Český helsinský výbor: Stav lidských práv v ČR se vloni zhoršil

Dnes zveřejněná zpráva Českého helsinského výboru konstatuje zhoršující se tendenci v oblasti stavu lidských práv v Česku za poslední rok. Vládní škrty dopadly na seniory, neúplné rodiny, děti, nezaměstnané i postižené. Zastavilo se začleňování romských dětí do běžných škol a nenávist vůči Romům roste. Přibývá výpadů proti sexuálním menšinám. Věznice jsou čím dál přeplněnější.

DOKUMENT

>>> Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011

Vyplývá to ze zprávy o stavu lidských práv za rok 2011. Podle jeho představitelů jediným pozitivem loni bylo probuzení občanské společnosti.

"Bohužel žádné dobré zprávy říct nemohu. Situace se na poli lidských práv zhoršuje," uvedla Anna Šabatová. Podle ní je důvodem nejen krize a šetření, ale za zhoršováním je i nezájem politiků či naopak jejich populistické kroky. Uvedla, že také prezident Václav Klaus problematiku lidských práv znevažuje.
ČHV zprávy vydává od roku 1994.

Podle Šabatové nastal posun k horšímu v naplňování sociálních práv. Kvůli vládním škrtům se zhoršovala situace neúplných rodin, dětí, seniorů i handicapovaných. Řada lidí se propadá do chudoby. Starší lidé tvoří téměř polovinu lidí, kteří se ocitli na její hranici. Pod hranicí životního minima žilo přes 152.000 domácností, tedy o 15.000 víc než v roce 2010, uvedl ČHV.

Kritizuje veřejnou službu, na kterou mají chodit nezaměstnaní po dvou
měsících bez práce, aby dostali podporu od státu. Systém DONEZ neboli docházku
nezaměstnaných, kteří se mají hlásit pravidelně na poště, označila Šabatová za
šikanu. Podle výboru se "komercionalizuje zdravotnictví" a péče se mění na
službu, nepříznivý dopad mělo prý zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 na
100 korun bez limitu.

Výbor uvedl, že v ústavech vyrůstá skoro 11.000 dětí a ani loni se tento
počet nesnížil. Nesrovnaly se ani příležitosti pro muže a ženy, které vydělávají
průměrně o čtvrtinu méně než muži, uvedl ČHV. Nižší příjem se promítá i do
důchodů, mateřské i podpory v nezaměstnanosti.

Zpráva poukazuje na to, že se zastavil program začleňování romských žáků do běžných škol. Nelepší se situace Romů v zaměstnávání či bydlení a zhoršuje se bezpečnost. Nenávist vůči menšině totiž prý roste. ČHV připomněl růst napětí a protesty extremistů na Šluknovsku, k nimž se přidávali i "normální občané".
Oleje do ohně pak přilévají některá média, když neinformují objektivně, míní
aktivisté.

Dobrý není ani stav ve vězeňství. Zatímco na konci loňska připadalo na
100.000 obyvatel 219 vězňů, letos v dubnu to už bylo 225. Ve srovnatelném
Rakousku je to přitom stovka, podotkla Šabatová. Zhruba třetina vězňů má
trest do jednoho roku, nevyužívají se alternativní tresty, uvádí vedení
výboru. Na podmínkách se negativně podepisují úspory. Není také dostatek
míst, aby odsouzení mohli pracovat.

ČHV se zaměřil i na svobodu slova. Zmínil případy výtvarníka Romana Týce,
který vyměnil na semaforech skla s panáčky, a řidiče Romana Smetany, který
přimaloval politikům na plakáty tykadla. Podle výboru je soud za jejich umělecký
či politický projev penalizoval.

Aktivisté uvedli, že přibývá i výpadů proti lesbám, gayům, bisexuálům a
transsexuálům. Kladně aktivisté hodnotí konání prvního průvodu hrdosti Prague
Pride. Za pozitivní považují jen probouzení společnosti, která začíná
protestovat a volat po změně.