romea - logo
4. března 2021 (čtvrtek)
svátek má Stela

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Knihovna v Ostravě vzdělává i baví děti z vyloučených lokalit. Pomáhá jí romský asistent

16.9.2020 13:51
Milan Bindatsch (FOTO: Knihovna města Ostravy)
Milan Bindatsch (FOTO: Knihovna města Ostravy)

Ostrava má jednu ústřední knihovnu a osmadvacet poboček. Tři z nich se nacházejí v bezprostřední blízkosti vyloučených lokalit, čtvrtá je přímo v ní. V pobočce Vítkovice a Přívoz působí romský asistent Milan Bindatsch, který ve spolupráci s knihovnou otevírá dveře do světa knih i dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Knihovna města Ostravy má již dlouholetou zkušenost s projektem Romaňi Kereka – Romský kruh, který vznikl už v roce 2006 právě ve Vítkovicích.

Společné setkávání

„Od počátku bylo cílem setkávání majority s minoritou, vybudování pobočky s romistickým fondem a periodiky, přizpůsobení odpoledních aktivit potřebám čtenářů a návštěvníkům pobočky. Postupem let v rámci Ostravy docházelo k demografickým změnám a značná část romských rodin se v rámci města přestěhovala do jiných městských obvodů,“ říká vedoucí knihovny – Obvodu I Petra Sitárová.

Například v obvodu, ve kterém se nachází pobočka Kunčičky, tvoří naprostou většinu obyvatel romské rodiny. Knihovna sídlí v budově společně s nízkoprahovým centrem. Významnou lokalitou s větší koncentrací romských obyvatel je i městská část Přívoz. Pobočka v Přívoze úzce spolupracuje se základní školou Gebauerova, do které chodí spousta místních dětí.

„Ze zkušeností víme, že děti jsou po besedě rády, že se o nich někdo baví opravdu jako o Romech, je pro ně úlevné slyšet, že je jejich národ důležitý, že mají svoji historii a slavné osobnosti.“

„Jde o dopolední vzdělávací akce pro děti, kterým knihovnice připravují lekce informační výchovy a různé, na míru šité besedy. Počítají s tím, že je pro děti složité sedět tři čtvrtě hodiny a poslouchat výklad – každou lekci nebo besedu proto prokládají interaktivními prvky, čtením, promítáním, hledáním informací v knížkách nebo třeba soutěžením,“ přibližuje Sitárová.

V dlaních vepsáno

V pobočce Vítkovice je pro větší žáky připravena beseda o historii Romů, kultuře a osobnostech s názvem „V dlaních vepsáno“. V romských dětech posiluje pocit sounáležitosti k jejich historii a původu, hrdost, že mohou před spolužáky z majority ukázat své kořeny. Někteří z nich se o tom, „co to je být Romem“, dozvídají vlastně poprvé.

„Ze zkušeností víme, že děti jsou po besedě rády, že se o nich někdo baví opravdu jako o Romech, je pro ně úlevné slyšet, že je jejich národ důležitý, že mají svoji historii a slavné osobnosti,“ říká Sitárová.

Během let společného setkávání se zrodila myšlenka mít v některé ze zmiňovaných poboček ostravské knihovny i romského asistenta. „A to se povedlo. V roce 2016 jsme začali spolupracovat s panem Milanem Bindatschem, terénním pracovníkem a asistentem ze školy Gebauerova. Dozvěděli jsme se od něj mnoho o historii, ale i současném životě Romů, pomáhá nám orientovat se a pochopit mentalitu, zvyky a život romské menšiny,“ vypráví Sitárová.

Milan Bindatsch bydlí v Přívoze a dobře zná rodiny, ze kterých děti pocházejí. Pomáhá jim se zaregistrováním se do knihovny, s přípravou jejích aktivit, funguje jako doprovod při akcích, někdy funguje jako mediátor při pozdním vracení výpůjček, malým čtenářům přibližuje pravidla fungování knihovny i chování. „Mezi dětmi má respekt, ale umí je pochválit a poradit jim, když potřebují,“ pochvaluje si spolupráci ředitelka Sitárová.

