logo
18. října 2019 (pátek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

† 23. 2. 1991, Lipkov u Klatov: Emil Bendík

Praha, 23.2.2013 12:30, (ROMEA)
Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka.
Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka.

„Myslel jsem si, že tady začíná fašismus,“ vzpomíná nad šálkem čaje spisovatel a novinář Jáchym Topol na pocity, se kterými psal reportáž o první rasové vraždě Roma ve svobodném Československu. Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka.

Jedenadvacetiletý Bendík byl jejich poslední obětí. Během tří dnů útočníci zmlátili sedm Romů tak, že skončili v nemocnici, a zapálili jedno stavení, ve kterém v tu chvíli byl uvězněný zraněný muž se svou ženou a dvěma malými dětmi. Titulek Topolova článku otištěného druhý březnový týden tak bez nadsázky mohl znít "Pogrom v Klatovech".

Echo od Vietnamců

Šestnáct dnů, které mezi vraždou Bendíka a otištěním reportáže v Respektu uběhly, se z dnešního pohledu on-line zpravodajství mohou zdát mnoho. Na dobu, kdy ale novináři pracovali buď v terénu, nebo od stolů s telefonními linkami a výstřižkovou službu, je to ale závratná rychlost. Pohotovější bylo s krátkým textem z pohřbu o dva dny dříve jen sobotní Rudé právo.

„O pogromu jsem se dozvěděl od Vietnamců. Ti měli přehled, kde se, co šustne, ohledně skinheadů a rasových napadení,“ vypráví Topol, jenž pravidelně psal o zbitých vietnamských dělnících a dělnicích, kterých jen v roce 1990 byly stovky. Díky informování o vietnamské menšině si týdeník Respekt brzy získal důvěru jejích představitelů. Topol odnášel balíky vietnamského občasníku na poštu, aby mohly být rozeslány předplatitelům. Na půdě redakce se konala historická schůzka vietnamských a kambodžských intelektuálů s frontmany otevřeně xenofobní kapely Orlík Danielem Landou a Davidem Matáskem.

Důvod byl jednoduchý: první a poslední varování. Pohár trpělivosti asijských mužů po brutálním napadení žen na ubytovně Košík přetekl, a tak muzikantům podle Topola jasně doporučili – přestaňte, jinak začneme oplácet stejnou mincí. „Mnoho z nich byli veteráni válek, někteří se speciálním výcvikem, mladíci posílení pivem, silní jen v partách, by pro ně nebyli problém,“ dodává Topol.

Landa s Matáskem svůj vzkaz, který se lavinově šířil mezi ostatní skinheads, na svých koncertech zjevně předali. Množství útoku vůči Asiatům následně (ať už jakýchkoli důvodů) klesá, zároveň je ale zavražděn první Rom. „Agrese se možná jen přesunula jinam,“ přemítá Topol.

Válka veksláků?

Nad ubitím Bendíka k smrti visí dodneška několik otazníků, které přišly na přetřes hlavně v 90. letech s každou další rasistickou vraždou. Romské rodiny Bendíků a Janových  byly v Klatovech známy svou násilností, jejich devět příslušníků mělo na kontě téměř devadesát trestných činů. Sám Bendík spáchal za posledních šest let svého života devět trestných činů, včetně dvou loupeží a jednoho znásilnění. Stále častěji proto objevovaly pochybnosti o motivu klatovského pogromu. Nejčastějším scénářem předkládaným některými novináři bylo vyřizování účtů mezi dvěma gangy veksláků.

Proti ale stálo zjištění týdeníku Respekt přímo z místa činu. Romové před útokem obdrželi dva výhružné dopisy s hrozbou likvidace podepsané Ku Klax Klanem, ani oni sami však nevěřili, že dojdou naplnění.

Zároveň okamžitě po činu „bílí“ klatovští obyvatelé sepsali petici na obranu dvaceti osmi zatčených útočníků. „Lidé se vzbouřili a vzali spravedlnost do vlastních rukou,“ psalo se v petici kolující mezi klatovskými občany, která o útočnících hovořila jen jako skupině mladých lidí, přestože věk útočníků se pohyboval mezi 16 až 51 lety.

V návalu emocí se zapomínalo, že „skupina mladých lidí“ praktikovala princip kolektivní viny a její rukou málem v plamenech zemřely dvě děti, z toho jedno dvouleté, či že napadány byly celé rodiny včetně žen a starých lidí. Navíc rány nemířily jen na Bendíkovy a Janovy, rodiny se špatnou pověstí, ale i na Červeňákovy z Lipkova, kteří klatovským poskytli dočasný azyl.

Ublížení na zdraví

„Dosavadní vyšetřování ukazuje, že na akcích proti Romům se podíleli jak starší občané, kteří byli iniciátory, tak mladší fyzicky zdatní. Ti se pak stali ochotnými vykonavateli násilí,“ řekl při pohřbu novináři Rudého práva Vladimíru Váchovi Karel Fořt, jeden z vyšetřovatelů případu. Útočníci byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a poškozování cizí věci.

Romští aktivisté v čele s Emilem Ščukou, předsedou Romské iniciativy, s trestní kvalifikací ostře nesouhlasili a požadovali, aby pachatelé byli obvinění podle paragrafu 259 – z genocidy. A varovali, že podobný případ se může stát zítra v Ostravě, Praze či Ústí nad Labem.

A měli pravdu. Stal se ani ne za pět měsíců v Hradci Králové.

Epilog

10 obviněných bylo 19. března 1993 odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od 16 měsíců do sedmi a půl roku.

Dalších 18 osob bylo odsouzeno k podmíněným trestům.

Reportáž Jáchyma Topola byla otištěna v německých a polských novinách.

Emil Bendík byl pohřben v Klatovech 7. března 1991.

Přečteno: 6109x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasistické vraždy, Násilí, Násilí z nenávisti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo