Nejvyšší soud obdržel dovolání Vsetína v kauze vystěhovaných Romů

Nejvyšší soud (NS) se v neveřejném řízení začal zabývat dovoláním města Vsetín v kauze Romů, které radnice nechala před lety vystěhovat do obcí mimo Zlínský kraj. Krajský soud v Ostravě minulý týden doručil do Brna spis i samotné dovolání. Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Žalobu Romů třikrát řešil krajský soud, opakovaně ji zamítl. Rozsudek vždy zrušil Vrchní soud v Olomouci.

Na poslední verdikt vsetínská radnice reagovala dovoláním. Právník města zpochybňuje usnesení vrchního soudu v celém jeho rozsahu, řekl ČTK mluvčí NS Petr Tomíček. Délku rozhodování nelze předjímat. Občanskoprávní a obchodní kolegium vyřizuje své záležitosti v průměru za 190 až 200 dní, uvedl Tomíček. Některé případy ale čekají i přes rok.

Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Mluvčí olomouckého soudu Vladimír Lichnovský nedávno ČTK řekl, že krajský soud dosud neprovedl žádné dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za kterých byla nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na zachování lidské důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života každého z 52 žalobců, z nichž 29 bylo v době vystěhování nezletilých.

Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do polorozpadlých domů.

Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou půjčku.

Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě rodiny s celkem šestadvaceti členy.

Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006 pro server  iDNES.cz Jolana Tulejová.

Romové dále kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Neměli prý ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl údajně velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.

"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi měli splácet 460 tisíc.

Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun. Podle Čunka však rodiny neplatily v minulosti nájemné a město je mohlo vystěhovat na ulici. "My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu," uvedl nedávno Čunek.