romea - logo
21. září 2019 (sobota)
svátek má Matouš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Hlídací pes: Zneužívání sociálních dávek v Česku. Zanedbatelné, navzdory tomu, co opakuje Babiš

25.3.2019 10:05
Andrej Babiš (FOTO: Vláda ČR)
Andrej Babiš (FOTO: Vláda ČR)

Když premiér Andrej Babiš vysvětluje, kde a jak by měl stát šetřit a kde má své rezervy, opakovaně se vrací k tezi, že „jsou zde zneužívané sociální dávky“. Oslovuje tím část veřejnosti a podprahově tím vzkazuje, že je to on, kdo „zatočí s nepřizpůsobivými“. Data a fakta dokládají, že ve skutečnosti je zneužívání sociálních dávek v Česku marginální problém. Jen na to část veřejnosti hodně slyší.

Sázku na emoce voličů potvrzují i průzkumy veřejného mínění. Například průzkum PPF Factum z loňského srpna ukazuje, že většina lidí je přesvědčena o tom, že žadatelé o sociální dávky v hmotné nouzi nejsou příliš dobře prověřováni. „O tom, že dávku dostane i osoba, která si ji více či méně nezaslouží, je přesvědčeno celkem 75 % Čechů,“ konstatuje průzkum. Téměř všichni Češi (93 %) si myslí, že dochází ke zneužívání sociálních dávek bez ohledu na to, o jaký typ jde. „Rozhodně“ je o tom přesvědčeno 60 % populace.

V takové situaci se v politické rétorice vyloženě nabízí zneužívání dávek kritizovat a zveličovat. Podle ekonoma institutu CERGE-EI Daniela Münicha politici vytvářejí virtuální realitu, na které se pak přiživují. S tím souhlasí i ekonom Miroslav Zámečník: „Makroekonomicky je zneužívání dávek bezvýznamné, ale psychologicky je to dost silný faktor. Zejména pro lidi, kteří žijí v problémových oblastech. Politici to ale přifukují.“

Proč myslíte, že jsou zneužívané?

Ve svých veřejných vystoupeních teze o zneužívání dávek opakuje především premiér Babiš, téma je to dlouhodobě i pro populistické politiky typu Tomia Okamury. „Jsou lidi, kteří jsou na sociálních dávkách, parazitují a nechtějí pracovat, s tím jsme neudělali nic, ministerstvo práce a sociálních věcí,“ říká v různých variacích Babiš. Ten na dotazy ke svým výrokům zaslané prostřednictvím mluvčího ANO nereagoval.

Minulý měsíc ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila svůj plán na změny ve výplatě některých sociálních dávek. Když se jí poté HlídacíPes.org zeptal na to, zda jde tedy primárně o snahu zamezit jejich zneužívání, reagovala protiotázkou: „A proč si myslíte, že jsou zneužívané?“ Odpověď je jednoduchá – protože to opakovaně do médií sděluje především premiér Andrej Babiš. Ministryně v jeho vládě to ovšem tak dramaticky nevidí. „Určitě to není masový jev. Velká část lidí, za kterými dávky jdou, jsou rodiny s malými dětmi a senioři, kteří si nemohou dovolit platit vysoký nájem,“ vysvětluje.

Pokud je někde problém, je to v oblasti takzvaných nepojistných dávek. Těch je celkem jedenáct. Největší část z nich ale tvoří rodičovský příspěvek, který v podstatě zneužívat nelze. Vláda jej navíc chce od 1.1. 2020 zvýšit o dalších 80 tisíc korun (na celkových 300 tisíc vyplácených dle volby v rozmezí šesti měsíců až čtyř let rodičovské „dovolené“).

Druhý v řadě je příspěvek na péči handicapovaným. I zde se dá jen těžko podvádět. Dohromady je to více než 90 % všech nepojistných sociálních dávek. Celkový podíl výdajů na nepojistné dávky na HDP navíc v Česku stabilně klesá. V roce 2018 se na těchto dávkách vyplatilo celkem 73 miliard korun. To rozhodně není málo peněz. Nejvíce šlo ovšem na přídavky na péči, tedy na pomoc handicapovaným (26 miliard korun) a na rodičovský příspěvek (25 miliard). U něj se, podobně jako třeba u porodného či pohřebného, podvádět v podstatě vůbec nedá.

Podobně v době de facto stoprocentní zaměstnanosti bude také jen minimum případů práce načerno s tím, že daný člověk zároveň pobírá podporu v nezaměstnanosti

Až třetí v pořadí jsou první potenciálně problematické sociální dávky – dávky na bydlení. Vloni na ně stát vyplatil 9,6 miliardy korun; jde o součet příspěvku na bydlení (7,7 mld. Kč a doplatku na bydlení 1,9 mld. Kč). I zde je ale klesající trend. Za posledních pět let zde náklady státu klesly o pětinu. V roce 2014 to bylo 12,1 mld. Kč, vloni o 2,5 miliardy méně.

