romea - logo
8. srpna 2020 (sobota)
svátek má Soběslav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

15. 2. 1998 zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. únor je tragickým výročím jednoho z případů série "romských vražd", které se v porevoluční česko-slovenské společnosti 90. let objevily jako novodobý "fenomén".

Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.

Ženu volající o pomoc se pokusila zachránit novinářka Eliška Pilařová, Heleně Biháriové, která byla neplavkyně, však už pomoci nedokázala. Tělo utonulé se našlo až dva dny poté. Zachránkyně skončila v nemocnici s podchlazením, později byla vyznamenána za statečnost tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

První romský pogrom ve svobodném Československu se odehrál už dva roky po listopadové revoluci na Klatovsku v Libkově. Po třídenních potyčkách zemřel dvaadvacetiletý muž. 23. února byl klatovský občan Emil Bendík zbit tak surově, že o dva dny později na následky svých zranění zemřel. Nedlouho před vražedným útokem dostal Bendíkův děd, Bartoloměj Jano, výhrůžný dopis podepsaný "Ku Klux Klanem". Skupina osmadvaceti útočníků byla tehdy obviněna z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví, část z odsouzených vyvázla s podmínkou. 24. září 1993 zemřel 17-letý Rom Tibor Danihel. Do Písku se tehdy sjeli skinheadi od Příbrami po Budějovice se zjevným záměrem vyrazit "na lov". Po pochodu městem na své oběti narazili na městském ostrově: byli jimi tři romští chlapci, kteří v panice naskákali do řeky. Čeští mladíci obsadili oba břehy a za řevu bojových hesel nenechali své oběti dlouho z vody vylézt - až Tibora Danihela definitivně opustily síly. Česká justice tehdy, slovy tehdejšího píseckého okresního prokurátora Sigmunda, chápala jejich čin jako "vyjančenou klukovinu."

Případ Heleny Biháriové je mimo jiné též hořkým dokumentem tehdejší bezzubosti porevoluční justice, která si s rasově motivovanými vraždami neuměla adekvátně "poradit".

Na rozdíl od případu Tibora Danihela, Roma, který se v roce 1993 taktéž utopil v řece po předchozí štvanici skinheads a jehož skon byl, byť po neúměrně dlouhé době a jen díky enormní snaze zainteresovaných aktivistů, českým soudnictvím nakonec kvalifikován jako vražda, zůstala smrt Biháriové trestně kvalifikována pouze jako vydírání s následkem smrti a výtržnictví.

Přestože psychologové i trestní rejstříky pachatelů potvrdily předchozí konflikty s Romy i kriminální minulost obviněných, na prokázání rasového motivu to podle soudu nestačilo. Pachatel Jiří Neffe byl odsouzen za vydírání s následkem smrti na osm a půl roku odnětí svobody, Petr Klazar byl odsouzen za výtržnictví na 15 měsíců odnětí svobody.

Jak je tomu v české společnosti zvykem, záhy se začaly šířit "zaručeně ověřené" informace o vadném morálním profilu oběti; poskytovala prý sexuální služby, její děti byly v kojeneckém ústavu, její druh měl problémy s gamblerstvím a podobně. Jako by "škraloup" na představě o řádném životě nějak ospravedlňoval útok samotný - mnozí se spokojili s nepodloženými pomluvami s tím, že je "zase o jednoho kriminálníka méně". (podobně se ostatně část české společnosti zachovala po vraždě Tibora Danihela, když se začala šířit pomluva, že se oběť de facto utopila sama poté, co se nadýchala Toluenu.)

„Stále platí základní poselství, které karvinský soud vyslal Romům: spravedlností si v této zemi nemůžete být jisti. Vždycky se najde vyšetřovatel, státní zástupce či soudce, který bude podle svého nejlepšího svědomí ochoten považovat surovou vraždu mladé ženy v ledové, divoké vodě za nešťastnou nehodu,“ napsal tehdy v reakci na rozsudky ve vraždách Tibora Danhiela, Heleny Biháriové a Milana Lacka v komentáři pro týdeník Respekt novinář Jindřich Šídlo.

Jedním z mála, kdo byl od začátku přesvědčen, že jde o vraždu s rasovým motivem, byl tehdy čerstvě jmenovaný ministr bez portfeje, Vladimír Mlynář. Svůj odpor k rasismu přišly v den pohřbu Heleny Biháriové vyjádřit na Staroměstské náměstí také zhruba dvě stovky lidí. Sociální akademie také zřídila konto sloužící k podpoře čtyř pozůstalých dětí zavražděné.

Přečteno: 48908x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Výročí, Vražda, Rasismus, Útok



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo