Brusel trvá na tom, aby ČR vyčlenila peníze z eurofondů přímo na začleňování Romů
Česko přesvědčilo Evropskou komisi, aby ustoupila od většiny z 88 připomínek
k čerpání peněz z fondů EU. S komisí se ale stále neshodlo na několika tématech,
například na financování začleňování Romů do společnosti, problémem je i absence
služebního zákona. Novinářům to ve středu řekl první náměstek ministryně pro
místní rozvoj Daniel Braun. První výzvy by podle MMR měly být vyhlášeny do konce
letošního roku.
Česko jednalo s delegací z Bruselu neformálně v úterý. Náročnost podle Brauna
dokládá to, že se schůzka protáhla na pět a půl hodiny. "Evropská komise
konstatovala, že vypořádání připomínek z naší strany je dobré. Ukončení
vyjednávání o Dohodě o partnerství je tak na dobré cestě," uvedl Braun.
Připustil ale, že stále zůstává pár bodů, na kterých se obě strany neshodly.
"Komise hodně zdůrazňuje romskou otázku. Chce jasně vědět, kolik peněz na tuto
oblast půjde. ČR argumentuje tím, že český právní systém neumožňuje rozlišovat
na základě rasy a etnické příslušnosti, evropské peníze tak chce využívat na
sociálně vyloučené lokality," přiblížil jeden ze sporných bodů Braun.
"Při dokončování Dohody o partnerství není problémem romská integrace, ale dlouhodobá nepružnost státní správy ve sbírání etnicky agregovaných dat. Evropská komise vydala již před čtrnácti lety směrnici Racial Equality Directive 2000/43/EC, ve které vyzývá členské státy ke sběru etnických dat. Bez dat totiž budou veškeré strategie "viset ve vzduchoprázdnu" a nebude možné sledovat jejich dopad. Je správné, že sociální začleňování má nad-etnický přesah, ale nesmíme opomíjet vícenásobně znevýhodněné skupiny lidí v sociálním vyloučení," říká manažer programu Vzdělávání dětí a mladých lidí Nadace OSF Filip Rameš.
Výraznějšími problémy byly chybějící služební zákon a nesoulad posuzování
vlivu na životní prostředí u velkých staveb, takzvaný proces EIA, s evropskou
legislativou. Druhý zmiňovaný problém vyřešil slib ČR, že v roce 2015 vstoupí v
platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší.
"Vážnější věc je služební zákon. EK to (jeho absenci – pozn. ČTK) nebude
vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět
průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k
jeho přijetí přijde v odpovídající podobě," poznamenal Braun s tím, že doladění
čeká ještě text o podpoře jeslí a školek pro děti do tří let.
Úspěchu se naopak podařilo Česku dosáhnout u takzvaných negativních priorit,
tedy oblastí, které nechtěl Brusel z evropských peněz financovat. Z českých
analýz přitom vyplynulo, že jejich podpora je důležitá pro zvýšení
konkurenceschopnosti ČR.
"Z evropských peněz tak půjde, za určitých přesně daných podmínek, financovat
modernizace a výstavbu silnic nižších tříd, renovace nejdůležitějších kulturních
památek, výstavbu spaloven a vodní dopravu v návaznosti na dopravní prostupnost
do Německa," vyjmenoval úspěchy českých vyjednavačů Braun.
Finální verzi dokumentu, který je podkladovým dokumentem pro udělování
evropských dotací do ČR v novém dotačním období, tedy v letech 2014-2020,
předají čeští zástupci představitelům EK ve čtvrtek. Jeho podepsání MMR očekává
během letních měsíců, nejpozději v září. Předběžná avíza na první výzvy chce MMR
zveřejnit nejpozději v říjnu, zahájení příjmu žádostí o dotace chce spustit do
konce roku.
Česku může v období 2014-2020 z několika evropských fondů získat až na 22
miliard eur, což je zhruba 594 miliard korun.
