Ministerstvo školství chce zamezit, aby se zdravé děti kvůli sociálnímu znevýhodnění učily v praktických školách

Ministerstvo školství chce zamezit, aby zdravé děti kvůli sociálnímu
znevýhodnění studovaly v praktických školách po boku dětí s mentálním
postižením. V příštích dvou letech se proto chystá do praxe zavést několik
opatření, která tomu mají zabránit. Týkají se například evidence žáků, metod,
podle nichž se posuzují adepti na praktickou školu, nebo přípravných tříd v
těchto školách. Úřad tak reaguje na pět let starý rozsudek Evropského soudu pro
lidská práva, podle něhož bylo v ČR 18 romských žáků neoprávněně zařazeno do
zvláštních škol.

"Tuto možnost té takzvané inkluze naruby, že nepostižení jsou přidáváni do
tříd určených pro postižené, chceme legislativně v rovině vyhlášky zrušit," řekl
novinářům první náměstek ministra školství Jiří Nantl, podle něhož bylo takovéto
"míchání" v posledních letech připuštěno.

Ministerstvo mu chce do budoucna čelit například častějšími testy a novými
diagnostickými nástroji, které budou využívat poradny, jež rozhodují o tom, zda
dítě výuku v běžné škole skutečně nezvládne a musí přestoupit do praktické. I
děti, které již v praktických školách studují, budou pravidelně testovány, aby v
nich nebyly zbytečně. Podle Nantla by se tak již nemělo stávat, že je dítě
diagnostikováno jen před nástupem do první třídy, a pak se jím v tomto ohledu
již nikdo nezabývá. Tyto změny vyjdou podle dřívějších odhadů ministerstva na
pět až deset milionů korun.

Aby měl resort přesné údaje o počtu žáků různých etnik na praktických
školách, chce o nich od podzimu 2013 začít sbírat data. "Jakkoli to může být
překvapující…, tak stát v tuto chvíli nemá tato data. Naším základním cílem je
obstarat si tato data, být schopni je relevantně analyzovat a na základě toho
přijímat potřebná opatření," uvedl náměstek ministra školství.

Podle Nantla půjde o agregované metody zjišťování informací o etnickém
původu, které nebudou žádným způsobem směřovat k identifikaci původu
jednotlivých žáků. Stát je prý využije i k tomu, aby do budoucna mohl před
orgány Rady Evropy prokázat, že jeho školský systém je etnicky neutrální, a
žádné etnikum tedy neznevýhodňuje. Opatření prý v zásadě nebude vyžadovat další
náklady.

Do dvou let se mají rušit i přípravné třídy v praktických školách a takzvané
diagnostické pobyty. Do praktických školek často docházejí právě předškoláci ze
sociálně vyloučených oblastí, kde jen málo dětí chodí do klasické školky. V
přípravných třídách si pak zvykají na povinnosti spojené se školní docházkou.
"Děti vzdělávané v předškolním vzdělávání při základních školách praktických
mohou volně navázat vzdělávání na této základní škole, což je nežádoucí," uvedlo
dříve ministerstvo v pracovním materiálu k problematice.

Výzkum kanceláře ombudsmana ukázal, že ve speciálních školách je mezi žáky 32
až 35 procent Romů. Odhadovaný počet Romů v populaci ČR je přitom 1,4 až 2,8
procenta. Podle srpnových závěrů České školní inspekce ale podíl romských žáků
vzdělávaných jako mentálně postižení za poslední dva roky klesl. Zatímco dřív
tvořili malí Romové vzdělávaní v programu pro postižené 35 procent žáků, nyní je
to prý 26,4 procenta.

Segregaci a diskriminaci malých Romů na českých školách konstatoval v roce
2007 výše zmíněný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Řada organizací,
například Amnesty International nebo Open Society Fund, nedávno uvedla, že
situace se za pět let příliš nezměnila.

Proti odlivu žáků z praktických škol se ale ohradili zástupci těchto škol.
Děti tam prý nejsou kvůli svému romskému původu, ale protože se zde problémovým
žákům dostane adekvátní podpory. 

Také stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek je přesvědčen, že
praktické základní školy dělají svou práci dobře. Vláda by se podle něj měla
spíše zaměřit na podporu předškolního vzdělávání, kterou on považuje za klíčovou
pro rozvoj dítěte. Jeho strana proto navrhuje, aby byl poslední rok mateřské
školy pro všechny děti povinný a bezplatný.