romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Kniha Zmizelá věda líčí osudy vědců, kteří zemřeli během holokaustu

Praha, 19.6.2014 10:24, (ROMEA)
Koncentrační tábor Osvěim-Březinka
Koncentrační tábor Osvěim-Březinka

Příběhům českých a moravských vědců židovského původu, kteří se za druhé světové války stali oběťmi holokaustu, se věnuje kniha s názvem Zmizelá věda. Pojednává nejenom o jejich životních osudech ale zejména o vědeckém přínosu. Autoři z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR se zaměřili na 46 vědců a vysokoškolských profesorů, například i těch, kteří patřili do takzvaného Einsteinova smyčcového kvarteta. Včera knihu představili na tiskové konferenci.

Publikace, jež vzešla z mezinárodního grantového projektu z Velké Británie, zatím vyšla jen v angličtině. Historici ale shánějí peníze i na české vydání a uvažují také o on-line verzi.

Doufají, že publikace čtenáře seznámí se životem a prací řady zapomenutých osobností. Zemřely bezprostředně před druhou světovou válkou či během ní ve vyhlazovacích táborech. Byl mezi nimi například známý cestovatel Jiří Baum, filozof a historik Josef Fischer, novinář a literární kritik Kurt Beer Konrad nebo farmakolog Emil Starkenstein či psychiatr a neurolog Erwin Hirsch.

"Emil Starkenstein byl jedním z vědců, kteří se pokusili odjet z protektorátu do Holandska. To bohužel nacistická vojska obsadila a on se jim dostal do rukou. Skončil v Mauthausenu," uvedl historik Antonín Kostlán. Cestovatel Baum se naopak vrátil do Čech dva dny před jejich obsazením a už mu nebylo nikdy dovoleno odjet. Zavražděn byl v Polsku. "Oba se angažovali v odbojových skupinách," zdůraznil.

Ze 46 sledovaných vědců se 33 hlásilo k německé národnosti, ostatní k české. Vyznání měli židovské. "Nicméně všechny to byly moderní osobnosti, které se hlásily k vědeckému světovému názoru a historii českých zemí," řekl Kostlán. Historici se zabývali i tím, jak byla časově rozvržena násilná smrt špičkových intelektuálů a jak umírali.

"Podařilo se nám shromáždit řadu výjimečných příběhů, například historika a novináře Kurta Beera Konráda, který spáchal sebevraždu v Drážďanech v roce 1941 před svou popravou. Jeho dceru pak schovávali pod různými jmény," řekl historik Michal Šimůnek.

Historici vybrali osobnosti, jež dlouhodobě odborně působily v oblasti přírodních věd a medicíny, společenských věd nebo humanitních oborů vyučovaných na tehdejších československých vysokých školách. Shromáždili údaje o téměř všech profesorech a docentech, kteří se stali obětí holokaustu. I s vědci jich byly přibližně dvě stovky.

Kniha má přispět také k osvětlení vědeckého vývoje ve střední Evropě. Po druhé světové válce totiž následoval poválečný odsun německých vědců, a tím konec německé vědy v českých zemích, po roce 1948 čistky mezi českými vědci z politických důvodů a po roce 1968 pak vlna odchodů do exilu.

Přečteno: 456x
 

Kam dál:

Štítky:  

Knihy, Holocaust, Věda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo