I Češi se jednou zbaví sudetoněmecké otázky, věří polský historik

Stejně jako v Česku používali i politici v Polsku "německou kartu" v bojích o
voliče, dnes tam ale otázka vysídlených Němců hraje maximálně okrajovou roli. V
rozhovoru s ČTK to řekl polský historik a odborník na sudetoněmeckou
problematiku Piotr Majewski, kterému nyní vyšel český překlad jeho knihy o
historii sudetoněmeckého hnutí. Věří, že tak, jak dokázala výbušnost tohoto
tématu rychle vyprchat v Polsku, jednou nebude kontroverzní ani pro Čechy.

"V Polsku stejně fungovala Erika Steinbachová, což byl takový strašák,"
přirovnal negativní postoj části Čechů k sudetským Němcům k situaci v Polsku,
kde podobné emoce vzbuzovala bývalá šéfka německého Svazu vyhnanců. Ta v
minulosti Polsko – své rodiště – označila za spoluodpovědné za rozpoutání druhé
světové války a žádala odškodnění pro poválečné vysídlence, kterých z území
dnešního Polska muselo odejít přes osm milionů a z bývalého Československa tři
miliony.

"V Polsku to bylo až neuvěřitelně akutní téma," řekl zástupce ředitele Muzea
druhé světové války v Gdaňsku. "Pak to během tří až čtyř let zmizelo a teď je to
spíš okrajová záležitost, která už je citlivější jen na regionální úrovni,"
dodal.

Než se tak stalo, byla i u severních sousedů Česka podle Majewského německá
otázka oblíbenou politickou kartou, z níž profitovalo třeba v roce 2005
pravicové Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských. "Vyhnanecká otázka se
objevila v Polsku s docela velkou silou od roku 2002 a byla stejně
instrumentalizována a stejně se ji různí politici snažili využít ve svůj
prospěch," uvedl v reakci na použití sudetoněmecké otázky ve volební kampani
prezidenta Miloše Zemana.

Podobně jako mezi Čechy i mezi Poláky podle něj hrály velkou roli obavy z
majetkových nároků vysídlených Němců. "Politici seděli vedle lidí, kteří
vlastnili domeček na Mazurech, a říkali, že je budou bránit před německými
nároky," popsal jedno tehdejší předvolební setkání.

"Pro politiky je vhodné používat takového strašáka k mobilizování volební
základny. Vyplácí se to politikům na obou stranách," soudí autor knihy "Sudetští
Němci 1848-1948. Dějiny jednoho nacionalismu". V ní objasňuje, že negativní
postoj německé menšiny k Čechům vznikl už před zrodem Československa, a ne až po
nástupu Adolfa Hitlera k moci.

Majewski nicméně zdůraznil, že pro Poláky nebyla německá otázka nikdy tak
citlivá jako pro Čechy. Mnohem více se podle něj museli vyrovnávat se svým
vztahem k Židům. "Tím, že otázka vysídlení vystoupila dopředu až v závěrečné
fázi procesu polsko-německého vyrovnání, psychologicky to tak už bylo
‘rozchozené’ a polská společnost už byla na německo-polské smíření trochu
přivyklá," vidí jeden z důvodů, proč se Polsko této zátěže zbavilo.

"Myslím, že i v Česku by to jednou mělo skončit. Příklad Polska ukazuje, že i
hodně horká diskuze o těchto záležitostech může skončit," tvrdí Majewski.
"Takové téma v mezinárodních vztazích je hrozně jednoduše zneužitelné a pak je
třeba několik let, než se obyčejnou cestou uklidní," dodal.