Jako nebezpečný pedofil v materiálech pro školky je namalovaný Rom
V rámci prevence je určitě dobré myslet na všechny možné varianty nebezpečných
situací, zvlášť pokud se týkají dětí. Ale pokud v omalovánkách určených pro děti
z mateřských a nejnižších stupňů základních škol zaujímá postavička, která svým
vzezřením nápadně připomíná zástupce romské menšiny, jedinou roli, a to roli
zřejmě nebezpečného pedofila, je to skutečně na pováženou.
DOKUMENT
Tmavá pleť a černé kudrnaté vlasy se v „Poldových omalovánkách“, které
dětem rozdává policie při preventivních akcích, stávají synonymem pro ohrožení.
Postava s romskými rysy totiž vystupuje výhradně v negativní roli.
Policie, která by měla vystupovat proti stereotypům, především těm dle
rasového klíče, tak sama tyto nebezpečné předsudky podporuje a šíří.
Ve školce Poldovy omalovánky dostala i dcera paní Lídy z Prahy. „Když mi
řekla, že to dostala od pana policisty, nepříjemně mě to překvapilo,“ uvádí pro
Lidové noviny matka holčičky.
Děti tyto omalovánky dostávají už několik let, nyní se do nich ale ostře
pustili aktivisté a některé lidskoprávní organizace. „Je zarážející, že právě
instituce, která má v preventivní části své práce bojovat proti předsudkům a
stereotypům, je naopak posiluje. Vykreslit chlapíka, který obtěžuje dítě,
vizuálně tak, že nápadně připomíná Roma a takto zacílit osvětu směrem k dětem v
dnešní napjaté době je dost nezodpovědné,“ kritizuje motiv Jarmila Balážová ze
sdružení Romea.
K jednostranně zvolenému kontextu v omalovánkách se vyjádřil také Martin
Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování. Omalovánky podle něj
zbytečně posilují stereotypy o romské kriminalitě a arabském terorismu. „Nedává
to ani trochu smysl, pouze to děti učí přemýšlet zkratkovitě a s předsudky,“
říká pro Lidové noviny Šimáček.
Místo Roma Kubánec
Zajímavě v této souvislosti vyznívá obhajoba Andrey Zoulové, nynější
vedoucí oddělení Preventivně informačního oddělení pražského policejního
ředitelství, jehož lidé s osvětovým projektem před několika lety přišli. „V tom
obrázku vidím multikulturní prostředí, vždyť ten muž může být klidně Kubánec,“
vysvětluje Zoulová. Ta pojetí prevence u školáčků hájí i tím, že v omalovánkách
je k nalezení dokonce jeden zloděj, který má bílou pleť.
Jenže takový argument má chabé základy. Dospělé bílé postavičky vystupují
v omalovánkách v zásadních pozitivních rolích, zatímco představitel romské
menšiny zastupujíe jen „sílu zla“. Dětem se tak předkládá neúplný jednoznačně
negativní obraz „těch s tmavou kůží“.
Ani malíř a autor omalovánek, nadpraporčík Jan Holub, v tom podle Lidových
novin nevidí nic špatného. „Kresby odrážejí situaci na ulici. Takoví pachatelé
jsou realita. Kdyby člověk s tmavou pletí nespáchal ani jeden trestný čin, tak
bych to nekreslil,“ přibližuje Holub své pohnutky.
Dobrý polda – bílý polda
Na základě negativních ohlasů na takto pojaté Poldovy omalovánky Andrea
Zoulová a její kolektiv připouští, že po diskusi jsou ochotni omalovánky
předělat. Také někteří učitelé namítají, že jako pachatele by Holub mohl
nakreslit i ženu.
„Lze mu doporučit, aby též v roli policisty vystupovala trojice bílý muž –
snědý muž – žena,“ přidává názor Klára Kalibová z právnické organizace In
Iustitia. Upozorňuje tak na skutečnost, že postava průvodce Poldy má v každé
situaci jen bílou pleť.
Pro změnu ztvárněných postav by byl i ministr pro lidská práva a rovné
příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD): „Obecně nic v činnosti veřejné moci by
nemělo stavět na rasově (etnicky) založených stereotypech.“
