Nejvyšší soud obdržel dovolání Vsetína v kauze vystěhovaných Romů
Nejvyšší soud (NS) se v neveřejném řízení začal zabývat dovoláním města
Vsetín v kauze Romů, které radnice nechala před lety vystěhovat do obcí mimo
Zlínský kraj. Krajský soud v Ostravě minulý týden doručil do Brna spis i samotné
dovolání. Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Žalobu
Romů třikrát řešil krajský soud, opakovaně ji zamítl. Rozsudek vždy zrušil
Vrchní soud v Olomouci.
Na poslední verdikt vsetínská radnice reagovala dovoláním. Právník města
zpochybňuje usnesení vrchního soudu v celém jeho rozsahu, řekl ČTK mluvčí NS
Petr Tomíček. Délku rozhodování nelze předjímat. Občanskoprávní a obchodní
kolegium vyřizuje své záležitosti v průměru za 190 až 200 dní, uvedl Tomíček.
Některé případy ale čekají i přes rok.
Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským
rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Mluvčí
olomouckého soudu Vladimír Lichnovský nedávno ČTK řekl, že krajský soud dosud
neprovedl žádné dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za
kterých byla nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na
zachování lidské důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života
každého z 52 žalobců, z nichž 29 bylo v době vystěhování nezletilých.
Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006.
Vsetínská radnice tehdy zakoupila přes realitní kancelář staré domy na
Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet.
Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z
plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a
Prostějovsko do polorozpadlých domů.
Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů
ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou
půjčku.
Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na
Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě
rodiny s celkem šestadvaceti členy.
Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní
zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů
bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla
radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého
života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.
Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že
skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006 pro
server
iDNES.cz
Jolana Tulejová.
Romové dále kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v
souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani
přečíst. Neměli prý ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami
přestěhují. Stav domků byl údajně velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z
prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.
"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý
a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla
tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes
prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi
měli splácet 460 tisíc.
Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun. Podle Čunka však rodiny
neplatily v minulosti nájemné a město je mohlo vystěhovat na ulici. "My jsme jim
však pomohli a za to jim máme platit škodu," uvedl nedávno Čunek.
