Park Eugena Horvátha: První veřejné místo v ČR ponese jméno po romské osobnosti
Park Hvězdička se stane prvním veřejným místem v České republice, které bude
pojmenováno po romské osobnosti. Od 27. března ponese název Hvězdička – park
Eugena Horvátha. Park byl přejmenován usnesením Zastupitelstva města Brna v
prosinci 2017 na základě iniciativa místní romské komunity.
Slavnostní přejmenování pořádá organizace DROM, romské středisko dnes od 16
hodin přímo v parku Hvězdička na Hvězdové 9 v Brně.
Během akce vystoupí taneční soubor Piroš rouža, Cimbálová muzika Milana
Horvátha a Harmonic play.
DROM usiloval o pojmenování veřejného místa po Eugenu Horváthovi několik let.
„Pokoušeli jsme se o to na Brně-sever s ulicí Dačického, kde Janko Horváth
bydlel, ale tam to nebylo schváleno. V roce 2016 nevyšla ani žádost na
přejmenování Hvězdičky. Zkusili jsme to ale znovu,“ uvedl dříve ředitel
organizace Miroslav Zima. Přejmenování ulic je vždy trochu složitější, protože s
ním musí souhlasit 80 procent obyvatel ulice. "Na adrese Hvězdičky sídlí jen
naše centrum, takže tato podmínka byla bez problémů splněna,“ doplnil Zima.
Eugen Horváth, zvaný Janko, byl vzácnou osobností, již za svého života
proslul jako hudební legenda – byl opravdovým nositelem tradičních hodnot romské
kultury. Byla to zejména hudba, kterou žil – a celkově jeho život harmonizoval s
vytříbeným kulturním projevem. Jeho ušlechtilý jemnocit se projevoval nejen v
hudbě, ale i v jazyce – udržoval si vedle českého jazyka i perfektní znalost své
mateřštiny – romštiny. Společně se svou kapelou byli především představiteli
původní staré hudební vrstvy romského folkloru slovenských Romů, částečně však
také stylu maďarských Romů. Muzikantem byl, mimo jiné, jeho děd Jožu Horváth –
kovář a muzikant, váženým muzikantem a primášem byl jeho otec Ondrej Horváth,
zvaný Andy, který měl spolu se svými bratry a bratranci rodinnou kapelu.
Eugen Horváth se narodil 26. 3. 1940 v městě Nálepkovo (Vondrišľa) na
Slovensku a na housle zkoušel Eugen hrávat od dětství. Aktivněji hrát začal pod
vedením svého otce až od čtrnácti let. To už bylo v Brně, kam se rodina
Horváthových přistěhovala v roce 1947.
Hudební talent jej zavedl až na studia brněnské konzervatoře, školu však po
prvním ročníku opustil. Jako houslista se uplatňoval jednak v brněnské taneční
kapele „Raxi“ svého bratra Ondřeje Horvátha, jednak v tradičních romských
cimbálových uskupeních. Po vzniku Svazu Cikánů-Romů (v rámci něhož byl hudebně
patřičně činný) vytvořil v roce 1969 vlastní uznávanou Cimbálovou muziku Eugena
Horvátha, kterou vedl jako primáš a která patřila k nejvýraznějším tradičním
romským hudebním souborům nejen na Moravě. Kapela účinkovala v několika
dokumentech a televizních pořadech.
Eugen Horváth, své hudební umění přenesl také na své děti. Od 90. let
minulého století je zapracovával do vlastní kapely, která se tak postupně
přerodila v kapelu veskrze rodinnou. Postupně předával primášské žezlo svému
nadanému synovi Milanovi, pod jehož vedením (i názvem) se nyní „Horváthovci“
prezentují. Muzikantské geny zdědili také synové Eugen (kontrabas) a Petr
(cimbál), dcera Lenka je pak kmenovou sólovou zpěvačkou rodinné kapely.
