romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Česká badatelka mapuje osudy Odda Nansena, považovaného za norského Nicolase Wintona

11.2.2021 15:31
Odd Nansen (FOTO: Neznámý autor, Oslo Museum: fotografie č. OB.F06294d Byhistorisk samling, commons.wikimediaorg)
Odd Nansen (FOTO: Neznámý autor, Oslo Museum: fotografie č. OB.F06294d Byhistorisk samling, commons.wikimediaorg)

Osudy norského architekta Odda Nansena, zakladatele nadace, která dostala v listopadu 1939 desítky židovských dětí a dospělých do Osla, zmapovala nordistka Miluše Juříčková. Nansenův příběh se podle Juříčkové podobá slavnějšímu příběhu Nicholase Wintona, který zná celý svět.

Nansena k jeho pomoci inspiroval jeho otec, norský dobrodruh Fridtjof Nansen, který se proslavil nejen díky polárním expedicím, ale byl také bojovníkem za lidská práva. O badatelské práci Juříčkové včera v tiskové zprávě informovala publicistka Judita Matyášová.

Nansen starší ve 20. letech inicioval vydávání takzvaného Nansenova pasu, který byl pro válečné uprchlíky a umožnil jim legální pobyt v 52 zemích včetně Československa. "V roce 1930 Nansen zemřel, jeho syn Odd však pokračoval v pomoci lidem v nesnázích. V roce 1937 založil v Oslu nadaci Nansenova pomoc, středobodem jeho aktivit se stala Praha," uvádí Juříčková.

Sama se k bádání po jeho osudu dostala v roce 2012, jak včera pro ČK uvedla. Tehdy zorganizovala konferenci o Leo Eitingerovi, českém rodákovi, jemuž se podařilo díky Nansenovu pasu vycestovat do Norska. Po svém příjezdu pomohl vycestovat asi čtyřem desítkám židovských dětí z Československa. Sám však poté prošel koncentračními tábory, holokaust přežil a stal se z něj psychiatr, je považován za jednoho ze zakladatelů viktimologie, oboru, jenž zkoumá důsledky agrese na oběť.

Nansen počátkem roku 1939 navštívil Vídeň a Bratislavu a v Praze byl 15. března 1939. Viděl, že Židé potřebují okamžitou pomoc a bylo zřejmé, že v Norsku se příliš neví, co se děje ve Střední Evropě.

"Norská média totiž překládala informace z německých médií a šířila - jak by se dnes řeklo - fake news o Židech," připomíná badatelka. Nansenova spolupracovnice Tove Filsethová se již od podzimu 1938 snažila zajistit pomoc pro židovské děti a dospělé z celého Československa.

"Ve stejné době byla v Praze aktivní švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová, která organizovala záchranu židovských uprchlíků, aby se dostali do Švédska. A to byla i doba, kdy začínala iniciativa Nicholase Wintona a jeho spolupracovníků. Jsem přesvědčená, že se všichni tito cizinci, zapojení do pomoci uprchlíkům, navzájem znali," říká Juříčková, která se svými studenty pátrá po osudech norských pomocníků, ale také zachráněných dětí a dospělých.

Dohledávání jednotlivých příběhů bylo obtížné hlavně proto, že po okupaci Norska v roce 1940 pracovnice Nansenovy nadace veškerou dokumentaci zničily, aby ochránily židovské uprchlíky. "Objevili jsme řadu informací nejen o Nansenovi, ale také o jednotlivých lidech, kterým pomáhal a dostali se na podzim 1939 do Norska," uvedla Juříčková, která dokončuje překlad životopisu Odda Nansena. Měl by vyjít letos.

Juříčkové v roce 2003 a 2017 norský král Harald udělil Královský řád za zásluhy o dlouholetou propagaci norské historie a kultury v zahraničí. Stala se tak první Češkou, která získala toto ocenění dvakrát. Juříčková, která včera oslavila 65. narozeniny, vystudovala němčinu, angličtinu a norštinu v 70. letech. V roce 1978 se poprvé dostala do Norska. Učí na katedře skandinavistiky na Masarykově univerzitě.

Přečteno: 469x
 

Kam dál:

Štítky:  

Historie, Druhá světová válka, Židé, Norsko, Výzkum



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo