Na podporu vzdělávání cizinců v českých školách by mohlo jít asi 90 milionů místo současných 13,2 milionu korun ročně. Ministerstvo školství to zřejmě navrhne v připravovaném materiálu pro vládu. Na dnešním kulatém stole na toto téma to řekl náměstek ministryně školství Jaroslav Fidrmuc. V této částce jsou zahrnuty i programy na podporu kultury a identity přistěhovalců. Školy se podle Fidrmuce vzděláváním cizinců zpravidla zabývají až ve chvíli, kdy se v nich cizinci objeví, nikoliv předem.
Školy mohou o finanční podporu žádat v takzvaných rozvojových programech, které jsou ale vyhlašovány jen jednou ročně. Podle Kristýny Titěrové z organizace META, která se na tuto problematiku dlouhodobě zaměřuje, o dotace žádá jen asi čtvrtina škol, kde se už dítě s odlišným mateřským jazykem vzdělává. Nově by měly být tyto rozvojové programy převedeny na kraje, které by je měly vyhlašovat častěji, minimálně čtvrtletně, dodal Fidrmuc.
Například na základních školách se podle zjištění České školní inspekce v uplynulém školním roce vzdělávalo 20.102 žáků s odlišným mateřským jazykem. Z toho bylo více než pět tisíc dětí s českým občanstvím, pro něž není čeština mateřským jazykem, které na rozdíl od cizinců nemají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu. Aktuálně jazykovou podporu potřebuje 22,4 procenta žáků, ale dostává ji jen pětina z nich.
Alespoň jednoho žáka s odlišným mateřským jazykem uvedla přibližně polovina základních škol. Míra jejich připravenosti je velmi rozdílná, upozornila Titěrová. Její zkušenosti z terénu ukazují, že stále existují školy, kde malého cizince posadí do zadní lavice a nevěnují se mu. V ojedinělých případech školy odmítají přijímat cizince, kteří neumí česky.
Problematická je podle ní otázka způsobu jazykové přípravy. Za naprosto nevyhovující považuje současný častý model, kdy se děti celý den účastní výuky, které nerozumí, a pak odpoledne chodí na jazykovou přípravu.
Inspekce při osobní návštěvě 48 základních škol vzdělávajících cizince navíc zjistila, že učitelé, kteří tyto děti učí češtinu, většinou neprošli žádným vzděláním v oblasti češtiny jako druhého jazyka. Zpravidla to bývají češtináři. Didaktika češtiny jako cizího jazyka je přitom odlišná.
Rodiče, kteří neumějí česky, mohou také narážet na komplikace při komunikaci se školou. Inspekce uvedla, že necelých 40 procent navštívených škol podávalo důležité informace rodičům ve srozumitelné podobě, tedy přeložené. Jedná se například o školní řád nebo povinnosti žáků a zákonných zástupců.
Jakmile začne v září 2016 fungovat takzvaná inkluzivní novela školského zákona, bude jazyková podpora českých dětí s odlišným mateřským jazykem nároková jako podpůrné opatření pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
