Neziskové organizace: Romové jsou málo zapojeni do řešení procesu integrace
I přes vládní opatření na začleňování Romů stále neexistuje sociální bydlení
a neřeší se ani vysoká zadluženost. Není ani jasné, kolik jednotlivé programy
stojí a nakolik jsou úspěšné. Samotní Romové jsou velmi málo zapojeni do
přípravy návrhů jak řešit proces integrace. S tímto konstatováním dnes přišla
zpráva o plnění národní strategie na integraci Romů v uplynulém roce, kterou
vypracovala koalice nevládních organizací.
Koalice nevládních organizací v čele s Nadací Open Society Fund Praha a
Centrem pro společenské otázky – SPOT dnes představila Monitorovací zprávu
občanské společnosti o plnění Národní strategie integrace Romů. Zpráva analyzuje
současnou situaci romské menšiny a navrhovaná vládní opatření a upozorňuje na
největší překážky integrace, například na zadlužování rodin, nezájem obcí řešit
sociální bydlení a nízký podíl romských komunit na procesu své integrace.
DOKUMENT
Výzkumníci z nevládních organizací zkoumali navržená vládní opatření v oblasti
vzdělávání, zaměstnání, zdraví, bydlení, antidiskriminace a strukturálních
prvků, například pravomocí jednotlivých úřadů či financování. Vládní koncepce
podle nich obsahuje řadu důležitých opatření, která mohou efektivně přispívat k
inkluzi sociálně vyloučených Romů. Chybí však jejich pravidelné vyhodnocování.
„Vláda sice vydává každý rok zprávu o stavu romských komunit, ale nemá nastavený
systém monitoringu a hodnocení. Není tudíž známo, kolik se reálně utrácí za
romskou integraci, která opatření měla skutečný vliv na zlepšení situace Romů,
ani kolik Romů bylo koncovými příjemci podpory,“ uvedl Filip Rameš z Nadace Open
Society Fund Praha.
Problémem je také financování romské inkluze, které je téměř výhradně závislé na
krátkodobých grantech na konkrétní projekty. „Neustálá nejistota, zda bude
financování pokračovat, či zda nedojde k prodlevám, snižuje účinnost mnoha
důležitých programů nejen nevládních organizací, ale i poskytovatelů sociálních
služeb, městských úřadů či škol,“ dodal Filip Rameš.
Za jeden z nejvážnějších problémů výzkumníci označili neexistenci sociálního
bydlení, které výrazně přispívá k propadu Romů do sociálního vyloučení. Přestože
vládní koncepce apeluje na obce, aby sociální bydlení zajistily, jedná se jen o
doporučení. Realita ukazuje, že zatímco některé obce se pokoušejí občanům v
naléhavých případech s hledáním bydlení pomoci, jiné se otevřeně hlásí k záměru
vyvážet své problémy do jiných obcí a snaží se sociálně vyloučené vystěhovat.
„Vláda by měla vytvořit komplexní systém sociálního bydlení a v legislativě
jasně definovat povinnosti obcí řešit sociální vyloučení,“ shrnul doporučení
vedoucí výzkumníků Jakob Hurrle z Centra pro společenské otázky – SPOT.
Regulaci také výzkumníci doporučili u problému vysoké zadluženosti, která je
podle nich jedním z největších urychlovačů vyloučení. Vládní koncepce sice
navrhuje poradenství pro dlužníky a informační kampaně, to však nestačí.
„Jediným realistickým způsobem, jak se s rostoucím problémem zadluženosti
vypořádat, je s pomocí efektivní regulace omezit nelegitimně vysoké zisky těch,
kteří se obchodu s dluhy účastní,“ dodal Jakob Hurrle.
Za nedostatek vládní integrační strategie pak výzkumníci označili, že v ní
romské komunity nezískávají šanci se na procesu integrace aktivně podílet.
Většina navrhovaných opatření totiž obsahuje poskytování služeb, tréninků a
poradenství, jen málo z nich směřuje k reálné podpoře lidí a konkrétních
projektů realizovaných Romy. Výzkumníci také upozornili, že je třeba upravit
kvalifikační nároky pozic, jako jsou například asistenti pedagoga, zdravotní
asistenti, pracovníci v sociálních službách apod. tak, aby se o ně Romové mohli
ucházet.
Všechny závěry dnes nevládní organizace prodiskutovaly se zástupci Sekce
lidských práv při Úřadu vlády ČR a apelovaly, aby Sekce vzala navrhovaná
doporučení v potaz při formování Koncepce romské integrace do roku 2020, která
nyní vzniká.
Vytvoření monitorovací zprávy inicioval sekretariát Dekády romské inkluze ve
spolupráci s mezinárodní sítí Open Society Foundations v osmi zemích (Albánie,
Bulharsko, ČR, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Španělsko). V České
republice vypracovala zprávu koalice nevládních organizací zahrnující Centrum
pro společenské otázky – SPOT, Nadaci Open Society Fund Praha, Českou odbornou
společnost pro inkluzívní vzdělávání, Poradnu pro občanství, občanská a lidská
práva, Mezanin a Multikulturní centrum Praha.
