romea - logo
23. října 2021 (sobota)
svátek má Teodor

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Pogrom na Romy v Klatovech: Zavražděn byl Emil Bendik, 7 Romů zraněno, dvouleté nemluvně málem uhořelo

23.2.2017 11:00
Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka.
Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka.

23. února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku po třídenních útocích skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. Jedenadvacetiletý Bendík se stal jednou z prvních obětí rasistického násilí v demokratickém Československu. Během tří dnů útočníci zbili sedm Romů tak, že skončili v nemocnici, a zapálili jeden dům, ve kterém byl v té chvíli zraněný muž se svou ženou a dvěma malými dětmi.

Romské rodiny Bendíků a Janových byly v Klatovech známy svou násilností a konfliktností. Sám Bendík spáchal za posledních šest let svého života devět trestných činů, včetně dvou loupeží a jednoho znásilnění. Stále častěji se proto objevovaly pochybnosti o motivu klatovského pogromu. Nejčastějším scénářem tehdy předkládaným některými novináři bylo vyřizování účtů mezi dvěma gangy veksláků. Proti ale stálo zjištění redaktora týdeníku Respekt Jáchyma Topola přímo z místa činu. Nedlouho před vražedným útokem dostal například Bendíkův děd, Bartoloměj Jano výhružný dopis s hrozbou likvidace podepsaný Ku Klax Klanem. Romové však nevěřili, že hrozby dojdou naplnění.

Skupina útočníků, jejichž věk se pohyboval mezi 16 a 51 lety (a nelze tudíž mluvit o "skupině mladých lidí", kterou se tehdy petice klatovských občanů snažila bránit tvrzením, že se "lidé vzbouřili a vzali spravedlnost do vlastních rukou“) prokazatelně praktikovala princip kolektivní viny a neváhala by nechat zemřít v plamenech dvě malé děti (jedno dvouleté), napadány byly celé rodiny včetně žen a starých lidí. Navíc útoky nemířily jen na Bendíkovy a Janovy, rodiny se špatnou pověstí, ale i na Romy, kteří s nimi neměli nic společného. Přepadeni a v nebezpečí smrti byli i staří lidé, ženy a malé děti. Důvodem byla barva jejich pleti. Romové, kteří byli v dosahu, měli nést následky kolektivní viny.

"Ve čtvrtek 21.2. byl blízko kulturního domu Družba zbit jeden Rom. Skončil v nemocnici. Druhý den šli do nemocnice na návštěvu dva další Romové, jeden měl v porodnici manželku. Do nemocnice nedošli, odvezla je tam pohotovost. Narazili na členy bandy, kteří je zmlátili. Oba tyto incidenty jasně naznačovaly, že situace se vyostřuje," napsal v roce 1991 v Respektu Jáchym Topol.

Průběh pogromu

Samotný průběh tragického odpoledne popisuje Jáchym Topol v Respektu. "Odpoledne 23. února parta odpočívala u piva v restauraci Beseda, jeden z nich ale oznámil, že ho po městě proháněli Romové. Parta vyzbrojená holemi, noži, řetězy, nunčaky a plynovými pistolemi vyrazila k domu na Pražské č.p.25, kde bydlí rodina Bendíků. Zaútočili kamením, ale než se jim podařilo dům obklíčit a vniknout dovnitř, Romové se rozprchli. Útočníci naskákali do aut a vydali se do Lubské ulice k domu č.p.113, kde bydlela rodina Jano. Po cestě dostihli jednoho z Romů a na mostě ho zmlátili do bezvědomí. Z domu v Lubské opět někteří z Romů včas utekli, jiní se zabarikádovali uvnitř. Útočníci rozbili okna kameny a cihlami, vyrazili dveře a vevnitř ničili vše, co jim přišlo pod ruku. Nábytek je rozštípán na třísky, ve dveřích jsou díry, je vyrváno i elektrické vedení, ve stěnách jsou rýhy, jak do nich kdosi v amoku bušil. Tři Romové, které útočníci dostihli, jsou se zraněními v nemocnici. V době, kdy banda dům zapálila, v něm zůstal už jen zbitý Bartoloměj Jano, jeho manželka a malé děti, jedno z nich dvouleté nemluvně. Tedy ti, kteří nemohli utíkat, ani se bránit. Zabarikádovali se v patře, ale když útočníci vyrazili dveře, utekli na půdu. Začali se dusit kouřem z požáru i dýmem z dýmovnic, které útočníci do domu naházeli. Tyto hrůzné okamžiky, kdy banda k upálení a k udušení odsoudila bezmocné staré lidi a malé děti, strhávají z útočníků gloriolu neohrožených ochránců společnosti. S nikým nebojovali; bestiálním způsobem terorizovali bezmocné lidi, neschopné se ani dovolat pomoci," píše Topol v Respektu.

"Rodina pak odjela do obce Lipkov na Domažlicku vlakem, Emil Bendík se za nimi vydal taxíkem. Taxikář se vrátil do Klatov a na náměstí vyhledal některé členy bandy, kterým sdělil, kam Bendíka odvezl," popisuje další sled událostí Respekt. V Lipkově si třicetičlenná banda, kam dorazila v 7 až 9 osobních autech, nasadila černé punčochy a šátky. "Zaútočili na obydlí Romů a bili každého, komu se nepodařilo utéct. Byt opět zcela demolovali. Emil Bendík vyběhl ze dveří na volné prostranství, podařilo se mu uběhnout ještě pár metrů, než ho kdosi z bandy srazil na zem. Muži v maskách ležícího Bendíka začali bít tyčemi a klacky. Když měli pocit, že má dost, odjeli," popisuje útok Jáchym Topol.

Bendik zemřel o dva dny později v nemocnici na krvácení do mozku a tukovou embolii, která někdy provází zlomeniny, především dlouhých kostí nebo pánve.

Dohady o motivaci útočníků

„Dosavadní vyšetřování ukazuje, že na akcích proti Romům se podíleli jak starší občané, kteří byli iniciátory, tak mladší fyzicky zdatní. Ti se pak stali ochotnými vykonavateli násilí,“ řekl při pohřbu novináři Rudého práva Vladimíru Váchovi Karel Fořt, jeden z vyšetřovatelů případu. Útočníci byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a poškozování cizí věci.

Romští aktivisté v čele s Emilem Ščukou, předsedou Romské iniciativy, s trestní kvalifikací ostře nesouhlasili a požadovali, aby pachatelé byli obvinění podle paragrafu 259 – z genocidy. A varovali, že podobný případ se může stát zítra v Ostravě, Praze či Ústí nad Labem. Bohužel se nemýlili, následovaly vraždy Josefa Sztojky v Hradci Králové, Juraje Šarkoziho v Čerčanech, Milana Holuba v Hrádku nad Nisou a dalších.

Odsouzeni za ublížení na zdraví

Za smrt Emila Bendika a pogrom odsoudil 19. března 1993 soudce Pravoslav Polák skupinu osmadvaceti útočníků. Byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví. Deset obviněných bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od 16 měsíců do sedmi a půl roku. Nejvyšší trest Polák uložil dvěma obviněným P. Š. a J. V., které uznal vinnými z ublížení na zdraví. Dalších 18 osob bylo odsouzeno k podmíněným trestům.

Emil Bendík byl pohřben v Klatovech 7. března 1991.

Přečteno: 7755x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vražda, pogromy, Rasismus, Rasistické vraždy, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo