Dana Němcová: Česko by nemělo upustit od důrazu na lidská práva

Větší důraz na dodržování lidských práv ve světě, tak jak je Česká republika zastávala v osobě Václava Havla či Karla Schwarzenberga, u současných českých vlád chybí. V rozhovoru s ČTK to řekla někdejší disidentka Dana Němcová, která v těchto dnech oslaví 80. narozeniny.

"Navazují na tu pragmatickou linii, materialisticky orientovanou, kdy se hlavně jedná o to, abychom si nezkazili kšefty a sousedské vztahy nenarušili nějakou kritikou nebo postojem, který by nebyl vítán. To shledávám velice pochybeným a nijak mě to netěší," řekla Němcová.

Obecně vnímaná autorita typu prvního českého prezidenta podle ní v této oblasti chybí. "Zatím jsme neměli na politiky ani úředníky v lidskoprávní oblasti štěstí, kromě našich dvou posledních ombudsmanů, kteří byli skvělí," uvedla. S nadějí hledí na Jiřího Dienstbiera, který by v příští vládě měl být ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti. "Přála bych jemu i sobě, aby měl smysl v politice pro lidskoprávní problematiku. Jako syn disidenta, který si i něco na obranu lidských práv odseděl, by tento cit mohl mít," míní Němcová, pro níž lidská práva jsou celoživotním tématem.

U příští vlády jí ale chybí pochopení pro občanskou společnost v akci. "Pokud chci být do budoucna optimistka, tak si všímám spíš nevládních organizací jako Člověk v tísni, církevních organizací a občanských sdružení zabývajících se pomocí a humanitárními úkoly, které společnost má taky," uvedla.

Sama Němcová je od smrti Olgy Havlové předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, která pomáhá českým občanům s tělesným, mentálním nebo sociálním znevýhodněním a podporuje rozvoj služeb v této oblasti občanské spoluzodpovědnosti.

Němcová se přes 20 let věnuje problematice uprchlíků a azylantů, počátkem 90. let zakládala Poradnu pro uprchlíky tehdy při Českém helsinském výboru a dodnes v ní působí. "Vypukla válka v Bosně a Hercegovině, začali přicházet uprchlíci a bylo třeba jejich situaci řešit," vzpomíná na vznik poradny. "Věděli jsme, že je potřeba nějaký mezičlánek mezi státní správou, legislativou a lidmi, kteří potřebovali pomoc. Zažívali obrovské trauma, jejich země dosud žila bez větších národnostních konfliktů a najednou byli konfrontováni s tím, že nejbližší přátelé nebo i členové rodiny by měli být nepřáteli," vzpomíná.

Připomíná tehdejší solidaritu Čechů. "Tehdy se projevil soucit, přicházeli rodiče s dětmi, přinášeli dárky, babičky, které z důchodu přinesly něco, co jsme mohli darovat rodinám." Němcové je však líto, že stejného přístupu by dnes už Češi asi nebyli schopní. "I s odvoláním na EU a její pravidla se prostor pro integraci sužuje, přestože na tom nejsme tak jako státy, které hraničí s krizovými oblastmi a čelí přílivu uprchlíků," řekla. "Myslím, že by mělo dojít i na dělbu toho břemene a že bychom měli umožnit nějakým nešťastníkům, aby se tady, přinejmenším jejich děti, najedli."

Němcová se domnívá, že lidé od té doby "zesobečtěli". "Máme pocit, že je krize a že o něco můžeme přijít, že jsme ohroženi, že můžeme ztratit zaměstnání. Zase se lidí zmocňuje nějaký strach a ten, kdo se bojí, je samozřejmě snadněji manipulovatelný," dodala.

Němcová se vyjádřila i k aktuálnímu případu ruského podnikatele Alexeje Torubarova. V Rusku je obžalován z podvodu, tvrdí ale, že ve své vlasti je ohrožen na životě. V Česku požádal o azyl a usiloval o občanství. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek však nařídil jeho vydání do Ruska ještě před ukončením azylového řízení. Torubarov nyní uprchl do Maďarska, kde jej zadržela policie. Hodlá znovu usilovat o azyl v ČR.

"Bylo to velmi problematické včetně toho vydání. Disidenti v Československu také byli kriminalizováni, bylo to všechno možné od výtržnictví po příživnictví, aby to vypadalo tak, že to není politická perzekuce," připomíná Němcová. "A tak si představuji, že v Rusku to vypadá obdobně. Záminka kriminalizovat někoho nepohodlného - s tím, myslím, mají bohatou praxi, takže bych se bála vydávat ho do vlasti, pokud u nás žádá o azyl," uzavřela.