Šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura by měl kvůli svým kontroverzním výrokům o
táboře v Letech rezignovat na všechny politické funkce. Je o tom přesvědčen
ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier
(ČSSD). Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) používá Okamura jazyk
protektorátní propagandy z před roku 1945. Místopředseda TOP 09 Miroslav
Kalousek považuje slova předsedy Úsvitu za "hanebnost na úrovni zločinu".
Okamura byl dnes překvapen jakou vlnu nevole vyvolal a své výroky mírnil,
nicméně je neodvolal ani se neomluvil.
Jedním z nich byl i ministerský předseda. "Já si myslím, že ty výroky pana
Okamury jsou velmi nešťastné. On používá jazyk protektorátní propagandy z před
roku 1945 a popírá historické skutečnosti," nechal se slyšet Sobotka, podle
něhož bádání historiků prokázalo, že vedle židovského holokaustu docházelo také
k romskému.
"Byly na území tehdejšího Protektorátu koncentrační tábory, které nebyly
pracovními tábory, ale v zásadě měly sloužit k vyhlazení Romů, kteří tam byli
svezeni z celého území tehdejšího Protektorátu a velká část těchto lidí nakonec
skončila ve vyhlazovacích táborech v Polsku, zejména v Osvětimi," poznamenal.
Zároveň uvedl, že se jako poslanec a premiér jen těžko může vyhýbat jednání s
opozičními poslanci, kteří byli demokraticky zvoleni.
"Zpochybňovat, relativizovat jakoukoliv genocidu je hanebnost na úrovni
zločinu a je to nesmírně nebezpečné pro demokracii, je potřeba to rozhodně
odmítnout," reagoval dnes zase Kalousek. "Pan Okamura oslovuje své posluchače,
ty ho volili, což je smutný fakt české politiky," řekl také.
Okamura mimo jiné prohlásil, že "mýtus o romském koncentráku je podle
dostupných informací lež". Šlo podle něj o pracovní tábor pro lidi, kteří se
vyhýbaly řádné práci. "V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v
důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu
kočovnému stylu života," uvedl také s tím, že oběti v táboře rozhodně nebyly
oběti jakéhokoli holocaustu. "Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem
holocaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech," dodal.
Na vyjádření Okamury dnes skrze svého mluvčího reagoval i prezident Miloš
Zeman. Kdyby to byl pracovní tábor, tak by jeho vězni neskončili v Osvětimi,
uvedl mluvčí Jiří Ovčáček. Server Romea v reakci zveřejnil vzpomínky některých
bývalých vězňů tábora pod titulkem Otřesná svědectví z koncentračního tábora v
Letech u Písku. Pane Okamuro, čtěte!
Okamura, kterého prý reakce ostatních politiků překvapila, dnes k věci vydal
nové stanovisko, v němž tvrdí, že ani na vteřinu nezpochybnil bezpráví, které se
v Letech dělo. Jeho prvotní vyjádření se prý netýkalo zločinů spáchaných na
těch, kdo byli z Let odvezeni do koncentračních táborů. "Romský holokaust je
strašný a tábor v Letech byl zločinný," poznamenal také.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
