Markus Pape: Romové v Ostravě dostávají rozum a chtějí jednat
Během jednoho měsíce se v Ostravě konaly dvě demonstrace Romů. Tak by mohla
znít zpráva novináře, který na místě nebyl. Nebylo tomu tak. Už předchozí
shromáždění s názvem „Barevná Ostrava“ze dne 28. října 2013 pořádalo široké
spektrum organizací a lidí různých barev kůže, politické orientace a
náboženského vyznání. Tentokrát však veřejné shromáždění nebylo spojeno s
pochodem neonacistů ve stejném městě, nýbrž samostatný a naléhavý projev
politické vůle místních na podporu lidí z Ostravy a Prahy.
I demonstrace 17. listopadu, tedy na výročí sametové revoluce, byla v Ostravě
ve znamení soužití. Demonstraci nyní nesvolali členové sdružení Konexe, ale
místní představitelé mladé Romské demokratické strany, očividně opět se silnou
podporou místního biskupství, Proaltu a dalších církví, sdružení a stran.
Na místě bylo cítit jak nadšení, tak i hrdost, ale i zklamání. Přes velkou
zimu účastníci vydrželi většinou až do konce dvouhodinové demonstrace. Vrcholem
akce tentokrát nebyl spontánní pochod k nedaleké ubytovně, ale silné projevy
představitelů stran a místních osobností.
Nadšení u svolavatelů mítinku vyvolalo dlouho očekávaný a vícekrát odložený
příjezd Miroslava Tancoše z Nového Boru, předsedy Romské demokratické strany RDS,
tedy strany, která má v Ostravě svoji největší základnu. Ve svém krátkém
pozdravu demonstrantům mluvil skromně a srdečně, přičemž neskrýval obdiv nad
činnosti svých spolustraníků na druhém konce republiky. Slovy „Romové v Ostravě
dostávají rozum a začnou jednat“ ho přivítal Jiří Malar, místní člen strany.
Zklamání bylo vidět na tvářích více účastníků z toho, že spousta lidí, kteří
nahlas slíbili hojnou účast, nakonec nedorazili. Především se to týká tzv.
romských stavebních podnikatelů a lichvářů, kteří už na první demonstrací v
srpnu spíše prosazovali zájmy vlády, policie a až v poslední řadě zájmy těch,
kteří trpí nezaměstnaností, chudobou a hladem.
Nedělní demonstrace na podporu chudých a obětí nenávistných pochodů letošního
roku výrazně vynikala z jednoho hlediska. Nikde jinde letos nezaznělo tolik
silných projevů výrazných romských politiků a osobností, které zatím málokdo
zná.
Ze zahraničí přijel na shromáždění Ladislav Baláž, předseda britsko-romského
sdružení Europe Roma International. Zdůraznil, že Romové jsou v úpadku, protože
mezi nimi vládne závist. „Naše síla spočívá v tom, že se spojíme,“ uvedl baláž.
Podle něho ty, co emigrovali do zahraničí, nepřestali být českými Romy. „Bojují
za vás,“ řekl.
Podle Miroslava Ciny, zástupce RDS v Ostravě, tato země je domovem Romů a
vždy bude. „Nepřistoupíme na to, aby nás zapálili anebo zastřelili. Budeme vždy
bránit Českou republika jako svůj domov – a třeba i se zbraní v ruce,“ řekl ve
svém projevu Cina.
Kumar Vishwanathan, ředitel organizace Vzájemné soužití vyzval ostravské
Romy, doslova povstat proti lichvářům – i těch z vlastních řad. Zároveň odsoudil
politiku českých vlád posledních let, které Romy přestěhovaly do ubytoven,
přestože volných bytů je dost, a romské děti přeřazují do zvláštních škol pro
mentálně retardované. Podle něho to nesvědčí o zodpovědnosti místních politiků,
kteří žádají od Romů zodpovědnost.
Podle slov ostravského romského aktivisty Imricha Horváta ostravská
demonstrace byla podporou pražského shromáždění proti pochodu nácků a podporou
tzv. sametového posvícení, které se konaly stejný den a ve stejný čas v Praze.
Na rozdíl od ostatních řečníků mluvil i o dávné minulosti českých Romů a jeho
souvislosti s dneškem. Požádal vládu o zřízení důstojného památníku romským
obětem nacismu, když citoval slova romské aktivistky Ivanky Mariposy Čonkové:
„Dokud v Letech u Písku na místě holocaustu máme prasečák, nejsou pokusy o
pogromy na Romech překvapením.“
