Petici Amnesty International, která žádá, aby EU zastavila diskriminaci Romů, podpořilo téměř 100 000 signatářů

Takřka 100 000 lidí z celého světa podpořilo kampaň Amnesty Internetional
(AI), která se bere za podporu práv Romů v Evropské unii. Dokument vyzývá
Evropskou komisi, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě a přinutila unijní
státy dodržovat protidiskriminační právo EU. Evropská komise se dnes chystá
zveřejnit zprávu o začleňování Romů do většinové společnosti.

Prosazování antidiskriminace

"Zákrok EU v této problematice má již dlouho zpoždění," uvedl šéf zastoupení
AI pro unijní instituce Nicolas Beger. A dodal, že případy nuceného vystěhování
Romů, segregace Romů v přístupu k bydlení a vzdělání a nedostatečné reakce na
rasistické útoky nejsou ojedinělé, ale jsou "výsledkem rozšířené a systémové
diskriminace".

Beger řekl, že Evropská komise se doposud zdráhá přimět členské státy k tomu,
aby zavedly kvalitní protidiskriminační zákony a jejich vymáhání. "Nyní žádá 93
165 lidí, aby se tak stalo," dodal.

Evropská komise se dnes chystá zveřejnit zprávu o začleňování Romů do
většinové společnosti. 

„Evropská unie musí okamžitě přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na
své členské státy, které selhávají v otázce odstranění diskriminace a násilí
proti Romům,“ řekl na počátku kampaně John Dalhuisen, ředitel programů AI pro
Evropu a Střední Asii. „Takové praktiky jdou proti zákonům EU a také proti
principům svobody, demokracie a respektu k lidským právům, na kterých byla tato
instituce založena,“ dodává.

Život hluboko pod průměrem

Podpisy pod výzvu, která je adresovaná eurokomisařce pro spravedlnost Viviane
Redingové, nasbírala AI v rámci své kampaně Human rights here, Roma rights now
(Lidská práva tady, práva Romů teď).

Odhaduje se, že ve zhruba půlmiliardové EU žije kolem deseti až 12 milionů
Romů. V unii tak tvoří největší etnickou menšinu. Žijí přitom hluboko pod
národním průměrem v téměř všech ukazatelích životní úrovně: osm z deseti Romů
žije na hranici chudoby, jen jeden ze sedmi mladých romských dospělých má
dokončené středoškolské vzdělání.

Znepokojivá fakta o EU a Romech

Osm z deseti romských domácností v EU je na hranici chudoby. Tři
čtvrtiny Evropanů přiznávají, že Romové jsou rizikovou skupinou ohroženou
diskriminací. Většina Evropanů (53 %) ale zároveň věří, že celá společnost by
mohla profitovat z lepší integrace Romů.

V roce 2012 tvrdilo v průzkumu 34 % Evropanů, že obyvatelé jejich země by se
cítili „nepříjemně“ a 28 % „trochu nepříjemně“, pokud by jejich děti měly ve
škole romské spolužáky.

V Maďarsku, České republice, na Slovensku a v Bulharsku
bylo v období mezi lednem 2008 a červencem 2012 zaznamenáno víc než 120 vážných
násilných útoků proti Romům a jejich majetku – a to včetně střelby, pobodání
nebo házení zápalných lahví. Státní úřady, včetně policie, v mnoha případech selhaly při
předcházení takovým případům nebo při jejich vyšetřování. Jak upozornil server
Romea.cz, Policie ČR některé případy, v nichž byli postiženými Romové, ani
nezačala vyšetřovat.

Násilné vystěhovávání je stále běžnou praxí v
řadě evropských zemí, jako je Rumunsko, Itálie nebo Francie. Vzdělávání Romů je
segregované především v České republice, v Řecku a na Slovensku – což je zcela v
rozporu s národními zákony i legislativou celé EU, která zakazuje rasovou
diskriminaci.

Česká republika

Odhadovaných 200 tisíc Romů tvoří 1,9 % populace země. Asi jedna třetina z
nich (60 – 80 tisíc) žije ve zhruba 330 oddělených lokalitách, kde je
nezaměstnanost více než 90 %. Romské děti představují 32 % žáků navštěvujících
školy pro děti s lehkým mentálním postižením, kde je zjednodušený učební plán.
Nejméně 5 Romů bylo v ČR zabito a 22 – včetně tří mladistvých – bylo zraněno při
násilných útocích v období mezi lednem 2008 a červencem 2012.

V České republice kampaň upozorňuje na skutečnost, že české úřady a
instituce používají diskriminační mechanismy velmi podobné těm, které situaci
romské menšiny komplikují i v jiných zemích (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko,
Itálie apod.) „Kampaň by měla pomoci vyvolat diskusi o situaci romské menšiny v ČR a
posunout ji od předpojatých debat na vyšší úroveň a zvýšit povědomí o tom, že v
Evropě různé státy používají podobné diskriminační mechanismy,“ přibližuje
potenciál kampaně v ČR Mark Martin, ředitel české sekce Amnesty International.

Směrnice EU o rovnoprávnosti

V roce 2000 přijala Evropská unie směrnici o rasové rovnoprávnosti, která
zakazuje diskriminaci založenou na rase nebo etniku – a to v práci, při
vzdělávání, v přístupu ke zboží a službám, bydlení nebo zdravotní péči. Charta
základních práv EU, která vstoupila v platnost v roce 2009, také zakazuje
diskriminaci a zakotvuje právo na vzdělání, sociální podporu, bydlení a práci.
Evropská komise je pak oprávněna zakročit proti jednotlivým členům
sedmadvacítky, pokud poruší právo EU nebo zmíněnou chartu. Doteď se to nicméně
nikdy nestalo v souvislosti s nějakou diskriminací Romů nebo jiné etnické
minority.

 

„Evropská komise má možnost trvale změnit životy přehlížených a
diskriminovaných komunit v Evropě, včetně Romů. Zatím ale bohužel postupuje
velmi váhavě proti státům, které porušují lidská práva Romů,“ stěžuje si
Dalhuisen a dodává: „To, co vidíme, je komise, která uplatňuje sankce spíš v
technických otázkách, například u dopravy nebo daní, ale ne tam, kde jde o
životně důležité věci pro miliony lidí, jako je násilné vystěhovávání, segregace
nebo nenávistné útoky. Nobelova cena míru, kterou EU dostala, má moc ukončit
diskriminační praktiky, které jsou běžné v mnoha jejích členských státech. Tato
moc teď musí být použita.“