Brněnské vedení nenaváže na projekt minulé koalice Rapid Re-housing, v němž dostalo byt 50 rodin s dětmi v nouzi. Sdělila to brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní projekt skončil a rodiny, které se osvědčily, mohou v bytech zůstat. Podobný projekt pro další rodiny však radnice nechystá. Chce se ale hlásit ve výzvách ministerstva práce a sociálních věcí, které nabízejí peníze na projekty pro ukončování bezdomovectví jednotlivců i rodin. Rozhodnutí překvapilo exnáměstka primátora Matěje Hollana z hnutí Žít Brno, které s projektem přišlo.
Brněnské zastupitelstvo schvalovalo zprávu k pilotnímu projektu, v němž rodiny bez bydlení dostaly 50 bytů. Zprávu schválilo 41 zastupitelů, čtyři byli proti a čtyři se zdrželi. Zároveň 52 zastupitelů rozhodlo, že se bude každého půl roku předkládat zpráva, jak si dotčené rodiny vedou.
“V tuto chvíli nezamýšlíme, že bychom podobný projekt iniciovali s dalšími rodinami. Stávající rodiny budeme sledovat. Rodiny, které se osvědčily, zůstávají v těch bytech nadále bydlet, ale už to nepodléhá režimu projektu,” uvedla Vaňková. Kromě přidělení bytu byla v projektu podstatná práce sociálních pracovníků, kteří lidem pomáhali, aby zvládali platby spojené s bytem a podobně.
Brno chce ale dál usilovat o peníze z ministerstva, jehož program má pomoci najít ohroženým lidem bydlení. “Město se bude o peníze snažit, ale netýká se to zabydlování rodin s dětmi jako takových, ale obecně sociálně znevýhodněných osob. Kromě nich se však rodiny budou moct hlásit,” poznamenala Vaňková.
Její náměstek Robert Kerndl (ODS) uvedl, že byť projekt Rapid Re-housing jako takový pokračovat nebude, rodiny s dětmi v nouzi mohou byt dostat, pokud splní příslušné parametry a pokud město bude čerpat peníze z nových vypsaných výzev ministerstva. “Budeme to projednávat na sociální komisi, potom to půjde do rady a potom do zastupitelstva,” dodal Kerndl.
Hollan je z rozhodnutí překvapený. “Primátorka i náměstek mi slibovali, že projekt bude pokračovat a ukončování bezdomovectví rodin je pro ně zásadní,” uvedl Hollan. Podle něj se to sice dalo čekat, ale považuje to za odchylku toho, co politici říkali.
Rodiny se začaly do bytů stěhovat postupně od druhé půli roku 2016. Ze závěrečné zprávy k projektu vyplynulo, že po roce si většina rodin bydlení udržela, v důsledku projektu děti nemusely být v ústavní péči, v azylovém bydlení, u rodin kleslo i riziko stěhování, riziko hospitalizace a zlepšil se stav matky jako hlavy rodiny. Jen u části rodin bylo třeba řešit finanční problémy.
Podle Kerndla bylo možné po roce prodloužit smlouvu na byt 48 rodinám, nyní je jich 46 a ohrožených je dalších šest rodin. Pokud nezaplatí dluhy, zbude z původních 50 celkem 40 rodin. Celková výše dlužné částky se pohybuje kolem 450 000 korun plus dalších 250 000 korun za tři byty, které už byly odevzdány kvůli neplnění podmínek. Část dluhů vzniká, protože domácnosti platí po splatnosti, bezmála polovina dluží částku menší než 10 000 tisíc a některé rodiny uzavřely splátkový kalendář, který plní.
Štěpán Ripka z výzkumného týmu Ostravské univerzity, který se projektem zabýval, řekl, že existoval podpůrný fond ze soukromých zdrojů, který lidem jednorázově pomohl v době, kdy se měla prodlužovat smlouva. Podmínkou prodloužení totiž byla bezdlužnost na nájmu. Devíti rodinám poskytl fond jednorázově darem částku kolem 4000 korun, celkem necelých 40 000 korun.
S pilotním projektem Rapid Re-housing přišlo v minulé koalici hnutí Žít Brno. Tehdy koalici vedlo hnutí ANO, nyní koalici vede ODS, ANO je v opozici a Žít Brno se do městského zastupitelstva nedostalo. Žít Brno přitom ještě za působení v koalici navrhovalo akční plán, který měl do osmi let vymýtit v Brně bezdomovectví.
