Okamurovy rasistické výroky v jeho videu jsou podle policie sice zavrženíhodné, ale v mezích zákona

30. prosince 2015

Čtení na 2 minuty

Začátkem srpna 2015 podala organizace ROMEA trestní oznámení na poslance a předsedu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamuru kvůli jeho nepravdivým, stereotypním a rasistickým výrokům vůči Romům ve videu, které umístil na svou osobní webovou stránku, profil na Facebooku a také na serveru YouTube. Příspěvek nazval „Strmý nárůst romské populace“ a mimo jiné v něm Okamura uvádí, že „strmý růst romské populace“ je dle jeho názoru „jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku“. Policie dospěla ovšem k závěru, že Okamurův projev je v mezích zákona a případ odložila.

"Policejní orgán konstatuje, že prověřovaný projev považuje za vyhrocenou kritiku současné politické situace, avšak v mezích zákona, byť se může jednat o projev mluvčího sebevíce zavrženíhodný," stojí ve vyrozumění od policie.

"Je na recipientech, aby si učinili úsudek o takovémto postoji, nicméně takovéto vyjádření není způsobilé podnítit k nenávisti ve smyslu zvláštně silného negativního emocionálního vztahu k některému národu, etnické skupině, tase atd.," dále zdůvodňuje Obvodní ředitelství policie Prahy 1 své rozhodnutí.

K vyhodnocení Okamurova videa policií se pro server Romea.cz vyjádřila právnička Martina Houžvová z organizace In IUSTITIA:

"Ke stíhání verbálních trestných činů, jako je Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, dochází zatím bohužel velmi zřídka. Stejně jako tentokrát v případě trestního oznámení organizace Romea, bývá věc odložena. V rámci odůvodnění odložení pak policejní orgány jednání často bagatelizují. Uvádějí, že daná vyjádření přece nelze brát vážně a poukazují na skutečnost, že se jedná o projev učiněný v rámci soupeření politických stran a jako takový tedy přijatelný. Tato argumentace je přítomna i ve vyrozumění organizace Romea, že její trestní oznámení bylo odloženo.

Zejména takový výklad, dle něhož jsou jednoznačně rasistická a xenofobní vyjádření přijatelná, dějí-li se v rámci politického soupeření o voliče, považujeme za značně nebezpečný. Názory a konání politiků mají na veřejnost mimořádný dopad, formují názory svých voličů, podílejí se na tom, jaká atmosféra ve společnosti zavládne. Je tedy paradoxní, když policie odmítá stíhat právě takové projevy, které jsou nejvíce způsobilé ovlivnit názory veřejnosti s poukazem na to, že v rámci politického souboje o voliče jsou přijatelné. Dle takového pojetí je přijatelné usilovat o hlasy jakýmkoliv způsobem.

V daném případě pak policejní orgán přidává rovněž argument, že jakékoliv nenávistné komentáře, které se pod projevem Tomia Okamury objevily na sociálních sítích, znamenají toliko to, že jejich autoři již xenofobně a rasisticky smýšleli, nemohli tedy být k nenávisti podníceni Okamurou. Není zcela zřejmé, jak si tím může být policejní orgán jist.

Policejní orgán dále srovnává výroky Tomia Okamury s výroky Otto Chaloupky, který však za ně byl odsouzen. Domníváme se, že k tomu, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu Podněcování nenávisti nemusí být přítomny explicitní výhružky, jako tomu bylo v případ Chaloupky. Vyjádření Tomia Okamury prezentují Romy zcela jednoznačným způsobem – tak, aby byli vnímáni jako příživníci, zloději a škůdci, kteří si nezaslouží, než nenávist majority. Tuto nenávist se svými vyjádřeními snaží vzbudit."