Exkluzivní výzkum Slova 21: Romské ženy mívají většinou základní či střední vzdělání, příjem do 10 000, setkaly se s diskriminací v práci i při hledání bydlení
Většina českých Romek považuje vzdělání svých dětí za velmi důležité. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu Občanského sdružení Slovo 21, který se zaměřuje na postavení romských žen v tuzemsku. Zapojilo se do něj celkem 600 Romek z deseti českých měst. Výzkum se snaží vyvrátit stereotypní představy o Romech, konkrétně romských žen, na podložených datech.
„O romských ženách v České republice převládá mínění, že nechtějí pracovat a vzdělávat se, že mají hodně dětí, a domnívají se, že pro jejich potomky není důležité mít kvalitní vzdělání. Relevantní údaje, které by toto tvrzení potvrdily nebo vyvrátily, neexistují. Proto jsme se rozhodli prozkoumat opravdové postavení žen v české společnosti i romské komunitě a ukázat na výzvy, kterým denně čelí,“ píše se v předmluvě závěrečné zprávy výzkumu. Výsledky analýzy, které zpracoval expertní tým z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, ukazují, že Romky v Česku se chtějí vzdělávat, přejí si pracovat a požadují pro své děti kvalitní vzdělání.
DOKUMENT
Romské ženy mívají nižší vzdělání a příjem
Romské ženy v ČR mívají většinou základní či střední vzdělání bez
maturity. Příjem mívají do 10 000 korun měsíčně. Setkaly se s diskriminací v
práci i při hledání bydlení. Nejčastěji žijí s rodinou v podnájmu. Obvykle se
vdávají mezi 18. a 21. rokem. Péče o domácnost a potomky většinou leží na nich.
Výsledky průzkumu představila jedna z autorek Selma Muhič Dizdarevič. Podle ní není
ale možné získané údaje naprosto zobecnit.
Celkem 46 procent dotázaných vychodilo základní školu, čtvrtina se vyučila.
Maturitu mělo 11 procent žen a tři procenta získala vysokoškolský titul. Tři
procenta byla také bez vzdělání a tři procenta absolvovala zvláštní školu.
Své děti v získání vyššího vzdělání by podpořilo 85 procent romských matek.
Na třídní schůzky chodí pravidelně ale jen dvě pětiny dotázaných, naopak 31
procent na ně nechodí nikdy.
Zhruba sedm z deseti Romek mělo příjem do 10.000 korun. Třetina romských žen
měla příjem do 5000 korun, od 5000 do 10.000 pak téměř dvě pětiny. Víc než
30.000 korun mělo kolem procenta romských žen.
V domácnosti s méně než 5000 korun žilo asi osm procent dotázaných. Zhruba
šest procent žen bylo v rodině s příjmem nad 40 000 korun. Nejčastěji
respondentky žily v domácnosti s příjmem mezi 15 000 a 20 000 korun, takto
odpověděly tři z deseti žen.
Podle zjištění v romských rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. O děti a
domácnost se samy starají tři pětiny dotázaných. Necelé dvě pětiny žen řekly, že
se o péči o potomky a domácnost dělí s mužem. Dvě procenta Romek odpověděly, že
tato práce leží hlavně na muži. Celkem 44 procent dotázaných uvedlo, že v rodině
rozhodují společně s partnerem. Samo rozhoduje prý 34 procent žen. Dalších 22
procent žen řeklo, že v domácnosti rozhoduje muž.
Většina Romek podporuje své děti v dalším vzdělávání
Z exkluzivního výzkumu Občanského sdružení Slovo 21 je zřejmé, že většina Romek považuje vzdělání jejich dětí za klíčové. Opak si myslí pouze 6 % respondentek. Nejčastěji by si pro své děti přály střední školu s maturitou nebo bez maturity. Každá šestá romská žena by navíc podle průzkumu chtěla, aby její děti měly vysokoškolský titul. Naprostá většina respondentek (99 %) nechce, aby jejich potomci chodili na praktickou, dříve zvláštní školu. Romky se ve výzkumu shodují, že znalosti nabyté na těchto školách nejsou v žádném případě dostačující.
Romky ve výzkumu také uvádějí, jak litují toho, že ony samy nevěnovaly vzdělání dostatečnou pozornost. Téměř všechny respondentky přiznaly, že by rády nedostatek vzdělání dohnaly. Nejčastěji se zmiňovaly o možnosti rekvalifikace nebo dalšího vzdělávání za předpokladu, pokud by jim to finanční situace dovolila.
Většina chce pracovat
Téměř všechny respondentky exkluzivního výzkumu o postavení romských žen odpověděly, že by chtěly pracovat. Doma by prý zůstaly pouze v době, kdyby měly malé děti. Z výzkumu vyplývá, že se snaží aktivně práci hledat, dále se vzdělávat a jsou ochotné pracovat na směny. „Dneska je moderní doba. Dneska můžou pracovat oba, to není jako předtím, že ženská se musela starat doma o děti, vařit a chlap chodil do práce. Dneska tam musí i ženská, je bída,“ říká jedna z respondentek.
Romky podle průzkumu zaměstnání považují za důležité nejen z finančních důvodů, ale i kvůli osobnímu rozvoji. Většina z nich (82 %) se ale domnívá, že v jejich okolí není dostatek příležitostí. Na druhou stranu je nutné dodat, že kvůli zaměstnání by skoro polovina dotazovaných žen (42 %) nebyla ochotná se stěhovat. Šetření také ukázalo, že skoro tři čtvrtiny Romek nemá zkušenost s propuštěním ze zaměstnání ve zkušební době.
Romské ženy mívají většinou dvě děti
Často slýchané tvrzení, že Romky mají hodně dětí, se v exkluzivním výzkumu nepotvrdilo. Skoro třetina Romek (29 %)má dvě děti, více než pětina dotazovaných (21 %) tři děti a jen o něco méně dotazovaných (1 9 %) má pouze jedno dítě. Podorobnější informace o postavení romských žen v České republice nabízí nová publikace Občanského sdružení Slovo 21. Výsledky exkluzivního výzkumu můžou sloužit jako relevantní zdroj například pro tvorbu strategie romské integrace nebo pro programy, které chtějí reagovat na skutečné potřeby romských žen v České republice.
Výzkum byl realizován od září 2013 do května 2014, dotazníky vyplnilo 600 Romek ve věku 17 až 77 let z 23 měst České republiky. Dotazníkové šetření provedlo 20 vyškolených romských žen a zahrnulo témata navržená členkami romské ženské skupiny Manushe. Tato sekce organizace Slovo 21 už léta aktivně působí v oblasti posilování postavení romských žen v romské komunitě i ve společnosti obecně.
Specifikum tohoto výzkumu je právě v aktivním zapojení romských žen – od základní myšlenky o potřebě dostat relevantní údaje a určit hlavní témata působnosti šetření, které nejlépe ukážou opravdové postavení Romek – až po realizaci samotného výzkumu.
