Organizace v ČR i v SR chtějí zlepšit mediální obraz Romů prostřednictvím vzorů

Neziskové organizace v České republice a na Slovensku se snaží kampaněmi změnit
nepříznivý obraz Romů v očích veřejnosti k lepšímu. Zatímco slovenští pořadatelé
chtějí úspěšné příslušníky menšiny ukázat ostatním Slovákům, čeští organizátoři
je chtějí využít i jako vzory pro další Romy. Aktivisté i příslušníci menšiny si
stěžují na to, že se o Romech v médiích objevují většinou jen negativní zprávy.
Na obraz Romů se zaměřila mezinárodní konference pod názvem Roma positive, kterou v Praze uspořádalo
sdružení Slovo 21.

"Na Slovensku je problém, že se zobrazují jen Romové z osad, kteří kradou
brambory ze zahrádek. Opomíjí se integrovaná část Romů. Chtěli jsme upozornit na
ně. Romské pozitivní vzory jsme nepředstavovali Romům, ale většině," uvedla
právnička organizace Lidé proti rasismu Irena Bihariová. Podle ní představení
Romové z osad nepocházeli. Organizátoři tak chtěli zdůraznit, že k tomu, aby
lidé z osad uspěli, museli by se nejdřív z okraje společnosti dostat do běžného
prostředí. Slovenskou kampaň zaštiťuje motto: I vy máte syndRom?

V ČR sdružení IQ Roma Servis a ROMEA odstartovala kampaň My pracujeme. Ve
sloganech využilo předsudků. Třeba text "Cikán mi vybílil byt" měl upozornit na
romského malíře pokojů. "Kampaň měla provokovat. Chtěli jsme zviditelnit
pozitivní charakteristiky. Zaměřili jsme se na práci a vzdělání," uvedla
Katarína Klamková z IQ Roma Servisu. Podle ní se pak začali do kampaně se svými
příběhy hlásit sami Romové.

Mezi nimi je i šestnáctiletý Milan Žigmond z Břeclavi, který studuje
policejní školu v Holešově. Rasismus tam prý nezažil. "Ve škole zjistili, jaký
jsem, že jsem jiný, než jak všichni vidí Romy v televizi," říká. Dodává, že k
učení ho motivují rodiče. Rád by jednou pracoval u policie. "Je důležité, aby
Romové měli vzory a viděli, že to také dokážou, když budou chtít," míní romský
student.

Do české kampaně se sama zapojila i romská poradkyně brněnského magistrátu
Helena Krištofová. Její rodiče přišli na Moravu v roce 1958 z východoslovenské
romské osady. Přestěhoval je tam v duchu své asimilační politiky stát. Helena
Krištofová se narodila v Brně. Vystudovala ekonomickou školu. Její tři dcery
také studovaly. "Veřejnost by měla znát naše příběhy. To, že jsme Romky, máme
napsáno na čele. To, že chceme být společnosti užitečné, tam už ale napsáno
není," uvedla Krištofová.

Podle ní se o Romech objevují hlavně negativní informace. "V romské
společnosti jako v každé jiné jsou dobří i méně dobří, mezi Romy je hodně
slušných a snaživých lidí," dodala. To, že se dostala tam, kde je, není prý jen
její zásluha. Umožnilo jí to svým přístupem i okolí.

O změnu obrazu Romů v českých médiích usiluje i vládní zmocněnkyně pro lidská
práva Monika Šimůnková či vládní agentura pro sociální začleňování. Jednají s
vedením velkých deníků, aby třeba ve zprávách o trestné činnosti nezdůrazňovaly
etnickou příslušnost, pokud se nejedná o zločiny s rasovým podtextem. Podle
Šimůnkové totiž takové informace jen zvyšují napětí ve společnosti. Připomněla
letošní případ z Břeclavi, kde si zraněný chlapec vymyslel, že ho napadli
Romové. Ve městě se pak konaly protiromské pochody.