Nenávist na internetu je běžnou záležitostí, na kterou nemá cenu reagovat. Ve výzkumu agentury MEDIAN pro iniciativu HateFree Culture to uvádí více než polovina oslovených mladých lidí. Iniciativa se nyní z online prostředí vydává do osobnějšího kontaktu s lidmi v regionech po celé republice.
Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem, ukazuje výzkum agentury MEDIAN realizovaný na konci roku na reprezentativním vzorku 1000 lidí ve věku 15-25 let. Respondenti v něm mimo jiné hodnotili situace, přičemž náhodně vybrané polovině měla v otázce přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Kromě toho byla otázka zcela totožná.
Výsledek?
Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů – s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů – pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů – když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu – volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů.
Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo ji muž napomíná / brání se.
Analýza také potvrdila zjištění z předchozích výzkumů – že ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají. Opakovaně se také ukázalo, že ti mladí, kteří získávají informace především ze sociálních sítí a elektronické komunikace s rodinou a přáteli, více důvěřují i nenávistným hoaxům šířeným po internetu a jsou k různým skupinám, obzvláště Romům, obecně kritičtější.
„Analýza také ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale nejsou směrem k nim často nijak aktivní,“ říká koordinátor iniciativy Jaroslav Valůch. Mladí tyto zprávy nejčastěji ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %), či se bojí, že by šli proti většinovému názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal(a) správný argument – potvrzuje, že mladým lidem často chybí potřebné argumenty.
“Hodnocení rasismu ze strany majority a ze strany Romů, souvisí mimo jiné s tím, co přesně chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy (konkrétně okradení taxikáře), častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů. Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy,” komentuje zjištění sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN.
Zajímavé srovnání přinášejí výsledky výzkumu také ve světle pozdějšího pařížského útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a diskuzi o svobodě projevu, kterou tento útok vyvolal. Osm z
deseti mladých lidí například souhlasí s tvrzením, že jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení svobody projevu.
Během výzkumu bylo respondentům předloženo také několik anekdot o různých skupinách (Romové, homosexuálové,…). Jejich úkolem bylo hodnotit, jak na ně dané vtipy působí. Až 8 z 10 dotazovaných je označilo jako urážlivé a rasistické, současně však v nadpoloviční většině uváděli i to, že jsou odvážné a „vystihující podstatu věci“.
Na tato a další zjištění reaguje již od listopadu iniciativa HateFree Culture. HateFree Culture se nyní z převážně mediálního a online prostoru přesouvá do terénu, mezi lidi. „Rozjíždíme značku HateFree Zone, tedy síť míst jako jsou kavárny, kluby, divadla, sportoviště a podobně, které samy sebe označují jako otevřená komukoli, bez ohledu na příslušnost k jakékoli etnické či jiné skupině. Chceme ukázat, že navzdory zdání, že nenávist a nesnášenlivost ovládá veřejný prostor, existuje početná komunita lidí a institucí, které toto zdání vyvracejí. Spolu s Centrem současného umění DOX také v nejbližších dnech vyhlásíme otevřenou výzvu pro umělce i širokou veřejnost k přihlašování svých uměleckých projektů tematizujících xenofobii nebo vzájemné soužití. Umělci budou mít možnost svá díla přihlašovat na speciální web www.hatefreeart.dox.cz až do konce dubna. Vybereme z nich pak ty, která budou realizována ve veřejném prostoru regionálních měst. Příští rok také DOX ve spolupráci s námi chystá rozsáhlou výstavu,” doplňuje Lukáš Houdek.
Realizátorem iniciativy HateFree Culture je Sekce pro lidská práva ministra pro lidská práva rovné příležitosti a legislativu