Ukázat, že to jde

Milan Bindatsch se v Ostravě narodil. V první třídě byl jediný Rom. „Odsunuli mě do zadní lavice. Za půl roku mě poslali do pedagogické poradny a babičce, která se o mě tehdy starala, vysvětlili, že pro mě bude lepší, když budu „mezi svýma“. A tak jsem začal chodit na zvláštní školu. Po ní jsem nastoupil do učení na kuchaře, ale nedokončil jsem ho,“ vzpomíná.

Později si udělal rekvalifikační kurz sociálního pracovníka v rámci praxe na základní škole Ibsenova. Asistenta už dělá čtrnáct let. Stejně tak dlouho vede i taneční kroužek, který založil a na který před časem navázal i kroužek romského jazyka.

„Mám děti rád, dobře se mi s nimi pracuje. Sám jsem chtěl mít vždycky hodně dětí – nakonec mám jen dvě. Svoji práci miluju a nedovedu si představit, že bych dělal něco jiného. Znám lokalitu, lidi, co tu žijou, a snažím se nacházet zlatou střední cestu mezi školou a rodinami. Ostatně, sám jsem jedním z nich,“ říká Bindatsch. V současnosti si dodělává kurz Sociální pracovník v komunitních službách při Ostravské univerzitě.

Do pobočky v Přívoze docházela nejprve jeho dcera. Po té, co odešla na mateřskou, ujal se její role sám – vedle své původní pobočky Vítkovice. „Tím, že pracuji ve škole, kde jsou z 99 % romské děti, byla pro mě knihovna, která není segregovaná, ale naopak spojuje majoritu s minoritou, úplně nová zkušenost,“ přibližuje.

"Pro knihovny, které pracují s romskou menšinou, by byli asistenti určitě užiteční a jejich působení by mělo kladný dopad na vzdělávání romských dětí a mládeže."

Žáci školy Gebauerova podle něj knihovnu navštěvují často a paní učitelky jsou s jejími programy spokojené. „Paní knihovnice jsou k dětem trpělivé a vstřícné. Dávám je za příklad základní škole Ibsenova – tam děti dlouho nevěděly, že v knihovně jsou i romské knihy, časopisy, noviny,“ říká pan Milan.

Symposium v Utrechtu

Pobočky Vítkovice, Daliborova a Přívoz se díky své dlouhodobé práci s romskými dětmi v loňském roce zúčastnily mezinárodního projektu ISOTIS (Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání), který se zaměřil na inkluzivní a předškolní vzdělávání rodin z menšin žijících ve státech zemí EU.

Vznikl při Univerzitě v Utrechtu v Nizozemí. Garantem pro Českou republiku byla Masarykova univerzita v Brně zastoupená výzkumnicí Mgr. Kateřinou Sidiropulu Janků, Ph.D. Zapojila se do něj řada univerzit napříč Evropskou unií, například Helénská veřejná univerzita z Řecka, Oxfordská univerzita z Velké Británie, Varšavská univerzita a další.

Petra Sitárová a Milan Bindatsch navštívili na závěr projektu symposium v Utrechtu, na kterém před odbornou veřejností z řad zástupců zúčastněných univerzit prezentovali svou práci s romskou menšinou v pobočkách ostravské knihovny.

„Romští asistenti v knihovnách mohou působit i jako dobrý příklad a ukázat i dalším kolegům, že to jde,“ myslí si Bindatsch.

„Pro knihovny, které pracují s romskou menšinou, by byli asistenti určitě užiteční a jejich působení by mělo kladný dopad na vzdělávání romských dětí a mládeže v kultivovaném prostředí knihoven. Žel situace v současné době je taková, že knihovny jakožto kulturní instituce nemají oficiální status instituce vzdělávací, a tak o peníze na asistenty nemohou požádat,“ vysvětluje Sitárová. Pozice asistenta se v současnosti hradí z prostředků Knihovny města Ostravy – ne všechny veřejné knihovny ale takovou možnost mají.

Článek vyšel v časopise Romano voďi - objednejte si pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

E genďengeri Ostravate sikhľarel the bavinel le čhavoren andal o lokaliti nalačhe socijalne thanendar

Ostravate hin jekh angluňi genďengeri u mek bištheochto cikneder genďengere pobočki. Trin lendar hine paš o lokaliti nalačhe socijalno postoha, štarto hiňi prosto andre ajso than. Andre pobočka Vítkovice the o Přívoz kerel sar romano asistentos o Milan Bindatsh, savo jekhetanes la genďeraha phundravel o vudar maškar o gende le čhavorenge khatar kajse thana na lačhe socijalne postoha.

