Dokument OSF: Vláda nedokončila úkol, diskriminace romských dětí v českém školství proto pokračuje

Dne 13. listopadu 2007 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek v
případu „D. H. a ostatní versus ČR“, ve kterém 18 romských dětí z Ostravy
zažalovalo Českou republiku za to, že byly zařazeny do zvláštní školy kvůli
svému původu. Rozsudek jejich stížnost potvrdil a odsoudil Českou republiku za
diskriminaci romských dětí, které se stát dopouští tím, že tyto děti nadměrně
zařazuje do zvláštních (nyní tzv. praktických) škol, jež jsou určeny pro děti s
diagnózou lehkého mentálního postižení. 

Rozsudek uvedl, že romské děti jsou až 27krát častěji zařazovány do praktických
škol, ať již s diagnózou nebo bez ní. Tuto skutečnost později potvrdila
nezávislá šetření, například výzkum České školní inspekce (2010) uvádí, že
romských žáků v praktických školách je průměrně 35 % a v některých krajích až
přes 50 %.

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva a mezinárodní úmluvy zavazují Českou
republiku, aby učinila okamžitou nápravu. Ani pět let po vydání rozsudku se však
situace nemění a další generace romských dětí letos skončila ve školách s
omezeným rozsahem učiva, jež jim později neumožní pokračovat ve studiu a
vykonávat jiné než manuální profese.

Přinášíme časový sled kroků vlády a souvisejících událostí od vydání rozsudku.

Nedokončený úkol

Nadace Open Society Fund Praha (ve spolupráci s dalšími českými i
zahraničními organizacemi) mnohokrát vyzvala českou vládu, aby přijala opatření,
jež by zamezily segregaci romských dětí a zvýšily inkluzi na českých školách, a
nabídla vládě v tomto svou pomoc. Opatření, jež by vláda měla zavést, zahrnují:

1. Zvýšit „inkluzivitu“ českých škol, tedy přesměrovat finance na podporu
základních škol, aby byly schopny do běžných tříd začlenit děti se speciálními
vzdělávacími potřebami a pomáhaly jim dosahovat jejich maximálního vzdělávacího
potenciálu, ať už se jedná o děti sociálně znevýhodněné či zdravotně postižené.

2. Převést stávající žáky praktických škol do škol hlavního vzdělávacího proudu.

3. Změnit proces diagnostiky dětí při nástupu na základní školu z jeho
stávajícího medicínského modelu popisu postižení na systém návrhů podpůrných
opatření, jež pomohou dítěti absolvovat výuku na běžné škole. Zrušit personální
a institucionální propojení speciálně pedagogických center a speciálních škol, a
zajistit tak nestrannost diagnostického procesu.

4. Zajistit dostupnost, efektivnost a inkluzivitu včasné péče pro děti se
sociálním/zdravotním znevýhodněním a postižením, tedy například podpořit
programy rozvoje rodičovských kompetencí, úhradu stravného ve školkách pro děti
ze sociálně znevýhodněných rodin apod.

5. Realizovat v plném rozsahu vládou schválenou Strategii boje proti sociálnímu
vyloučení na období 2011-2015 a Národní akční plán inkluzívního vzdělávání z
roku 2010.

6. Komplexně zrevidovat stávající systém školství tak, aby odpovídal národním a
mezinárodním právním závazkům pro rovný a spravedlivý přístup ke kvalitnímu
vzdělávání v nejlepším zájmu dítěte.

Časový sled událostí

18. duben 2000
• Osmnáct romských dětí z Ostravy podává stížnost k Evropskému soudu pro lidská
práva ve Štrasburku

13. listopad 2007
•

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v kauze „D. H. a ostatní versus ČR“
odsuzuje Českou republiku za nepřímou diskriminaci romských dětí a zavazuje
ji k přijetí efektivních nápravných opatření.
• Česká republika se brání mimo jiné tím, že zvláštní školy, jež působily ve
vztahu k romským žákům nepřímo diskriminačně, byly zrušeny školským zákonem k 1.
1. 2005. K implementaci rozsudku se však později zavazuje vláda premiéra Mirka
Topolánka s Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem jako členy vlády.

2008
• Výzkumy organizací European
Roma Rights Centre a

Roma Education Fund ukazují, že nový školský zákon z roku 2005 nepřinesl
faktickou změnu. Nadále přetrvává nadměrné umisťování romských dětí v bývalých
zvláštních školách, pouze dochází k jejich formálnímu přejmenování na základní
školy praktické.

2009
• Výzkumy společnosti

Člověk v tísni a Ivan Gabal Analysis & Consulting zjišťují, že téměř
polovinu praktických základních škol navštěvuje 50 % a více romských žáků.
Nejméně každá desátá praktická škola je přitom etnicky homogenní: navštěvují ji
výhradně děti romské menšiny.
• Monitoring Ústavu pro informace ve vzdělávání, provedený na 65 % základních
škol v ČR, ukazuje, že je na základních školách praktických umístěno asi 27 %
všech romských dětí ve srovnání se 2 % dětí neromských. V každé populaci se
přitom nachází zhruba jen 2 % dětí s lehkým mentálním postižením.