„Právě o dávkách na bydlení se mluví nejčastěji pokud jde o zneužívání. Jsou zde požadavky na úspory, zastavení zneužívání dávek, zastavení obchodu s chudobou,“ připouští ministryně Maláčová. Miliardy pro obchodníky s chudobou Obchod s chudobou je však primárně problém těch, kdo na něm vydělávají. Příkladem je donedávna poslanec SPD, dnes odpadlík Lubomír Volný. „V kapsách obchodníků s chudobou mizí ročně desítky miliard, problémy narůstají, obce volají o pomoc a stát nekoná,“ shrnuje pirátská poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Olga Richterová.

Podle ministryně Maláčové by dávky do budoucna měly jít jen na obyvatelné byty a jen těm, kdo bydlení skutečně využívají. „Víme, že zde existují pseudosamoživitelky, stává se i to, že rodiče fingovaně draze pronajímají byt svým dětem, aby měli nárok na příspěvek na bydlení,“ říká Maláčová. Na vysvětlenou – matka jako samoživitelka s nízkým příjmem či vůbec žádným příjmem má nárok na vyšší sociální příspěvky než žena v manželství (s příjmem manžela ve výši zhruba průměrného platu). Podobně mohou získat od státu více peněz ti, kdo vyšší cenu za bydlení platí jen fingovaně – například příbuzným.

„Při revizi dávek nesmíme ublížit potřebným, hlavně seniorům, dětem a handicapovaným. Chceme do systému sociálních dávek vnést více spravedlnosti. Prostor pro změny vidíme především u dávek na bydlení,“ doplňuje Maláčová.

Osamělí důchodci a samoživitelky

Ucelená a přesná data o tom, kolik lidí dávky zneužívá, jak a v jaké výši, ale chybí. Alespoň nějaká data nabízí Úřad práce ČR. Ten v roce 2015 odhalil zhruba 17 tisíc případů neoprávněného pobírání sociálních dávek, celková škoda měla činit přes 100 milionů korun. I to, co se může zdát jako velká suma, je ale jen kapka v moři.

Když stát chce, na sociálních dávkách umí ušetřit násobně více. Kupříkladu ještě před deseti lety šlo jen na sociální dávku pohřebné přes 500 milionů korun. Dávka totiž byla plošná, nárok na pětitisícový příspěvek měl tedy každý, kdo pohřbíval osobu blízkou. V posledních letech ale stát vyplácí na pohřebném už jen 13 – 15 milionů ročně. Na úhradu 5000 Kč jako příspěvku na pohřeb mají nárok už jen ti, kdo vypravili pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo rodiče nezaopatřeného dítěte. Úspora bezmála půl miliardy korun.

Pokud mohou být skutečně některé dávky výrazněji zneužívány jsou to právě ty na bydlení. Jsou dvě: buď jde o příspěvek na bydlení nebo o doplatek na bydlení. Příspěvek na bydlení vloni získalo 168 tisíc příjemců. Významnou část tvořily domácnosti jednotlivců (většinou důchodců): přes 55 tisíc domácností. Dále rodiny s nezaopatřeným dítětem (v 71 % jde však o domácnosti s jedním rodičem, obvykle matkou): přes 56 tisíc domácností. Příspěvek na bydlení je určen pro rodiny, které vynakládají na přiměřené bydlení ve zkolaudovaných bytech více než jednu třetinu svých příjmů.

Průměrná výše příspěvku byla vloni 3 478 Kč měsíčně, celkem šlo na příspěvek na bydlení ze státního rozpočtu 7,7 miliardy Kč. Příjemců doplatku na bydlení bylo něco málo přes čtyřicet tisíc. Nárok na doplatek mají z definice „osoby v hmotné nouzi bydlící v nestandardních formách bydlení jako jsou nebytové prostory a ubytovny“. Pokud tedy bude stát hledat další úspory na sociálních dávkách u doplatků na bydlení, bude to u těch nejchudších. Průměrná výše doplatku byla v loňském roce 3 864 Kč.

Na doplatky na bydlení šlo vloni 1,9 miliardy korun. Jenže podvádět ani zde by nemělo být snadné. Doplatky samo ministerstvo označuje za „administrativně náročnou dávku“. To přeloženo znamená, že úředníci mají před přidělením dávky povinnost prověřit skutečný příjem domácností, sociální poměry, majetek, pohledávky a nároky, skutečné soužití osob, možnost jiného bydlení, odůvodněnost výše nákladů i cenu v místě obvyklou. Pokud navzdory takové kontrole u dávek na bydlení někdo podvádí, jde do značné míry o selhání kontrolního mechanismu, tedy státu.