E genďengeri Ostravate imar buter berša kerel o projektos Romaňi Kereka – Romský kruh, savo has kerdo andro berš 2006 Vitkovicende.

Dikhas amen jekhetanes

„Imar pro agor kamahas, te pen dikhen jekhetanes o manuša khatar e majorita the e minorita. Kamahas te hin andre genďengeri o romisticko fondos the o perijodika, kerahas paldiloskere aktiviti te andre pobočka šaj o manuša aven. Sar džanas o berša, ta has aver demograficko bešťipen the buter romane famiľiji gejle te bešel andre aver thana andro foros,“ phenel e šeraľi  andre genďengeri - Obvod I e Petra Sitárovo.

Šaj phenav pal o obvodos (foroskero koter), kaj hin e pobočka Kunčički, bešen odoj but romane famiľiji. E genďengeri hiňi andro kher kaj hin the o Nízkoprahovo centrumos. Aver bari lokalita kaj bešen buter Roma hin foroskero koter Přívoz. E pobočka odoj kerel buter aktiviti la zakladno školaha Gebauerova, kaj phiren but čhavore khatar e lokalita.

„Džal pal paldiloskere sikhľuvipnaskere aktiviti vaš o čhavore u o džeňa, save keren andre genďengeri lenge kisitinen informačna sikhľaripena, the aver predal lende lačhe besedi/vakeribena. Mišto džanen, hoj o čhavore na kamen ča te bešel u te šunel – andre sako jekh lekcija, abo e beseda den vareso interaktivno, či genďipen, mukhen o filmos, o čhavore roden o informaciji andro genďa, abo keren o suťaži,“ phenel buter e Sitárovo.

Andro burňika hin irimen

Andre pobočka Vítkovicende hin perdal bareder čhavore kisitimen e beseda pal Romengeri historija, pal e kultura the pal ašunde manuša vičimen „Irimen andro burňika“ („V dlaních vepsáno“). O romane čhavore avka buter prindžaren pengeri historija the khatar hine, o baripen, hoj le čhavorenge khatar e majorita šaj sikhaven o romipen. Varesave čhavore pal oda, „so oda hin te sal Rom“ šunde adaj ešebnovar.

Imar džanas, hoj o čhavore pal e beseda hine rado, hoj pal lende vareko vakerel čačes sar pal o Roma, hine barikane, hoj lengeri nacija hiňi angluňi, hoj len hin lengeri historija the ašunde manuša,“ phenel e Sitárovo.

Sar amen buter berša kavka dikhahas, ta amenge avľa pre goďi, hoj andre varesavi pobočka, pal save vakeravas, bi kampelas tiš romano asistentos. „U oda amenge gejľa avri. Andro berš 2016 chudľam te kerel tiš le Milanoha Bindatschoha, savo kerel socijalno terenno buťi u asistentos andre škola Gebauerovo. Phenďa amenge but pal romaňi historija, u tiš pal oda, sar akana dživen o Roma, del amenge o vast te amenge kampel vareso pal o Roma the pal lengeri mentalita te džanel, pal o tradiciji the o dživipen,“ vakerel e Sitárovo.

O dženo Milan bešel andro Přívozis u mišto prindžarel o famiľiji, khatar hine o čhavore. Del lenge o vast la registracijaha andre genďengeri, te kisitinel o aktiviti, te hin adaj o akciji ta hin adaj le čhavorenca, varekana kerel the le medijatoris, te vareko na anel pale e genďi, sar kampel, cikne čhavorenge phenel, sar pes kampel andre genďengeri te ľikerel. „Hin les maškar o čhavore o rešpektos, džanel lenge te phenel šukar lav, džanel lenge te phenel, te vareso na džanen,“ ašarel jekhetaňi buťi e Sitárovo.

Te sikhavel, hoj oda džal

O Milan Bindatsch Ostravate uľiľa. Andre peršo trijeda has korkoro Rom. „Ispidle man andre paluňi lavica. Pal jepaš berš man bičhade andre pedagogicko poradňa u la babake, savi pal mande akor bajinelas, phende, hoj perdal mande avla feder, te avava „maškar mire“. U avka chudľom te phirel pre špecijalno škola. Paľis man gejľom te sikhľarel pro kucharis, no e škola na phirďom avri,“ leperel.

Paľis peske kerďa rekvalifikačno kurzos pre socijalno buťi, bo kerelas e praksija pre zakladno škola Ibsenovo. Le asistentos imar kerel deštheštar berša. Kajci berša kerel šerales andro kheľibnaskero kružkos, savo thoďa pro pindre, u na čirla pes phundraďa tiš o kružkos pal romaňi čhib.

„Le čhavoren rado dikhav, e buťi mange lenca džal mišto. Kamavas, te man hin but čhavore, no andro agor man hin ča duj. E buťi but kamav the na džanav, savi aver buťi bi keravas. Džanav e lokalita u rodav lačho drom he perdal e škola he perdal o famiľiji. Perav maškar lende,“ phenel o Bindatschis. Akana peske kerel o kurzos pre Socijalno buťi andro komunitna službi pre Ostravsko univerzita.     

Andre pobočka andro Přívozis phirelas anglunes leskeri čhaj. Sar ačhiľa khere le čhavoreha, chudľa vaš lake te phirel jov. „Vašoda, hoj kerav andre škola, kaj hin 99 % romane čhavore, has perdal mande e genďengeri, savi na kerel e segregacija, no jekhetaňarel la majorita la minoritaha, vareso nevo,“ phenel kija.

O čhavore khatar e škola Gebauerovo, andre genďengeri phiren dosta u o učiteľki phenen, hoj o programi hine lačhe. „O džeňa andre genďengeri hine pro čhavore lačhe. Phenav pal lende the pre zakladno škola Ibsenovo – odoj o čhavore bareder vrama na džanenas, hoj andre genďengeri hine romane genďa, o žurnala, o novinki,“ phenel o dženo Milan.

O Simpoziumos andro Utrechtos

O pobočki Vítkovice, Daliborova the o Přívozis, save keren buter berša le romane čhavorenca has oka berš andro maškarthemutno projektos ISOTIS (Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání, savo dikhelas pre inkluzivno the anglal školakero sikhľuvipen andro famiľiji cikne nacijendar, save dživen andro thema andre EU.

O projektos has kerdo andro Nizozemí. Sar garantos vaš e Čechiko repubľika has e Masarykoskeri univerzita andre Berna, vaš savi e buťi kerelas e Mgr. Kateřina Sidiropulu Janků, Ph.D. Andro projektos has but univerziti khatar e EU. Šaj phenas pal e Helénsko univerzita andre Grecija, Oxfordsko univerzita Bara Britanijatar, Varšavsko univerzita the aver.

E Petra Sitárovo the o Milanis Bindatschis gejle sar has agor le projektoske pro simpozijumos andro Utrechos, kaj anglo džanle manuša le univerzitendar prezentinenas pengeri buťi la romaňaha nacijaha andro pobočki, save peren tel ostravsko genďengeri.

„Romane asistenta andro genďengera šaj aven dikhle sar lačho drom u šaj sikhaven aver manušenge, hoj oda džal,“ duminel o Bindatschis.

„Andro genďengera, save keren la romaňa nacijaha, bi avenas o asistenta lačhe. O čhavore the terne manuša bi šaj feder sikhľonas andro ajso šukar than, savo andro genďengere hin. No, akana oda hin avka, hoj o genďengere hine dikhle sar kulturna inštituciji u nane len statusis sar le sikhľuvipnaskere inštitucijen, ta našťi mangen o love pro asistenta,“ phenel kija e Sitárovo. Akana o love pro asistentos del e angluňi genďengeri, savi perel tel o foros Ostrava – savore genďengere oda kavka našťi keren.

 

 

Článek vyšel v časopise Romano voďi - objednejte si pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Jana Baudyšová, překlad do romštiny Eva Danišová, foto Knihovna města Ostravy
Přečteno: 1010x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, Romano voďi 2020, RV 6/2020, Ostrava, škola, Děti, romský asistent, Literatura, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo