Blok proti islámu vypověděl smlouvu se sněmovní opoziční stranou Úsvit – Národní koalice, v níž se loni domluvily na společném postupu v krajských a senátních volbách. Předseda Bloku proti islámu Martin Konvička na webu a sociálních sítích uvedl, že Úsvit jednal neférově, neplnil své závazky a snažil se jen využít partnerství pro vlastní prospěch. Uzavření dohody označil za mylný politický krok, za který se členům svého hnutí omluvil.
Představitele Úsvitu rozhodnutí jejich dosavadního partnera zaskočilo, dozvěděli se o něm většinou z médií a sociálních sítí. Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch ČTK řekl, že rozhodnutí bloku je pro něj obrovské překvapení a zatím ho nechtěl komentovat. "Teď zjišťujeme informace. Zatím by jakékoliv mé vyjádření bylo předčasné," uvedl.
"Konstatujeme, že v této chvíli strana nedisponuje žádným oficiálním stanoviskem BPI," sdělil mluvčí Úsvitu Jan Zilvar. O nové situaci bude v úterý dopoledne jednat předsednictvo strany.
Blok tvrdí, že Úsvit jen zneužil jeho popularity ve snaze znovu dostat své členy do poslaneckých lavic. "Závazky, ke kterým se Úsvit zavázal, od počátku neplnil, a toto zjevně byl i jeho záměr. Peníze, určené na volební kampaň, byly pouze planým slibem a tyto prostředky zřejmě neexistují," uvedl Blok proti islámu v prohlášení.
Vedení Bloku proti islámu oznámilo, že na 28. května svolává do Prahy celostátní sněm hnutí. Na něm Konvička odstoupí z funkce předsedy a bude usilovat o znovuzvolení a nový mandát.
"To neznamená, že Blok končí, nebo že já, Martin Konvička, končím s úsilím zastavit islamizaci České republiky," prohlásil lídr protiislámského hnutí ve spotu, který zveřejnil na facebooku.
Prohlášení o vypovězení smlouvy s Úsvitem Konvička podepsal a oznámil společně se svým dosavadním místopředsedou Petrem Hamplem, který minulý týden oznámil svůj záměr rezignovat na funkci v nejužším vedením Bloku proti islámu. Chce se soustředit na kandidaturu do Senátu.
Blok proti islámu se loni v září domluvil s Úsvitem na spolupráci v letošních volbách do krajů a třetiny Senátu. Smlouva přepokládala, že Konvička bude takzvaným superlídrem formace. Letos v březnu napsal deník Právo, že Úsvit si smluvně pojistil účast Konvičky a BPI na své kandidátce do krajských i sněmovních voleb. Pokud by před nimi blok ukončil spolupráci, hrozí mu, že by musel platit až 60 milionů korun, tedy předpokládané náklady volební kampaně.
Letos v únoru na společné ideové konferenci v Praze schválily orgány Úsvitu i BPI změnu názvu strany na Úsvit s Blokem proti islámu. V březnu oznámil předseda Úsvitu Miroslav Lidinský, že ministerstvo vnitra změnu názvu straně nepovolilo. Nový název v kombinaci s programovými tezemi by prý podle ministerstva mohl vzbuzovat přesvědčení, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů vyznávajících islám. Úsvit se podle Lidinského bude proti rozhodnutí bránit soudně.
Blok proti islámu vystupuje proti údajné islamizaci Evropy a kritizuje příliv uprchlíků. Úsvit zdůrazňuje české národní zájmy a přímou demokracii, v současné Sněmovně má osm poslanců.
Vizitky Bloku proti islámu (BPI) a strany Úsvit – Národní koalice:
Blok proti islámu
– Spolek Blok proti islámu měl ustavující sněm loni v červnu; ve svém znaku má přeškrtnutou mešitu. Navázal na činnost iniciativy Islám v České republice nechceme, která zorganizovala petici proti imigračním kvótám. Iniciativa v ČR také uspořádala několik akcí zaměřených proti islámu, odborníci z ministerstva vnitra ji zmiňují ve zprávách o extremismu.
– Předsedou bloku je Martin Konvička, docent entomologie působící na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Konvička islám kritizuje, nejde podle něj o náboženství, ale o válečnickou ideologii. Spolek na svých stránkách uvádí, že je otevřený i členům jiných politických stran, vojákům, policistům a státním úředníkům.
– Loni v září se BPI domluvil se sněmovní opoziční stranou Úsvit – Národní koalice na spolupráci. Konvička měl být takzvaným superlídrem formace. Letos v březnu napsal deník Právo, že Úsvit si smluvně pojistil účast Konvičky a BPI na své kandidátce do krajských i sněmovních voleb. Pokud by před nimi BPI ukončil spolupráci, hrozí mu, že by musel platit až 60 milionů korun (předpokládané náklady volební kampaně).
– Při loňském svátku 17. listopadu Blok proti islámu organizoval akci na pražském Albertově, kde se Konvička na pódiu připojil k podpoře prezidenta Miloše Zemana, který na mítinku promluvil. Na akci se poté snesla kritika některých politiků, rektorů vysokých škol i studentů, Zeman podle nich oslav zneužil a zachoval se jako nepřítel demokracie. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak před časem označil BPI za xenofobní sektu.
– Letos v únoru na společné ideové konferenci v Praze schválily orgány Úsvitu i BPI změnu názvu strany na Úsvit s Blokem proti islámu. V březnu oznámil předseda Úsvitu Miroslav Lidinský, že ministerstvo vnitra změnu názvu nepovolilo. Nový název v kombinaci s programovými tezemi by prý podle MV mohl vzbuzovat přesvědčení, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů vyznávajících islám. Úsvit se podle Lidinského bude proti rozhodnutí bránit soudně.
Úsvit – Národní koalice
– Strana vznikla původně jako politické hnutí Úsvit přímé demokracie. Hnutí vzniklo na jaře 2013, zaregistrováno bylo v polovině června. Za jeho vznikem stál podnikatel a od roku 2012 i senátor Tomio Okamura, jehož jméno mělo hnutí od července 2013 do června 2014 také v názvu. Okamura se chtěl zúčastnit i přímé volby prezidenta v roce 2013, kvůli nedostatku platných hlasů na petici byl ale vyřazen. Loni v létě se hnutí přeměnilo ve stranu, která přijala současný název.
– V předčasných volbách do Sněmovny v říjnu 2013 získal Úsvit 6,88 procenta hlasů a 14 poslaneckých mandátů. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 Úsvit na poslanecký mandát nedosáhl, získal jen 3,12 procenta hlasů. Na podzim 2014 hnutí vyslalo deset kandidátů do senátních voleb, žádný z nich ale nepostoupil ani do druhého kola. Úsvit měl dlouho jen devět členů, vedení o přijímání dalších jen hovořilo.
– Začátkem loňského roku se na veřejnost dostaly rozpory mezi Okamurou a většinou poslaneckého klubu tehdy ještě hnutí. Poslanci se bez vědomí lídra Okamury rozhodli založit novou stranu založenou na hájení národních zájmů. Oznámení o založení nové strany předcházely změny ve vedení poslaneckého klubu Úsvitu. Jeho předsedou se stal Marek Černoch, který proti vůli Okamury nahradil Radima Fialu.
– Okamura označil iniciativu za pokus o likvidaci Úsvitu. Poslanci v čele s Černochem slova Okamury o puči uvnitř hnutí odmítli, napětí mezi oběma skupinami trvalo. Koncem loňského února se celostátní konference hnutí těsnou většinou pěti hlasů proti čtyřem rozhodla pro vytvoření nové strany, čímž byl podle Okamury dokonán stranický puč.
– Později Okamura hovořil o tom, že důvodem sporů v Úsvitu jsou peníze. Koncem března 2015 poslanecký klub Úsvitu vyloučil Okamuru a Fialu, začátkem května oba politici oznámili, že odešli z hnutí a že zakládají nové politické seskupení s názvem Svoboda a přímá demokracie. V srpnu se předsedou (již strany) Úsvit
– Národní koalice stal vojenský veterán Miroslav Lidinský, pod jehož vedením se Úsvit mimo jiné spojil s Blokem proti islámu.
