Miroslav Brož: Odvážel jsem skupinu romských uprchlíků do Německa, na ústeckém nádraží nám lidé rasisticky a vulgárně nadávali
Stále více se objevují svědectví o rasismu a diskriminaci vůči romským válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Jeden z příběhů popsal i Miroslav Brož z organizace Konexe, který pomáhá ve svém volném čase v ústeckém Krajském asistenčním centru pro pomoc Ukrajině (KACPU).
Brož na sociální síti Facebook sdílel fotografii s 23 romskými uprchlíky, kterým zajistil odvoz z České republiky do Německa.
“Naši partneři je vyzvedli na nástupišti a noc strávili v důstojných podmínkách v hotelu, dnes jedou do Lipska, kde je azylové centrum, tam se registrují a zažádají o ochranu. Po pár týdnech čekání na ubytovně pro uprchlíky, jim bude přiděleno bydlení,” napsal Brož pod fotkou, která vznikla těsně před odjezdem hasičským autobusem na nádraží.
“Skupinka chudých Romů a kočárky a věcmi v igelitových pytlech, budila velkou pozornost a rozhořčení ostatních cestujících. Ti nám nadávali.”
“Smějeme se, ne proto, že bychom byli veselí, ale ze zoufalství a ze stresu,” dodal Miroslav Brož.
Bohužel popsal i otevřený rasismus a hrubé urážky těchto válečných uprchlíků na nádraží v Ústí nad Labem.
“Nejnáročnější pro mě byla necelá hodina na ústeckém nádraží, do odjezdu vlaku. Skupinka chudých Romů a kočárky a věcmi v igelitových pytlech, budila velkou pozornost a rozhořčení ostatních cestujících. Ti nám nadávali. Třeba mě říkali, co jsem to za zmr***, že jim pomáhám, a že bez pomoci čůrá**, jako jsem já, by se sem nedostali,” píše Brož.
“Byla otevřená jen jedna pokladna, dlouhá fronta. Tak jsem ji vystál, aby nám vystavili bezplatnou jízdenku. Když jsem přišel na řadu, tak mi bylo prodavačem jízdenek řečeno, že mám odstoupit, že první odbaví ostatní cestující, že jim brzy jedou vlaky, a teprve až to bude hotovo, tak až potom nám tu hromadnou jízdenku vystaví. Zkoušel jsem se hádat, ale muž za mnou ve frontě mi povídá “uklidni se a drž hubu, a vypadni od toho okýnka, nebo ti ji jednu vypálím”. Tak jsem musel čekat vedle okénka, kde zatím odbavovali “bílé” cestující. K lidem kupujícím si jízdenky stejným směrem, prodavač hláškoval ve smyslu “tak to pojedete stejným vlakem, jako oni” a cestující mu odpovídali ve smyslu “to se teda těším, hrůza”, nebo “takovouhle pakáž by jste do vlaku vůbec neměli pouštět”. Nakonec nám tu jízdenku v pokladně dali. Vystavení té hromadné jízdenky trvalo cca. 10 sekund. Ani nemuseli předložit ukrajinské dokumenty. Při odchodu z haly na nástupiště, už nám někteří cestující nadávali nahlas a pokřikovali na nás přes celou halu, že je celá hala zamořená cikánským smradem a tak podobně. Anticikanistický, rasistický peklo,” popisuje Miroslav Brož.
Ale nezažil společně s uprchlíky jen negativa. V momentě, kdy je odvedl na nástupiště a požádal průvodčí ať dohlédne, že vystoupí na správné zastávce, přiběhla skupina romských mladíků.
“V tu chvíli, těsně před odjezdem se stalo něco úžasnýho, co mě hrozně dojalo. Na poslední chvíli k vlaku přiběhli takoví ti romští adolescenti, mladíci, co se poflakují centrem Ústí, možná kousek od nádraží kouří v parku. Viděli celou situaci, vzali poslední peníze a v trafice na nádraží za ně koupili 20 předražených nanuků, který nám přiběhli přinést na nástupiště. Stihli to vteřiny před odjezdem vlaku. Málem mě rozplakali. Palikerav Tumenge, kluci, Baro paťiv,” napsal Miroslav Brož.
I ve vlaku se přeci jen našla žena, která romským uprchlíkům pomohla.
“Sotva jsem dorazil domů z nádraží, zvoní mi telefon, německé číslo. Volala mi nějaká paní, Němka, cestující z toho vlaku. Že prý mi volá, abych věděl, že je s nima, že jsou v pořádku, že mi děkuje, že jsem jim pomohl a poslal je do Německa, že tam už jim pomůžou, a že na ně dohlédne, aby vystoupili na správné zastávce,” dodal Miroslav Brož z organizace Konexe.
