romea - logo
28. srpna 2016 (neděle)
svátek má Augustýn
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Před 18 lety zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. únor je tragickým výročím jednoho z případů série "romských vražd", které se v porevoluční česko-slovenské společnosti 90. let objevily jako novodobý "fenomén".

Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.

Ženu volající o pomoc se pokusila zachránit novinářka Eliška Pilařová, Heleně Biháriové, která byla neplavkyně, však už pomoci nedokázala. Tělo utonulé se našlo až dva dny poté. Zachránkyně skončila v nemocnici s podchlazením, později byla vyznamenána za statečnost tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

První romský pogrom ve svobodném Československu se odehrál už dva roky po listopadové revoluci na Klatovsku v Libkově. Po třídenních potyčkách zemřel dvaadvacetiletý muž. 23. února byl klatovský občan Emil Bendík zbit tak surově, že o dva dny později na následky svých zranění zemřel. Nedlouho před vražedným útokem dostal Bendíkův děd, Bartoloměj Jano, výhrůžný dopis podepsaný "Ku Klux Klanem". Skupina osmadvaceti útočníků byla tehdy obviněna z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví, část z odsouzených vyvázla s podmínkou. 24. září 1993 zemřel 17-letý Rom Tibor Danihel. Do Písku se tehdy sjeli skinheadi od Příbrami po Budějovice se zjevným záměrem vyrazit "na lov". Po pochodu městem na své oběti narazili na městském ostrově: byli jimi tři romští chlapci, kteří v panice naskákali do řeky. Čeští mladíci obsadili oba břehy a za řevu bojových hesel nenechali své oběti dlouho z vody vylézt - až Tibora Danihela definitivně opustily síly. Česká justice tehdy, slovy tehdejšího píseckého okresního prokurátora Sigmunda, chápala jejich čin jako "vyjančenou klukovinu."

Případ Heleny Biháriové je mimo jiné též hořkým dokumentem tehdejší bezzubosti porevoluční justice, která si s rasově motivovanými vraždami neuměla adekvátně "poradit".

Na rozdíl od případu Tibora Danihela, Roma, který se v roce 1993 taktéž utopil v řece po předchozí štvanici skinheads a jehož skon byl, byť po neúměrně dlouhé době a jen díky enormní snaze zainteresovaných aktivistů, českým soudnictvím nakonec kvalifikován jako vražda, zůstala smrt Biháriové trestně kvalifikována pouze jako vydírání s následkem smrti a výtržnictví.

Přestože psychologové i trestní rejstříky pachatelů potvrdily předchozí konflikty s Romy i kriminální minulost obviněných, na prokázání rasového motivu to podle soudu nestačilo. Pachatel Jiří Neffe byl odsouzen za vydírání s následkem smrti na osm a půl roku odnětí svobody, Petr Klazar byl odsouzen za výtržnictví na 15 měsíců odnětí svobody.

Jak je tomu v české společnosti zvykem, záhy se začaly šířit "zaručeně ověřené" informace o vadném morálním profilu oběti; poskytovala prý sexuální služby, její děti byly v kojeneckém ústavu, její druh měl problémy s gamblerstvím a podobně. Jako by "škraloup" na představě o řádném životě nějak ospravedlňoval útok samotný - mnozí se spokojili s nepodloženými pomluvami s tím, že je "zase o jednoho kriminálníka méně". (podobně se ostatně část české společnosti zachovala po vraždě Tibora Danihela, když se začala šířit pomluva, že se oběť de facto utopila sama poté, co se nadýchala Toluenu.)

„Stále platí základní poselství, které karvinský soud vyslal Romům: spravedlností si v této zemi nemůžete být jisti. Vždycky se najde vyšetřovatel, státní zástupce či soudce, který bude podle svého nejlepšího svědomí ochoten považovat surovou vraždu mladé ženy v ledové, divoké vodě za nešťastnou nehodu,“ napsal tehdy v reakci na rozsudky ve vraždách Tibora Danhiela, Heleny Biháriové a Milana Lacka v komentáři pro týdeník Respekt novinář Jindřich Šídlo.

Jedním z mála, kdo byl od začátku přesvědčen, že jde o vraždu s rasovým motivem, byl tehdy čerstvě jmenovaný ministr bez portfeje, Vladimír Mlynář. Svůj odpor k rasismu přišly v den pohřbu Heleny Biháriové vyjádřit na Staroměstské náměstí také zhruba dvě stovky lidí. Sociální akademie také zřídila konto sloužící k podpoře čtyř pozůstalých dětí zavražděné.

Přečteno: 8648x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Výročí, Vražda, Rasismus, Útok



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Liberci proběhl 20. 8. 2016 Festival národnostních menšin (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

FOTOGALERIE: Festival národnostních menšin v Liberci

22.8.2016 15:04
Skoro tisícovka návštěvníků roztančila v sobotu Kulturní dům v Liberci, kde se konal již pátý ročník tradičního hudebního festivalu národnostních menšin. Festival je největší a zároveň tohoto druhu ojedinělá akce v Libereckém kraji. Hlavní myšlenkou této události je podpora v oblasti romské integrace prostřednictvím poznání romské kultury. V programu vystoupily taneční, pěvecké a hudební soubory nejen z Libereckého kraje, ale i spřátelené soubory z ostatních krajů.
 celý článek

Imaginární invazi takzvaného Islámského státu do České republiky sehráli 21. srpna odpoledne v Praze přívrženci bojovníka proti islámu Martina Konvičky. (FOTO: ČTK)

Nedělní Konvičkovu akci šetří policie jako výtržnictví. Podle primátorky Krnáčové měl být akce zakázána

22.8.2016 13:44, (AKTUALIZOVÁNO 14:45)
Nedělní akci Iniciativy Martina Konvičky, jejíž příznivci přijeli na Staroměstské náměstí převlečeni za teroristy a stříleli z maket zbraní, vyšetřuje policie jako možné výtržnictví. Obviněn zatím nebyl nikdo. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) měl magistrát ale akci zakázat, považuje to za selhání jeho úředníků a chce vyvodit personální důsledky. Úřad ale tvrdí, že sice věděl, že na shromáždění přijedou herci-vojáci, neznal ale podrobnosti, nemohl ho tedy zakázat.
 celý článek

Vladimír Foist (FOTO: Repro Česká televize)

Vladimír Foist: Vzdělávání není jen o dovednostech, důležité jsou i mezilidské vztahy

22.8.2016 12:37
Podle Vladimíra Foista, bývalého ředitele inkluzivní školy v Poběžovicích a nynějšího odborníka na vzdělávání Agentury pro sociální začleňování, je zavádění inkluzivních opatření plynulý proces. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro týdeník Respekt k příčinám malého zájmu rodičů žáků o zařazení do běžné školy místo praktické.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo