Jiří Dienstbier: Problém ghett nelze vyřešit populisticky a za několik měsíců

Uzákonění nároku každého dítěte na místo ve školce, větší pravomoci
ombudsmana či určitou možnost adopcí pro gay a lesbické páry by rád ve funkci
ministra pro lidská práva prosadil Jiří Dienstbier (ČSSD). Nejvíc času chce v
úřadu věnovat problematice sociálního vyloučení, má v plánu dohlížet na
provázanost a účinnost opatření. Přispět chce k přijetí zákona o sociálním
bydlení. Dienstbier to řekl v rozhovoru pro ČTK.

Nynější senátor má mít v Sobotkově vládě na starosti oblast lidských práv,
současně bude šéfem legislativní rady. Podle něj je spojení obou agend výhoda,
opatření bude možné efektivněji propojit.

Za nejkritičtější považuje budoucí ministr problém šířících se ghett. "Nedá
se k němu přistupovat populisticky a snažit se předstírat, že se dá vše vyřešit
za několik měsíců či několik málo let," uvedl Dienstbier. Chce koordinovat
opatření jednotlivých ministerstev ve vzdělávání, boji proti lichvě či
zadlužování.

Přispět chce k přijetí zákona o sociálním bydlení. Plánuje vyjednávat se
starosty. "Sociální bydlení nemůže zajišťovat nikdo jiný než obce. Ty se
přirozeně brání. Pokud nedostanou peníze na to, aby třeba mohly stavět a
investovat do sociálního bydlení, tuto povinnost nebudou schopny zajistit,"
uvedl Dienstbier. Očekává náročné jednání o nastavení pravidel.

Související článek

Jiří Dienstbier: Je potřeba nedělat populistické kroky a pomoci jak lidem v sociálně vyloučených lokalitách, tak v okolí, kteří na situaci také doplácejí.

ROMEA

S některými svými návrhy by mohl ve vládě ministr ale narazit. Týkají se
třeba homosexuálů či rovných šancí mužů a žen. Dienstbier ale podotýká, že na
některých opatřeních panuje shoda i s konzervativními politiky. V koaliční
smlouvě se dohodli třeba na podpoře školek, aby mohli pracovat oba rodiče. "Jsou
země, kde zákon garantuje každému dítěti místo v předškolním zařízení. I tuto
debatu bych rád vedl o podobné právní úpravě. Shoda by tu mohla být," řekl
kandidát na ministra.

Otevřít chce také diskusi o zavedení kvót ve volebním zákonodárství. "I
konzervativní strany budou těžko hájit to, že ženy mají horší předpoklady či
vzdělání pro výkon veřejných funkcí… Jestliže tu formálně rovnost existuje,
ale fakticky nikoliv, je potřeba se zabývat příčinami a hledat opatření, která
by to mohla narovnat," míní Dienstbier. Ženy tvoří 51 procent obyvatel Česka. V
sedmnáctičlenné vládě mají být jen tři ministryně. Ve Sněmovně ženám připadá
pětina křesel.

Jednoduché asi nebude ani prosazení určité možnosti adopcí pro registrované
partnery. Mohli by adoptovat biologického potomka svého protějšku. V Česku žije
se dvěma matkami či dvěma otci řada dětí. "Jsou to situace, které už existují.
Ti lidé řeší poměrně složité problémy," řekl Dienstbier. Podle něj tak druhý z
partnerů, který není biologický rodič, nemá třeba v krizové situaci nárok na
informace – například při úrazu dítěte. Pokud by vlastní matka či otec zemřeli,
nemá k dítěti ani žádný právní vztah. I když se stará a potomka vychovává, může
dítě v nejhorším případě skončit v dětském domově.

Vládě by chtěl Dienstbier předložit také novelu, která by ombudsmanovi
umožnila obracet se na Ústavní soud kvůli rušení zákonů. Dosud to může udělat
prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. K soudu může za určitých podmínek
jít i vláda, kraje či člověk, kterého se problém týká. "Mohlo by to (širší
pravomoc ombudsmana) ochranu základních lidských práv posunout dál. Ne vždy je
politická vůle řešit určité rozpory legislativy s naším ústavním pořádkem,
zatímco ombudsman tyto zábrany mít nemusí," míní Dienstbier.

Jako úplně první krok chce ale Dienstbier dosáhnout zrušení výjimky z charty
EU, kterou si prosadil exprezident Václav Klaus. Podle Dienstbiera nemá výjimka
žádné opodstatnění, čeští občané kvůli ní mají menší ochranu v oblasti
sociálních a lidských práv.

Zřízení postu ministra pro lidská práva a jeho obsazení Dienstbierem mnozí
aktivisté velmi vítají. Senátor počítá s tím, že některé naděje zklame. "Je
prakticky jisté, že se nepodaří všechna očekávání naplnit. Rozdíl ale je, že je
tady ze strany vlády upřímná vůle se touto problematikou zabývat. Zdaleka ne
všechna témata ochrany lidských práv mají veřejnou podporu. Je ale potřeba
debatu otevírat a vést ji," uvedl Dienstbier.

Dodal, že například i registrované partnerství společnost zpočátku odmítala.
Diskuse přispěly ke změně postojů. "Je potřeba tak postupovat i v dalších
oblastech, i když to bude zpočátku nepopulární," míní budoucí ministr.