Dana Němcová: Česko by nemělo upustit od důrazu na lidská práva

Větší důraz na dodržování lidských práv ve světě, tak jak je Česká republika
zastávala v osobě Václava Havla či Karla Schwarzenberga, u současných českých
vlád chybí. V rozhovoru s ČTK to řekla někdejší disidentka Dana Němcová, která v
těchto dnech oslaví 80. narozeniny.

"Navazují na tu pragmatickou linii, materialisticky orientovanou, kdy se
hlavně jedná o to, abychom si nezkazili kšefty a sousedské vztahy nenarušili
nějakou kritikou nebo postojem, který by nebyl vítán. To shledávám velice
pochybeným a nijak mě to netěší," řekla Němcová.

Obecně vnímaná autorita typu prvního českého prezidenta podle ní v této
oblasti chybí. "Zatím jsme neměli na politiky ani úředníky v lidskoprávní
oblasti štěstí, kromě našich dvou posledních ombudsmanů, kteří byli skvělí,"
uvedla. S nadějí hledí na Jiřího Dienstbiera, který by v příští vládě měl být
ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti. "Přála bych jemu i sobě, aby
měl smysl v politice pro lidskoprávní problematiku. Jako syn disidenta, který si
i něco na obranu lidských práv odseděl, by tento cit mohl mít," míní Němcová,
pro níž lidská práva jsou celoživotním tématem.

U příští vlády jí ale chybí pochopení pro občanskou společnost v akci. "Pokud
chci být do budoucna optimistka, tak si všímám spíš nevládních organizací jako
Člověk v tísni, církevních organizací a občanských sdružení zabývajících se
pomocí a humanitárními úkoly, které společnost má taky," uvedla.

Sama Němcová je od smrti Olgy Havlové předsedkyní správní rady Výboru dobré
vůle – Nadace Olgy Havlové, která pomáhá českým občanům s tělesným, mentálním
nebo sociálním znevýhodněním a podporuje rozvoj služeb v této oblasti občanské
spoluzodpovědnosti.

Němcová se přes 20 let věnuje problematice uprchlíků a azylantů, počátkem 90.
let zakládala Poradnu pro uprchlíky tehdy při Českém helsinském výboru a dodnes
v ní působí. "Vypukla válka v Bosně a Hercegovině, začali přicházet uprchlíci a
bylo třeba jejich situaci řešit," vzpomíná na vznik poradny. "Věděli jsme, že je
potřeba nějaký mezičlánek mezi státní správou, legislativou a lidmi, kteří
potřebovali pomoc. Zažívali obrovské trauma, jejich země dosud žila bez větších
národnostních konfliktů a najednou byli konfrontováni s tím, že nejbližší
přátelé nebo i členové rodiny by měli být nepřáteli," vzpomíná.

Připomíná tehdejší solidaritu Čechů. "Tehdy se projevil soucit, přicházeli
rodiče s dětmi, přinášeli dárky, babičky, které z důchodu přinesly něco, co jsme
mohli darovat rodinám." Němcové je však líto, že stejného přístupu by dnes už
Češi asi nebyli schopní. "I s odvoláním na EU a její pravidla se prostor pro
integraci sužuje, přestože na tom nejsme tak jako státy, které hraničí s
krizovými oblastmi a čelí přílivu uprchlíků," řekla. "Myslím, že by mělo dojít i
na dělbu toho břemene a že bychom měli umožnit nějakým nešťastníkům, aby se
tady, přinejmenším jejich děti, najedli."

Němcová se domnívá, že lidé od té doby "zesobečtěli". "Máme pocit, že je
krize a že o něco můžeme přijít, že jsme ohroženi, že můžeme ztratit zaměstnání.
Zase se lidí zmocňuje nějaký strach a ten, kdo se bojí, je samozřejmě snadněji
manipulovatelný," dodala.

Němcová se vyjádřila i k aktuálnímu případu ruského podnikatele Alexeje
Torubarova. V Rusku je obžalován z podvodu, tvrdí ale, že ve své vlasti je
ohrožen na životě. V Česku požádal o azyl a usiloval o občanství. Bývalý ministr
spravedlnosti Pavel Blažek však nařídil jeho vydání do Ruska ještě před
ukončením azylového řízení. Torubarov nyní uprchl do Maďarska, kde jej zadržela
policie. Hodlá znovu usilovat o azyl v ČR.

"Bylo to velmi problematické včetně toho vydání. Disidenti v Československu
také byli kriminalizováni, bylo to všechno možné od výtržnictví po příživnictví,
aby to vypadalo tak, že to není politická perzekuce," připomíná Němcová. "A tak
si představuji, že v Rusku to vypadá obdobně. Záminka kriminalizovat někoho
nepohodlného – s tím, myslím, mají bohatou praxi, takže bych se bála vydávat ho
do vlasti, pokud u nás žádá o azyl," uzavřela.