Koalice se dohodla na základních principech sociálního bydlení. Stihne se zákon do konce ledna?
O sociální bydlení se nebude podle připravovaného zákona starat nový úřad,
jak to před vánočními svátky navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí
Michaely Marksové (ČSSD). Koaliční strany se na dnešním jednání také dohodly, že
vstup obcí do systému bude dobrovolný. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška
půjde o pilotní program, pokud se neosvědčí, dostanou obce novelizací normy v
sociálním bydlení povinnosti. Stát směrem k obcím počítá s osvětovou kampaní.
Financovat bude sociální bydlení již existující Státní fond rozvoje bydlení
při ministerstvu pro místní rozvoj, řekla novinářům po schůzce ministryně Karla
Šlechtová (za ANO). S Bartoškem se shodla na tom, že zákon je pro vládní koalici
prioritou. Oba v té souvislosti kritizovali ČSSD a ministerstvo práce a
sociálních věcí (MPSV) za pomalou přípravu normy.
"Naplánujeme harmonogram (schvalování zákona) tak, aby prošel společně s tím,
jak ho bude ministerstvo přepracovávat. Bohužel, kdyby nás MPSV poslouchalo již
před dvěma lety, nemuseli jsme na tento zákon čekat tak dlouho," uvedl Bartošek.
Ani KDU-ČSL ani hnutí ANO podle něj nepřišly v poslední době s novými návrhy, a
zdržení vyplynulo pouze z toho, že MPSV jejich připomínky nerespektovalo.
"Žádné Centrum sociálního bydlení, to jsme zcela proti," uvedla Šlechtová s
tím, že vítá dohodu. "Primárně využijeme nástrojů, které máme, to znamená fond
rozvoje bydlení. Je třeba nezatěžovat lidi novou legislativou. Je důležité, aby
stát využil nástrojů, které má k dispozici. Primárně přes ně realizoval svou
politiku," doplnil Bartošek.
ANO původně žádalo, aby zapojení obcí do systému bylo povinné. "V tuto chvíli
tu je názor, aby dobrovolnost byla pilotní projekt na pouze několik let. S tím
jsem schopna souhlasit," uvedla Šlechtová. Problémy v obcích, které se nezapojí
do systému, bude ale muset řešit stát, upozornila. Hrozí tak podle ní zneužívání
systému a stát bude muset namířit na obce osvětu.
Podle Marksové se dnes zpřesňovala i "cílová skupina". Podle návrhu zákona by na
pomoc měly nárok osoby v bytové nouzi. Ty by za přiměřený byt vydávaly přes 40
procent příjmu a po uhrazení nákladů by jim nezůstal ani 1,6násobek životního
minima. Týkalo by se to i těch, kdo přes půl roku žijí po azylových domech,
ústavech, zdravotnických zařízeních či noclehárnách. Podle ANO by měl být okruh
menší, měli by na byty dosáhnout jen ti nejchudší.
Šlechtová také zdůraznila, že ANO nesouhlasí ani s tím, aby sociální bydlení
bylo určeno pro všechny, kdo pobírají sociální dávky, například pro všechny
samoživitelky či důchodce. "To je milion lidí, na to bychom zruinovali stát,"
konstatovala s tím, že podle posledního návrhu MPSV by mohlo na sociální bydlení
dosáhnout zhruba 118.000 lidí. "My navrhujeme zhruba 50.000 lidí, protože to
jsou osoby v bytové nouzi, které nemají takzvané kompetence k bydlení. Nemají
byt a nemají takové příjmy, aby si mohly zaplatit nájemné," vysvětlila.
Zdůraznila, že ostatním nabízí ministerstvo pro místní rozvoj dotace, například
na pečovatelské domy.
ROZHOVOR SE ŠTĚPÁNEM RIPKOU, Platforma pro sociální bydlení
Marksová: V koalici je dohoda na sociálním bydlení, dá se stihnout
Marksová věří, že všechny vládní strany dnes udělaly ústupky a dohodly se na
základních principech zákona o sociálním bydlení. Normu je tak možné do voleb
schválit. Šéfka resortu bude usilovat ve Sněmovně o zrychlené projednávání.
"Ještě pořád si myslím, že se to dá do voleb stihnout. Je otázka v Poslanecké
sněmovně, aby měl zákon nějakou prioritu. Budeme určitě chtít zrychlené
projednání. Bude to poslední věc, která tam od nás (z ministerstva práce)
půjde," řekla Marksová. Věří, že se koaliční politici dnes na "základních
principech" normy dohodli a ustoupili, nyní návrh dopracují právníci a úředníci
ministerstev práce a pro místní rozvoj. Zrychleně by ho pak měla projednat i
Legislativní rada vlády, míní ministryně.
Podle ní má zákon šanci na přijetí. "Ve chvíli, kdy dávám návrh zákona, s
nímž je srozuměn Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, tak ze své
zkušenosti vím, že má skutečně šanci přes celé politické spektrum. Pokud by s
ním nesouhlasily, posíláme takový zákon na smrt," podotkla Marksová.
Podle Marksové koaliční partneři pochopili, že sociální bydlení nemůže být
pro obce rovnou povinné, ale jen dobrovolné. Po pěti letech se pak dá systém
případně vyhodnotit a povinnost mít sociální byty se dá stanovit novelou.
"Není to o tom, že každý z nás má jiný názor, ale jde spíš o vyjasnění, jak
to kdo myslí. Sociální bydlení musí být pro všechny, kteří nemají na komerční
nájem. Jedná se o seniory, neúplné rodiny, zdravotně postižené. Nemůže být jen
pro ty sociálně nejslabší," uvedla Marksová.
Podle ní jsou někteří politici ANO přesvědčeni o tom, že zákon není potřeba a
stačila by jen úprava dávek a nynější dotace. "Je zřejmé, že to nestačí. Vidíme,
že sociálně vyloučených lokalit přibývá. Zdaleka ne všechny problémy můžeme
ošetřit prostřednictvím dávek," dodala ministryně.
Zákon o sociálním bydlení měl podle původních plánů vlády platit od ledna.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil normu za jednu z deseti priorit svého
kabinetu do voleb. Osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni vyzvalo vládu,
aby návrh zákona schválila do konce ledna, jinak se nestihne do voleb přijmout.
Ministerstvo práce dostalo k předloze tisíce připomínek.
