romea - logo
28. ledna 2021 (čtvrtek)
svátek má Otýlie

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Polansky v Praze opět otevřel téma holocaustu českých Romů

Praha, 29.4.2013 9:59, (ROMEA)
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku. Děti tu umíraly především hlady a zimou. Foto: Akademie věd ČR
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku. Děti tu umíraly především hlady a zimou. Foto: Akademie věd ČR

Americký spisovatel Paul Polansky, který v 90. letech přinesl do debaty o holocaustu českých Romů nový pohled a informace, v pátek 26. dubna v pražském klubu Pilot opět hovořil o neochotě tuzemských politiků připustit podíl Čechů na likvidaci Romů v nacistickém pracovním táboře v Letech u Písku a dalších místech. Kontroverzní historik ve své přednášce s názvem Holocaust po česku hovořil také o svých zkušenostech z práce pro Romy v Kosovu, kde již 14 let působí. Setkání, kterého se zúčastnili převážně mladí lidé, uspořádala organizace Antifa.

Součástí akce bylo promítání kanadského filmového dokumentu Lidé, kteří se nepočítají. Ten zpracovává téma pronásledování Romů nejen během druhé světové války, a diskuse s Polanskym. "Romský holokaust neskončil v roce 1945, pokračuje dodnes ve východní Evropě nebo v Itálii," prohlásil Polansky.

Spisovatel a aktivista připomněl mlčení kolem koncentračního tábora v Letech u Písku, kde v roli dozorců podle jeho zjištění působili čeští policisté a celníci. O tom píše v knize Tíživé mlčení napsané na základě studia archivních dokumentů a svědectví několika desítek Romů přeživších nacistickou okupaci na českém území.

"Objevil jsem také několik kartoték úmrtních listů, byly jich tisíce. Trvalo mi dva dny, než jsem je prohlédl. Podle těchto záznamů zemřelo na tyfus jen osm lidí. Pro některá úmrtí byly uvedeny absurdní důvody jako: "Uchechtal se k smrti", "Umřel, protože neuměl číst ani psát", "Byl tak opilý, že nemohl žít"," píše Polansky v Tíživém mlčení.

V knize Bouře zase Polansky uvedl, že rodiče šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga využívali k levné práci vězně z tábora Lety. Schwarzenbergové potřebovali pracovníky na odklizení následků bouře, která v prosinci 1939 zničila velkou část jejich lesů. Ministerstvo zahraničí v reakci před pěti lety uvedlo, že kniha obsahuje řadu omylů a falešných informací.

Letský tábor byl v období 1942 až 1943 vězením pro Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku. V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 mužů, žen a dětí. Dalších 540 vězňů bylo posláno do vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau. Památník těchto událostí byl v roce 1998 prohlášen kulturní památkou, nachází se však v blízkosti vepřína. Proti tomu protestují Romové a aktivisté zaměřeni na lidská práva. Premiér Petr Nečas (ODS) však loni řekl, že vláda nyní nemá peníze na to, aby vepřín odkoupila.

Polanský je známý aktivista v oblasti lidských práv a práv Romů. Vydal 27 knih včetně 16 knih s poezií. V kontroverzní knize UN-Leaded Blood popsal nečinnost pracovníků OSN, kvůli které zemřelo mnoho dětí na otravu olovem v táborech OSN v severní Mitrovici.


Přečteno: 1162x
 

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Diskuze, Lety u Písku, Polansky



HLAVNÍ ZPRÁVY

Panelová domy v ulici Kovářská ve Varnsdorfu (FOTO: ROMEA TV)

videoPŘÍMÝ PŘENOS: Protest Iniciativy za důstojné bydlení proti vystěhovávání rodin ve Varnsdorfu. Promluví i Anna Šabatová, bývalá ombudsmanka

28.1.2021 9:00
Iniciativa za důstojné bydlení pořádá ve čtvrtek 28. 1. 2021 (dnes) od 13:00 v severočeském Varnsdorfu shromáždění na podporu rodin vystěhovaných ze svých bytů během druhé vlny pandemie COVID-19. Jako jedna z řečnic vystoupí i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. První romská internetová televize ROMEA TV odvysílá demonstraci v přímém přenosu.
 celý článek

--ilustrační foto--

Mária Lendelová: Na brigády se Romové jen hrnuli

27.1.2021 18:53
Vyprávění paní Márie Lendelové se vinulo ve třech hlavních liniích: události 2. světové války, vlastní život (poválečná pracovní migrace do Čech, život za socialismu a Svaz Cikánů-Romů 1969–1973) a průběžné srovnávání života dříve a nyní. Paní Mária se narodila v lednu 1944 do romské hudebnické rodiny Julia Harvana v obci Telgárt na středním Slovensku. Rok, kdy přišla na svět, byly Telgárt i okolní obce krutě poznamenány nejtvrdšími boji SNP: prakticky celá obec lehla popelem (spáleno bylo 263 domů), lidé museli ze svých domovů utíkat. Právě s evakuací se paní Lendelové pojí nejstarší vzpomínky z jejího života, jež však zná jen zprostředkovaně. O tom, že téměř celá rodina tatínka byla zavražděna, že za války zemřel nešťastnou náhodou její devítiletý bratr a že i ona sama byla v ohrožení života, ví pouze z vyprávění svých rodičů a bratra, jenž ji zachránil.
 celý článek

--ilustrační foto--

videoPREMIÉRA: Pocta Věře Gondolánové

27.1.2021 14:41
ROMEA TV připravila na počest zpěvačky vzpomínkový pořad, ve kterém se ze svého obdivu k ní vyznali kolegové, ale také její synovec Filip Gondolán.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo