romea - logo
25. září 2016 (neděle)
svátek má Zlata
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Před 18 lety zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)
Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. únor je tragickým výročím jednoho z případů série "romských vražd", které se v porevoluční česko-slovenské společnosti 90. let objevily jako novodobý "fenomén".

Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.

Ženu volající o pomoc se pokusila zachránit novinářka Eliška Pilařová, Heleně Biháriové, která byla neplavkyně, však už pomoci nedokázala. Tělo utonulé se našlo až dva dny poté. Zachránkyně skončila v nemocnici s podchlazením, později byla vyznamenána za statečnost tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

První romský pogrom ve svobodném Československu se odehrál už dva roky po listopadové revoluci na Klatovsku v Libkově. Po třídenních potyčkách zemřel dvaadvacetiletý muž. 23. února byl klatovský občan Emil Bendík zbit tak surově, že o dva dny později na následky svých zranění zemřel. Nedlouho před vražedným útokem dostal Bendíkův děd, Bartoloměj Jano, výhrůžný dopis podepsaný "Ku Klux Klanem". Skupina osmadvaceti útočníků byla tehdy obviněna z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví, část z odsouzených vyvázla s podmínkou. 24. září 1993 zemřel 17-letý Rom Tibor Danihel. Do Písku se tehdy sjeli skinheadi od Příbrami po Budějovice se zjevným záměrem vyrazit "na lov". Po pochodu městem na své oběti narazili na městském ostrově: byli jimi tři romští chlapci, kteří v panice naskákali do řeky. Čeští mladíci obsadili oba břehy a za řevu bojových hesel nenechali své oběti dlouho z vody vylézt - až Tibora Danihela definitivně opustily síly. Česká justice tehdy, slovy tehdejšího píseckého okresního prokurátora Sigmunda, chápala jejich čin jako "vyjančenou klukovinu."

Případ Heleny Biháriové je mimo jiné též hořkým dokumentem tehdejší bezzubosti porevoluční justice, která si s rasově motivovanými vraždami neuměla adekvátně "poradit".

Na rozdíl od případu Tibora Danihela, Roma, který se v roce 1993 taktéž utopil v řece po předchozí štvanici skinheads a jehož skon byl, byť po neúměrně dlouhé době a jen díky enormní snaze zainteresovaných aktivistů, českým soudnictvím nakonec kvalifikován jako vražda, zůstala smrt Biháriové trestně kvalifikována pouze jako vydírání s následkem smrti a výtržnictví.

Přestože psychologové i trestní rejstříky pachatelů potvrdily předchozí konflikty s Romy i kriminální minulost obviněných, na prokázání rasového motivu to podle soudu nestačilo. Pachatel Jiří Neffe byl odsouzen za vydírání s následkem smrti na osm a půl roku odnětí svobody, Petr Klazar byl odsouzen za výtržnictví na 15 měsíců odnětí svobody.

Jak je tomu v české společnosti zvykem, záhy se začaly šířit "zaručeně ověřené" informace o vadném morálním profilu oběti; poskytovala prý sexuální služby, její děti byly v kojeneckém ústavu, její druh měl problémy s gamblerstvím a podobně. Jako by "škraloup" na představě o řádném životě nějak ospravedlňoval útok samotný - mnozí se spokojili s nepodloženými pomluvami s tím, že je "zase o jednoho kriminálníka méně". (podobně se ostatně část české společnosti zachovala po vraždě Tibora Danihela, když se začala šířit pomluva, že se oběť de facto utopila sama poté, co se nadýchala Toluenu.)

„Stále platí základní poselství, které karvinský soud vyslal Romům: spravedlností si v této zemi nemůžete být jisti. Vždycky se najde vyšetřovatel, státní zástupce či soudce, který bude podle svého nejlepšího svědomí ochoten považovat surovou vraždu mladé ženy v ledové, divoké vodě za nešťastnou nehodu,“ napsal tehdy v reakci na rozsudky ve vraždách Tibora Danhiela, Heleny Biháriové a Milana Lacka v komentáři pro týdeník Respekt novinář Jindřich Šídlo.

Jedním z mála, kdo byl od začátku přesvědčen, že jde o vraždu s rasovým motivem, byl tehdy čerstvě jmenovaný ministr bez portfeje, Vladimír Mlynář. Svůj odpor k rasismu přišly v den pohřbu Heleny Biháriové vyjádřit na Staroměstské náměstí také zhruba dvě stovky lidí. Sociální akademie také zřídila konto sloužící k podpoře čtyř pozůstalých dětí zavražděné.

Přečteno: 8675x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Výročí, Vražda, Rasismus, Útok



HLAVNÍ ZPRÁVY

Adriana Trejtnarová (FOTO: Jan Mihaliček)

Adriana Trejtnarová: Romům se dostává podpory už jen tím, že studujeme

23.9.2016 10:20
Studuje Českou zemědělskou univerzitu, zajímá se o společenské dění a diplomacii a o své názory se nebojí podělit s širokou veřejností. Jednadvacetiletá Adriana Trejtnarová má nakročeno daleko.
 celý článek

Americký rasista Matthew-John Heimbach na demonstraci s názvem

videoNa sobotní demonstraci proti EU měl vystoupit i americký rasista. Nakonec nevystoupil, což znovu rozhádalo pravicové extrémisty

21.9.2016 21:55
Na demonstraci s názvem "Společně za vystoupení z EU", která se konala v sobotu 17. 9. 2016 na Václavském náměstí v Praze, měl na pozvání Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) původně vystoupit i americký rasista Matthew-John Heimbach. Ten má napojení na americké White power organizace a Ku-Klux-Klan. Je členem americké fašistické Traditionalist Workers Party (TWP). Nakonec ho organizátoři shromáždění vystoupit nenechali, což vyústilo v další hádky mezi pravicovými extrémisty.
 celý článek

Jeden ze zraněných migrantů po útoku neonacistů v německém Budyšíně, 15. 9. 2016 (FOTO: ČTK)

V Budyšíně vyšli do ulic odpůrci rasismu – zákaz vycházení je zrušen

21.9.2016 17:47
Přesně před týdnem eskalovalo dlouhodobé napětí v lužickém městě Budyšín, kousek od severočeských hranic. Střet mezi malou skupinou mladých uprchlíků, policistů a neonacistů vyústil v hon na uprchlíky přes celé město – podrobně zde. Znovu to Sasko, chtělo by se člověku říci. Podívejte se na to hnědé hnízdo v německé Lužici! Podívejme se tedy, jak se s tím Sasko vypořádá.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo