Experti nesouhlasí s tím, aby ubytovny tvořily sociální bydlení
Skupina akademiků a zástupců organizací pro potřebné nesouhlasí s tím, aby
součástí sociálního bydlení byly také ubytovny. Kritizuje analýzu, která to
doporučuje. Zároveň žádá vytvoření a přijetí zákona, který by zajistil
"kvalitní, cenově dostupné a nesegregované bydlení" pro chudé. Na tiskové
konferenci to dnes řekl koordinátor iniciativy Štěpán Ripka. Analýzu si nechalo
vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj, které má spolu s ministerstvem práce
model sociálního bydlení navrhnout.
PŘEČTĚTE SI CELOU KRITIZOVANOU ANALÝZU
"Ubytovny nemohou být řešením pro sociálně slabé. Jsou naopak jednou z forem
bezdomovectví, kterou nelze legalizovat," uvedla šéfka Sdružení azylových domů v
ČR Veronika Najvert, která zastupuje Evropskou federaci národních organizací
pracujících s bezdomovci (FEANTSA). Podle ní lidé v ubytovnách končívají proto,
že nemají jinou šanci. Jejich problémy se pak ještě násobí, chudoba a dluhy
rostou, dodala šéfka sdružení.
Ubytovny měly původně sloužit k přechodnému ubytování, teď v nich dlouhodobě
žijí i početné rodiny. Podle šéfky Sdružení azylových domů v ČR je ale toto
prostředí nevhodné, a to zvlášť pro děti. Kritici poukazují na nevyhovující
podmínky v ubytovnách i předražené nájmy.
Podle analýzy by ale ubytovny pod přísným dohledem a s omezenými
návštěvními hodinami mohly být jednou ze složek sociálního bydlení.
Zkušenosti majitelů prý ukazují, že někteří lidé nejsou schopni platit nájem,
dodržovat pořádek či neobtěžovat okolí, proto jsou pro ně tato zařízení řešením.
Přísnější režim tak chrání před ztrátou bydlení, uvádí analýza.
"Zdá se, že ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem
sociálního bydlení jsou potřebné," uvádí analýza. Podle ní lidí bez domova
přibývá, a to třeba kvůli dluhům, výpovědi z bytu či jiným okolnostem. Mají
malou šanci, že pokud nájemní byt ztratí, zase se jim ho podaří získat a udržet.
"Sociální ubytovny by se mohly stát jednou složkou sociálního bydlení, a to jako
jeden ze stupňů prostupného bydlení," uvedly autorky analýzy. Podle nich by se
měla zvážit změna zákonů s ohledem na podmínky dlouhodobého bydlení v
ubytovnách.
REAKCE MMR NA KRITIKU EXPERTŮ:
Analýzu si nechalo vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj, udělal ji loni
Ústav územního rozvoje. Sledoval pět obecních a městských ubytoven ze čtyř obcí
a měst a dvě soukromá zařízení. Výsledky mají sloužit jako podklad pro model
sociálního bydlení.
Většina sledovaných ubytoven byla na kraji obce či města, jedna mimo
zástavbu. Byly v nich obvykle vysoké náklady na topení a ohřev vody, vytápěly se
dálkově či elektřinou. V ubytovnách převažovaly společné sprchy, WC a kuchyňky.
Smlouvy se uzavíraly obvykle na měsíc až tři měsíce. Daly se ale prodlužovat. "V
praxi tak bydlí lidé ve všech sledovaných ubytovnách dlouhodobě, často i několik
let," uvádí analýza.
Analýza dále doporučuje, aby ubytovny měly střežený vstup a instalovaný kamerový
systém. Místnosti určené pro společenské či vzdělávací aktivity mají být
využívány pouze pod dohledem pověřeného zaměstnance, anebo nemají být zřizovány
vůbec. Vaření či mytí je prý ideální omezovat automaty na žetony a je také
vhodné ubytované nutit do bezplatné údržby společných prostor a okolí ubytovny.
Analýza mimo to navrhuje změnu stavebních předpisů, tak aby bylo možné
legalizovat ubytovny jako objekty vhodné pro dlouhodobé bydlení chudých seniorů,
rodin s dětmi, handicapovaných a Romů.
"Proti tendenčně a nekvalitně zpracované analýze se v
otevřeném dopise
ministrům MMR a MPSV ohradila řada akademiků, výzkumných pracovišť a
organizací, mezi nimi i Evropská federace národních organizací pracujících s
bezdomovci (FEANTSA). Přitom paradoxně právě o autoritu této uznávané
organizace se zpráva zavádějícím způsobem snaží opřít," uvádí se v tiskové
zprávě iniciativy.
DOKUMENTY
Signatáři dopisu své stanovisko zakládají na
devíti odborných posudcích. Podle nich je hlavním problémem analýzy to, že
nezjišťovala skutečnou situaci na ubytovnách, ale pouze vyslechla názory jejich
majitelů a provozovatelů. Hedvika Novotná z Fakulty humanitních studií uvádí ve
své recenzi, že „závěrečná zpráva nevypovídá o ničem jiném než o zkušenosti
šesti provozovatelů s provozováním sedmi ubytoven“. Analýza tak nutně vzbuzuje
podezření, že vychází vstříc pouze obchodním zájmům majitelů ubytoven. Podle Novotné
není v analýze vůbec zohledněn pohled samotných obyvatel.
Odborníci ve své tiskové zprávě tvrdí, že náměstek ministra pro místní rozvoj
Miroslav Kalous míní, že jeho resort chce již v tomto roce podporovat zakládání
nových ubytoven, které by se zřejmě mohly jmenovat „sociální domovy“.
„Vláda by neměla trestat chudé jejich umísťováním do tzv. sociálních
ubytoven. Naopak by v rámci připravované politiky sociálního bydlení měla hledat
cesty, jak domácnosti, které na standardní nájemní bydlení nedosáhnou, adekvátně
podpořit pro jejich vstup na bytový trh,“ uvádí k tomu Štěpán Ripka.
Vedoucí Katedry sociálních věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
Michal Tošner podotkl, že v ubytovnách žijí hlavně Romové. "Kolem nich se
rozvíjí v Česku byznys. Mluví se o nich jako o černém zlatu. Majitelé pořídí
několik bytů, které jim pak za vysoké částky pronajímají. Tento byznys se
rozrůstá," dodal Tošner. Podle něj tak k pronajímatelům plynou dávky na bydlení.
Podle předloňské analýzy někteří provozovatelé ubytoven stanovili vysoké
nájmy, které jim pak dorovnaly doplatky na bydlení. Dávky se tak cíleně
zneužívaly. V některých soukromých i městských ubytovnách byl nájem třeba
2,5krát až čtyřikrát vyšší než tržní, uvedla analýza.
Jediným řešením je podle iniciativy zákon o sociálním bydlení. Podle Ripky
by cílem státní bytové politiky mělo být zajištění kvalitního, cenově
dostupného a nesegregovaného bydlení. Cestou je intenzivní práce na zákonu o
sociálním bydlení, který bude definovat standard kvality tohoto bydlení.
Dále je nutné legislativní zakotvení povinnosti obcí plánovat a garantovat
pro své občany kapacity sociálního bydlení. Ubytovny nemohou být základem
politiky sociálního bydlení.
Vznik samostatné normy
navrhovalo ve své nedávné analýze i ministerstvo práce. Náměstek ministra pro
místní rozvoj Miroslav Kalous ale už dřív řekl, že soubor kroků by byl
efektivnější než nový zákon. MMR podle svého zástupce do konce roku předloží
"komplexní řešení", upraví ho v nařízení vlády.