2010
• Vláda schvaluje Národní akční plán inkluzívního vzdělávání (tzv. NAPIV), který
má sloužit jako základní dokument směřující k zajištění rovného přístupu ke
vzdělání. Důležitý dokument však není naplňován.

•

Tematické šetření České školní inspekce zjišťuje, že:
a) 83 % bývalých zvláštních škol neprošlo transformací předpokládanou školským
zákonem, účinným od 1. 1. 2005, a profilují se nadále jako „skryté školy
zvláštní“.
b) romské děti tvoří cca 35 % žáků s diagnózou lehkého mentálního postižení,
přičemž v některých krajích tvoří romské děti až nadpoloviční většinu (53 %)
žáků s touto diagnózou.
c) na praktických základních školách je nejméně 5000 žáků bez náležité zdravotní
diagnózy.

•

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl v oficiálním stanovisku konstatuje, že:

a) „neexistuje oprávněný rozlišující důvod, kterým by bylo možno odůvodnit
nepřiměřeně vysoké procento romských dětí za těchto okolností doporučených ke
vzdělávání do základní školy praktické”
b) „zařazení ke vzdělávání do základní školy praktické bez diagnózy lehkého
mentálního postižení je zásadním pochybením zodpovědného orgánu, a to v případě
dětí romských i neromských.“

• Probíhá první setkání expertních skupin k plánu NAPIV.

• Nový ministr školství Josef Dobeš postupně zastavuje práce na naplňování plánu
NAPIV a činí zásadní a negativní personální změny v zodpovědném odboru.

2011
• Probíhá druhé setkání platformy expertů a nevládních organizací k plánu NAPIV.
V reakci na oznámení ministerstva školství o neochotě spolupracovat s touto
platformou většina členů z platformy vystupuje.
• Thomas Hammarberg, Komisař pro lidská práva Rady Evropy,
ve zprávě ze své návštěvy
ČR v roce 2010 upozorňuje, že nedochází k faktickým změnám, a vyzývá české
orgány, aby podnikly patřičné kroky:
„With thousands of Roma children effectively excluded from the mainstream
education system in the Czech Republic and condemned to a future as second-class
citizens every year, the Commissioner underlines that it is now time to speed up
the implementation of the inclusive education agenda.“

• Probíhá
novelizace vyhlášek č. 72 a 73/2005 Sb. (147/2011 Sb. a 116/2011 Sb.) – mizí
některé sporné pasáže například o možnosti naplňovat kapacitu tříd ve školách
zřízených pro děti se zdravotním postižením (tzn. praktických školách) do 25 %
dětmi bez postižení, nadále je ale možné doplňovat kapacitu dětmi se
znevýhodněním sociálním a zdravotním. Zůstává zachována i možnost zařadit dítě
bez zdravotního postižení na tzv. diagnostický pobyt na tento typ školy. Tento
nástroj je zcela nevhodný: je jen velmi malá pravděpodobnost, že dítě z
diagnostického pobytu „dožene“ své bývalé spolužáky a vrátí se do běžné školy.

• Organizace Roma Education Fund vydává pilotní studii

From Segregation to Inclusion, která potvrzuje úspěšnost českých a
slovenských Romů z praktických škol během studia na běžných britských školách.

• Vláda schvaluje

Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015 Agentury pro
sociální začleňování, jež obsahuje řadu konkrétních pro-inkluzívních opatření a
kroků k zastavení diskriminace.

• Stanoviska
Výboru pro lidská práva a
Výboru pro práva
dítěte OSN odsuzují segregaci romských dětí v ČR.

• George Soros, americký filantrop a zakladatel sítě Open Society Foundations
na
schůzce s premiérem Petrem Nečasem zdůrazňuje, že Česko by jako svou
prioritu mělo mít prosazování inkluzívního vzdělávání.

2012
• Evropská komise pozastavuje proplácení části strukturálních fondů v oblasti
vzdělávání. Ukazuje se, že část fondů, jež měla být určena na financování
pro-inkluzívních opatření, byla

(zne)užita za jiným účelem.

• Zpráva
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) kritizuje vysokou
disproporcionalitu umisťování romských dětí do speciálního vzdělávání: „It is
well known in the Czech school system that a good proportion of students who
attends special schools do so as a result of learning difficulties and/or a
social disadvantage and not following the identification of a learning
disability. This is particularly the case of Roma children whose attendance of
special schools is still very high in spite of the decision to progressively
integrate disadvantaged students into mainstream schools.“

•

Výzkum kanceláře veřejného ochránce práv potvrzuje pokračující diskriminaci
romských dětí: Výzkum na vzorku 68 bývalých zvláštních škol zjišťuje, že v
průměru 35 % žáků na těchto školách je romského původu.

• Česká školní inspekce provádí šetření

Postup transformace bývalých zvláštních škol ve školním roce 2011/2012.
Podle něj počet romských dětí v bývalých zvláštních školách mírně poklesl na
26,4 %. Jak však zpráva uvádí:
„Je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že toto číslo mohlo být ovlivněno
citlivostí zjišťovaných údajů a s tím spojenou neochotou ředitelů na otázku
odpovídat.“
Zpráva dále zmiňuje zásadní nedostatky diagnostických postupů, problematické
personální a institucionální propojení speciálně pedagogických center a
speciálních škol, nedostatečné změny ve financování podpory žáků se sociálním
znevýhodněním aj.