Navíc, pokud někdo v oblasti sociálních dávek podvádí, jde obvykle o trestné činy, kde mají konat orgány činné v trestném řízení. Což také pravidelně činí. Byla to mimochodem současná vládní strana ČSSD, kdo v roce 2010 mohutně kritizoval plán tehdy vládní ODS na zavedení trestného činu ohledně zneužívání sociálních dávek a popisovala jej jako „nezodpovědné předvolební strašení sociálně slabých a postižených obyvatel“.

Utracené stovky milionů

Možná více peněz, než skončilo na dávkách v kapsách nepoctivců, stát v součtu vydal na nefunkční projekty, které měly zneužívání dávek zamezit. I na nich se ukazuje, že politici hledají spíše (pro majoritu) líbivá než funkční řešení. Nápad na plošné zavedení poukázek pro lidi v hmotné nouzi, jakýchsi sociálních stravenek na potraviny, základní hygienické potřeby, oblečení či školní potřeby a léky, se ukázal jako nepraktický a málo funkční – bylo obtížné vůbec najít obchody, které by poukázky akceptovaly. Vloni poslanci pravidla museli zmírnit a okruh lidí povinně využívajících poukázky zúžili.

Jiným známým projektem, který s velkou slávou startoval a pak neslavně skončil, byl projekt sKarta. Mělo jít o speciální platební kartu, kam by stát posílal peníze ze sociálních dávek. Projekt ale skončil už po dvou letech fungování. Náklady Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčíslilo na necelých 90 milionů (úspora za to, že dávky chodily elektronicky, a ne poštou, byla prý asi 40 milionů korun). Další náklady, prý až 300 milionů korun, měla s projektem Česká spořitelna, která sKarty spravovala. A to vláda mohla být ráda, že banka nakonec ustoupila ze svého požadavku na doplacení více než 200 milionů za to, že projekt, který měla banka provozovat až do roku 2024, skončil předčasně.

Vláda by chtěla zlepšit adresnost sociálních dávek – tedy, aby doputovaly tam, kam mají, získal je ten, kdo na ně má skutečně nárok, a aby splnily ten účel, jaký mají mít. To je jistě v pořádku. Nic to ale nemění na tom, že zneužívání sociálních dávek je v Česku jen tradovaný a oblíbený mýtus. V poměru k vyplaceným dávkám, natož k celkovým výdajům státního rozpočtu, dává součet těch zneužitých (tedy neoprávněné vyplacených či uměle navýšených) zcela marginální sumy. Tak nízké, že je ani stát nedokáže vyčíslit. To však politikům nebrání ve hře na to, kdo že to zneužívání zastaví.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Přečteno: 1106x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sociální dávky, Populismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ve Spišské nové vsi zabránil řidič Romkám nastoupit do autobusu - srpen 2019 (FOTO: Video Štefan Polák)

videoDiskriminace? Romky chtěly nastoupit do autobusu, řidič jim zavřel dveře a odjel. Není to ojedinělý případ

16.9.2019 23:00
Košický kraj brázdí linkové autobusy s názvem slovenské firmy Eurobus. Nové autobusy ale nebrání starému chování některých řidičů této firmy, které k Romům není vždy právě vstřícné. Podle firmy Eurobus jde o nedorozumění, video a svědectví však svědčí o něčem jiném.
 celý článek

Žena se sbírkou hákových křížů na krku 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Reflex, koláž: Romea.cz)

Ženu s hákovými kříži chce policie obžalovat za podporu hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka

16.9.2019 12:10
Pražští kriminalisté navrhli obžalovat sedmačtyřicetiletou ženu, která přišla na dubnovou demonstraci hnutí SPD na Václavské náměstí s řetízkem s hákovými kříži a dalšími symboly nacistického Německa. Informaci sdělil České televizi mluvčí pražské policie Jan Daněk. Ženu viní kriminalisté z projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Za to jí hrozí až tři roky vězení.
 celý článek

Prezidentka Zuzana Čaputová s romskými studenty (FOTO: Facebook)

videoVIDEO: Zuzana Čaputová posnídala s romskými studenty

13.9.2019 13:40
Páteční dopoledne strávila prezidentka Slovenské republiky, Zuzana čaputová s mladými romskými studenty. Společná snídaně a debata o budoucnosti těchto mladých talentovaných lidí byla pro mnohé z nich velmi příemným zážitkem. Čaputová si po volbách získala přízeň Romů také tím, že jim ve své děkovné řeči poděkovala v romském jazyce.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo