Při nedělním pietním aktu se vzpomínalo na Romy odvlečené do Osvětimi a zemřelé během holocaustu

Před jednasedmdesáti lety vypravili nacisté z tzv. cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího
koncentračního tábora Osvětim II Březinka. Jen málokdo se odtamtud dokázal
vrátit živý. Na místě, odkud transporty tehdy vyjely, se proto každoročně
v srpnu koná pietní akt k uctění památky romského holocaustu. Vzpomínkovou akci
pořádalo Muzeum romské kultury ve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem a
knihovnou J. A. Komenského.

Po mši, která se konala ve zrekonstruovaném vězeňském baráku a celebroval ji
kněz Martin Kopecký, se účastníci shromáždění přesunuli k nedalekému památníku
Žalov. Kříž symbolicky překrytý paprsky čakry – mimo jiné dominanta romské
vlajky – stojí v místě hromadných hrobů vězňů, kteří v táboře zahynuli. Tam
příchozí položili věnce.

Pietní akt zakončili organizátoři na hřbitově v nedalekých Černovicích, kde
je pochováno prvních sedmdesát obětí z hodonínského tábora. Na hřbitově je
pamětní deska, kterou vytvořila nevidomá romská sochařka Božena Přikrylová.

Památku Romů a jejich tragický osud během druhé světové války bude v místě
bývalého tábora v Hodoníně u Kunštátu připomínat nová budova památníku.
Vybudováním bylo rozhodnutím vlády ČR pověřeno Národní pedagogické muzeum a
knihovna J. A. Komenského a stavět by se mělo začít zkraje příštího roku.

U příležitosti pietního aktu byla veřejnosti ve vězeňském baráku
zrekonstruovaném v roce 2012 představena podrobná projektová dokumentace
budovaného Památníku Hodonín, která vychází z architektonického návrhu Richarda
Pozdníčka z Fakulty architektury ČVUT, jenž v loňském roce vyhrál studentskou
soutěž o ideový návrh dostavby Památníku.

Areál bude sloužit nejen jako památka obětí romského holocaustu, ale také
jako místo pro vzdělávání škol i zástupců neziskových organizací.

FOTOGALERIE

FOTO: Lenka Grossmannová, Muzeum romské kultury