Policejní expert: Nesouhlasím s tím, aby Romové byli během demonstrací zavření doma
Minulý týden proběhl v Americkém centru v Praze kulatý stůl k problematice
násilí z nenávisti. Setkání pořádala nadace Open Society Fund Praha a jeho
cílem, kterého se zúčastnili zástupci neziskových organizací a orgánů státní
správy, byla reflexe protiromských pochodů a atmosféry ve společnosti. Prostor
dostaly také příklady úspěšných projektů.
Během kulatého stolu vystoupil se svým příspěvkem také ředitel organizace
ROMEA Zdeněk Ryšavý. Hovořil o projektu "Zajištění vyváženého zpravodajství z
protiromských akcí" a představil jeho výstupy.
"O protiromských akcích se často
informuje velmi povrchně. Média zajímají pouze konfliktní situace, ale nezajímá
je, co v tu chvíli prožívají Romové, kteří jsou terčem nenávistných pochodů.
Snažíme se přinést kvalitní a pravdivé informace a předat je velkým médiím, aby
měli čtenáři komplexní obraz toho, co se v daný okamžik děje," uvedl k hlavní
myšlence projektu Zdeněk Ryšavý.
Na setkání vystoupili představitelé i dalších neziskových organizací,
například z In IUSTITIA, Osvětové besedy s programem "Romský (?) hlavolam", Konexe či
Educonu. Za státní správu se u kulatého stolu sešli vedoucí odboru odhalování
závažné obecné kriminality Krajského ředitelství hl.m. Prahy David Janda,
vedoucí projektu "Zavádění policejních specialistů v oblasti policejní práce ve
vztahu k minoritní skupině Romů v sociálně vyloučených lokalitách" Václav Vlček
z Ředitelství pořádkové policie Policejního prezidia a Jitka Gjuričová,
ředitelka odboru prevence kriminality MVČR.
David Janda seznámil účastníky se situací na poli extremismu a případů násilí
z nenávisti za rok 2014. Podle jeho informací policisté zatím zaznamenali 228
akcí, pochodů a útoků extremistů, z čehož je 74 přičítáno pravicovým radikálům. Zároveň evidují zvýšenou aktivitu z řad
extrémní levice.
"Vandas a DSSS už tolik netáhnou a neonacistické hnutí je v útlumu. Témata
jim sebraly některé velké politické strany," uvedl policejní expert David Janda.
Janda během svého výstupu také vypíchl otázku působení policistů na Romy
během protiromských demonstrací. Často totiž prosazují názor, že by Romové měli
být během těchto demonstrací neaktivní, což Janda nepovažuje za správné.
"Nesouhlasím se strategií, kdy se na Romy tlačí, aby během protiromských akcí
zůstali zavření v bytech," řekl Janda.
Janda také upozornil na to, že ve společnosti je nové nebezpečné téma –
posilující protiislámské nálady.
Poté vystoupil Václav Vlček, který přiblížil plánovaný průběh projektu, v
rámci kterého má být do terénu Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a
Karlovarského kraje uvedeno na 40 speciálně proškolených policistů, jejichž
práce bude zaměřena na preventivní služby v sociálně vyloučených, převážně
romských lokalitách. Projekt začne už v lednu 2015 a rok poběží jakási "sžívací"
fáze. Od roku 2016 bude projekt fungovat naplno.
„Minimálně 50 procent fondu pracovní doby musí pracovat v lokalitě. Měl by
znát prostředí a prostředí by mělo znát jeho. Je to pořád četník, ale zároveň je
to terénní pracovník. Není to nováček, není vyhořelý a měl by na oddělení
nějakou dobu vydržet,“ popsal Vlček čtyři desítky vybraných policistů.
Vlček se zmínil i o předpokládaném tlaku, jemuž budou muset vybraní
specialisté zřejmě čelit. Může vzejít jak od některých Romů, mezi nimiž budou
polovinu pracovní doby působit, tak také od policejních kolegů, kteří jim mohou
závidět třeba měsíční příplatek 500 korun nebo lepší boty do terénu, a také od
nadřízených, kteří nemusí mít pochopení pro jejich zvýšenou aktivitu v romských
lokalitách.
V současné době působí v 53 českých městech již 177 asistentů prevence
kriminality spadající pod ministerstvo vnitra. Jedná se o proškolené Romy, kteří
v rámci spolupráce s policií pomáhají ve vyloučených lokalitách udržovat
pořádek.
