Park Eugena Horvátha: První veřejné místo v ČR ponese jméno po romské osobnosti

Park Hvězdička se stane prvním veřejným místem v České republice, které bude pojmenováno po romské osobnosti. Od 27. března ponese název Hvězdička - park Eugena Horvátha. Park byl přejmenován usnesením Zastupitelstva města Brna v prosinci 2017 na základě iniciativa místní romské komunity. Slavnostní přejmenování pořádá organizace DROM, romské středisko dnes od 16 hodin přímo v parku Hvězdička na Hvězdové 9 v Brně.

Během akce vystoupí taneční soubor Piroš rouža, Cimbálová muzika Milana Horvátha a Harmonic play.

DROM usiloval o pojmenování veřejného místa po Eugenu Horváthovi několik let. „Pokoušeli jsme se o to na Brně-sever s ulicí Dačického, kde Janko Horváth bydlel, ale tam to nebylo schváleno. V roce 2016 nevyšla ani žádost na přejmenování Hvězdičky. Zkusili jsme to ale znovu,“ uvedl dříve ředitel organizace Miroslav Zima. Přejmenování ulic je vždy trochu složitější, protože s ním musí souhlasit 80 procent obyvatel ulice. "Na adrese Hvězdičky sídlí jen naše centrum, takže tato podmínka byla bez problémů splněna,“ doplnil Zima.

Eugen Horváth, zvaný Janko, byl vzácnou osobností, již za svého života proslul jako hudební legenda – byl opravdovým nositelem tradičních hodnot romské kultury. Byla to zejména hudba, kterou žil – a celkově jeho život harmonizoval s vytříbeným kulturním projevem. Jeho ušlechtilý jemnocit se projevoval nejen v hudbě, ale i v jazyce – udržoval si vedle českého jazyka i perfektní znalost své mateřštiny – romštiny. Společně se svou kapelou byli především představiteli původní staré hudební vrstvy romského folkloru slovenských Romů, částečně však také stylu maďarských Romů. Muzikantem byl, mimo jiné, jeho děd Jožu Horváth – kovář a muzikant, váženým muzikantem a primášem byl jeho otec Ondrej Horváth, zvaný Andy, který měl spolu se svými bratry a bratranci rodinnou kapelu.

Eugen Horváth se narodil 26. 3. 1940 v městě Nálepkovo (Vondrišľa) na Slovensku a na housle zkoušel Eugen hrávat od dětství. Aktivněji hrát začal pod vedením svého otce až od čtrnácti let. To už bylo v Brně, kam se rodina Horváthových přistěhovala v roce 1947.

Hudební talent jej zavedl až na studia brněnské konzervatoře, školu však po prvním ročníku opustil. Jako houslista se uplatňoval jednak v brněnské taneční kapele „Raxi“ svého bratra Ondřeje Horvátha, jednak v tradičních romských cimbálových uskupeních. Po vzniku Svazu Cikánů-Romů (v rámci něhož byl hudebně patřičně činný) vytvořil v roce 1969 vlastní uznávanou Cimbálovou muziku Eugena Horvátha, kterou vedl jako primáš a která patřila k nejvýraznějším tradičním romským hudebním souborům nejen na Moravě. Kapela účinkovala v několika dokumentech a televizních pořadech.

Eugen Horváth, své hudební umění přenesl také na své děti. Od 90. let minulého století je zapracovával do vlastní kapely, která se tak postupně přerodila v kapelu veskrze rodinnou. Postupně předával primášské žezlo svému nadanému synovi Milanovi, pod jehož vedením (i názvem) se nyní „Horváthovci“ prezentují. Muzikantské geny zdědili také synové Eugen (kontrabas) a Petr (cimbál), dcera Lenka je pak kmenovou sólovou zpěvačkou rodinné kapely.