Přibývá sociálních podniků, které zaměstnávají znevýhodněné pracovníky

V Česku přibývá sociálních podniků, které zaměstnávají znevýhodněné pracovníky a soustředí se na prospěšnou činnost. Funguje jich už stovka. ČTK to dnes řekla Petra Francová z prospěšné společnosti P3 – People, Planet, Profit. Na rozjezd sociálního podniku je možné požádat ministerstvo práce o evropské dotace. Nyní je k dispozici celkem asi 551,8 milionu korun. Podle zástupců vládní agentury pro sociální začleňování by právě v sociálních podnicích mohli nají práci lidé z ghett. Na sociální podnikání se dnes zaměřil seminář v Praze, který agentura pořádala.

Sociální podnik zaměstnává postižené, dlouhodobě nezaměstnané, bývalé vězně, bezdomovce, lidi z menšin nebo další znevýhodněné. Zaměřuje se na prospěšné služby nebo produkty a přispívá k rozkvětu města či obce, kde funguje. Důležitou roli hraje také ekologický přístup. Nejméně 51 procent zisku se musí znovu vložit do rozvoje.

"Jinak je to podnikání jako každé jiné se všemi riziky. Bez dodatečných zdrojů se ale neobejde. Zaměstnanci jsou méně výkonní a potřebují víc času," uvedla Francová. Podle ní by sociální podnikání mělo od ledna v regionech propagovat a podporovat osm poradců. Seznam sociálních podniků obsahuje 70 jmen, podle Francové se teď doplňuje.

Podle projektové manažerky Moniky Žďánské z ministerstva práce je možné na rozjezd a rozšíření sociálního podnikání žádat o podporu ze dvou evropských programů, a to do konce června příštího roku. V prvním z programů je zhruba 331,5 milionu korun, ve druhém asi 220,3 milionu. Zájemci mohou získat maximálně 200.000 eur, tedy v přepočtu kolem pěti milionů korun. K podmínkám patří mimo jiné to, že aspoň dvě pětiny zaměstnanců budou tvořit znevýhodnění pracovníci a projekt bude fungovat mimo Prahu. Bližší informace jsou na webu ministerstva práce či Evropského sociálního fondu.

Podle odborníků mohou sociální podniky nabídnout uplatnění lidem v místech, kde se práce hledá obtížně. V ghettech, kterých je v Česku kolem 400 a kde žijí převážně Romové, jsou dospělí většinou bez práce. Petr Huptych z vládní agentury pro sociální začleňování řekl, že s tématem sociálního začleňování se agenturní poradci zatím ale setkávají jen zřídka. Přitom by sociální podniky mohly situaci v ghettech zlepšit. Podle Francové takové firmy založila zatím zhruba desítka obcí. Další radnice je podporují, poskytnou třeba prostory.

Sociální podnik by ráda zřídila podle svého starosty Miroslava Kociána i Bílá Voda na Jesenicku. V obci je vysoká nezaměstnanost. "Jediná velká šance je zemědělská činnost. Sociální podnik ale není možné v zemědělství zřídit a není možné na něj žádat o podporu," řekl Kocián. Podle šéfa vládní agentury Martina Šimáčka to pro příští období ale ještě není rozhodnuto a v budoucnu by možná mohly dotace dostávat i zemědělské sociální podniky.