Hnutí Úsvit se štěpí, poslanci zakládají novou stranu, podle Okamury jde o puč

Poslanci a předsednictvo hnutí Úsvit se dohodli na založení nové politické
strany. Chtějí, aby vznikla nová platforma pro hájení národních zájmů,
spolupracovat má mimo jiné s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou. Na
tiskové konferenci to oznámili zástupci hnutí. Pro usnesení prý hlasovalo deset
ze dvanácti přítomných poslanců. Snahu poslanců Úsvitu o založení nové strany
chápe šéf hnutí Tomio Okamura jako pokus o převzetí hnutí a jeho likvidaci.

"Poslanecký klub hnutí Úsvit pověřuje své nezávislé poslance a aparát klubu
založením nové politické strany, která kooptuje do svých politických orgánů
poslance hnutí Úsvit a Věcí veřejných," přečetl z usnesení poslaneckého klubu
jeho místopředseda Petr Adam. Ideovým východiskem nové strany má podle něj být
pozitivní, nepopulistická ochrana národních zájmů.

Založení nové politické strany podpořilo i předsednictvo hnutí, uvedl
předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. Ten se šéfem klubu stal v lednu, když
proti vůli Okamury nahradil tehdejšího šéfa Radima Fialu. Černoch odmítl, že by
šlo o puč proti Okamurovi. I on se podle něj může stát členem nové strany.

Jedním z hlavních důvodů založení nové strany je podle Černocha to, že hnutí
Úsvit zatím nemůže přijímat nové členy. Nová strana podle něj bude fungovat na
standardních demokratických principech. Bez členské základny strana nemůže
fungovat, míní.

Hnutí Úsvit vzájemné spory oslabují opakovaně. Část čtrnáctičlenného
poslaneckého klubu v lednu tvrdě kritizovala a následně odvolala Fialu. Vadily
jim jeho údajně příliš neformální a kamarádské vztahy k zástupcům jiných stran,
příliš úzká spolupráce se Stranou práv občanů a prezidentem Milošem Zemanem.
Kritizovali také údajně nedostatečnou týmovou práci nebo to, že se Fiala odmítal
více se vymezit vůči předsedovi hnutí Okamurovi, například v otázkách tábora v
Letech u Písku nebo islamizace.

Kvůli sdílení příspěvku s výzvou k obtěžování muslimů v Česku, například
"venčením prasat" kolem mešit, poslanci nedávno pokárali přímo Okamuru, který se
dlouho zdál být jasným vůdcem hnutí. To dříve v názvu mělo i jeho jméno.

Okamura: Poslanci se snaží převzít hnutí Úsvit a zničit ho

Snahu poslanců Úsvitu o založení nové strany chápe šéf hnutí Tomio Okamura
jako pokus o převzetí hnutí a jeho likvidaci. Řekl to dnes na tiskové
konferenci. Chce proto svolat členskou konferenci, aby hlasovala o budoucnosti
strany. Nabídku vstoupit do nové strany, kterou chce vytvořit většina členů
klubu Úsvitu, Okamura prý nedostal a ani to neplánuje.

"Zcela jasně celý proces chápu jako pokus o převzetí vedení Úsvitu a pokus o
jeho likvidaci," prohlásil Okamura na tiskové konferenci. "Já osobně nesouhlasím
s plánem hnutí zrušit a nesouhlasím se zrušením programu, za který jsme byli
všichni do Poslanecké sněmovny zvoleni," dodal.

Nedávno odvolaný předseda klubu Radim Fiala, který aktivity kolegů
nepodpořil, označil jednání poslanců Úsvitu za zkratkovité a připomenul jim, že
do Sněmovny se dostali jen díky Okamurovi. Odsoudil zároveň, že rozhodnutí o
vytvoření nové strany padlo za zády předsedy hnutí.

Nové uskupení má být otevřené všem zájemcům o vstup, včetně samotného Okamury.
Ten to ale odmítl.

"Nejsem přeběhlík. Neplánuji pracovat jinde než v hnutí Úsvit," prohlásil
Okamura. Nabídku vstupu do nové strany prý ani nedostal. Vysvětlení jejích
iniciátorů, že chtějí vytvořit otevřenou stranu, což Úsvit podle nich není,
pokládá Okamura za zástupný důvod. Sám prý plánoval vytvořit kolem Úsvitu
zastřešující platformu, kam by mohli vstoupit i další lidé.

Politologové: Nová strana poslanců Úsvit bude bez Okamury slabá

Nově vznikající strana kolem poslanců hnutí Úsvit nemá podle politologů
reálné šance výrazně zabodovat u veřejnosti. Pokud se rozhodli odtrhnout od
svého lídra Tomia Okamury, ztratí s jeho osobou i hlavní magnet pro voliče.
Žádnou jinou tak výraznou osobnost mezi sebou nemají a program založený na
pozitivní ochraně národních zájmů nestačí, shodli se odborníci.

Opoziční hnutí Úsvit bylo postaveno na osobnosti Okamury a bez něj jsou šance
nového uskupení velmi malé, řekl dnes ČTK Miroslav Mareš z Fakulty sociálních
studií brněnské Masarykovy univerzity. Ukazují to podle něj i příklady podobně
orientovaných stran z minulosti – třeba odštěpení některých republikánů od
strany Miroslava Sládka skončilo před lety fiaskem.

Politolog Jan Outlý připomněl, že i podle sociologických dat je zřejmé, že
voliči Úsvitu se výrazně identifikují s Okamurou, a ne se stranou či jejím
programem. "Zbaví se své tváře, své ikony a nikoho jiného tak výrazného tam
nemají," uvedl Outlý k iniciativě poslanců, kteří chtějí mimo jiné spolupracovat
s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou.

Úsvit se podle Mareše odlišuje od jiných stran velmi netypickou strukturou –
má centrální vedení s dominantním lídrem bez místních organizací, po dvou letech
existence jen několik členů, zvláštní vazby na poslanecký klub, v němž působí i
nestraníci či členové Věcí veřejných. Rozhodnutí poslanců hnutí Úsvit je velmi
riskantní, soudí Mareš. Zatímco Okamura má i po stranické roztržce přece jen
naději udržet si vliv na politické scéně, perspektivy nově vznikající iniciativy
jsou podstatně horší, míní Outlý.

Dění v Úsvitu připomíná Věci veřejné, tvrdí šéf klubu ČSSD

Dění v poslaneckém klubu hnutí Úsvit připomíná podle šéfa klubu ČSSD Romana
Sklenáka situaci ve Věcech veřejných. Opoziční ODS ani KSČM štěpení Úsvitu
nepřekvapilo. Komunisté se ale staví proti tomu, aby ve Sněmovně vznikaly nové
strany, které neprošly volbami, řekl ČTK poslanec Stanislav Grospič.

"Silně mi to připomíná minulé volební období a situaci v poslaneckém klubu
Věcí veřejných. Myslím si, že to, co se děje v těchto dvou klubech, je velmi
podobné," komentoval dění v klubu Úsvitu Sklenák.

"Mě nepřekvapuje, že některá nová hnutí, která účelově vznikala, mají
problémy s tím, udržet si svoji identitu a že ti lidé uvnitř hledají nějaké
alternativní politické cesty," poznamenal k tomu předseda ODS Petr Fiala.

Rozpory v poslanecké frakci Úsvitu se daly vypozorovat dříve i podle Grospiče,
který to ale označil za vnitřní záležitost hnutí Tomia Okamury. "Asi bychom se
ale měli napříště zabývat otázkou ztráty mandátu nebo podobným mechanismem, aby
tady v Poslanecké sněmovně nevznikaly nové politické strany, které ani ve
volbách nekandidovaly," soudí Grospič.