Projednávání zákona o rozšíření pravomocí ombudsmana pokračuje. Pravice ho nedokázala zamítnout
Sněmovna nevyhověla snaze pravicových zástupců zamítnout už v prvním kole
projednávání vládní návrh na rozšíření pravomocí ombudsmana. Veřejný ochránce
práv by měl získat právo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů, čímž by byl
podle kritiků postaven na roveň prezidentovi, nebo podávat veřejné žaloby v
případech diskriminace.
Poslanci dnes ale nedokázali rozhodnout, které výbory by normu před dalším
schvalováním měly projednávat. Poslanci jich navrhli celou řadu a předseda
poslanců ODS Zbyněk Stanjura požadoval, aby bylo projednávání ve výborech
prodlouženo na tři měsíce.
Vojtěch Filip (KSČM) jako předsedající schůze o této žádosti odmítl dát s
odkazem na jednací řád dolní komory hlasovat, neboť návrh podle něj nebyl podán
včas. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek si poté vyžádal přestávku na
jednání své frakce až do konce dnešního jednacího dne. Poslanci tak o dalším
projednávání předlohy rozhodnou nejdříve ve středu.
Dienstbier: Rozšíření pravomocí je ve vládním prohlášení
Právo veřejného ochránce navrhovat rušení protiústavních zákonů Ústavního
soudu je podle ministr Jiřího Dienstbiera (ČSSD) výslovně obsaženo ve vládním
prohlášení vlády. "Možná bych tady uvedl jedno zajímavé srovnání, protože
podobné oprávnění mají ombudsmani v 11 zemích Evropské unie. To, co je zajímavé,
že toto oprávnění mají ve všech členských státech, které jsou těmi tzv.
postkomunistickými státy, a to s výjimkou Litvy. Jinak ve všech ostatních zemích
– ještě s výjimkou České republiky – toto oprávnění ombudsmani mají. Nejde tedy
o nic nestandardního," uvedl v úvodním projevu Dienstbier. "Věcně se pravomoc
nerozšiřuje, pouze procesně," uvedl také ministr.
Ombudsmanka Anna Šabatová, jejíž přítomnost při projednávání si poslanci v
lednu vyžádali, poznamenala: "Jestli by mi někdo položil otázku, jestli dvě nové
pravomoci jsou nezbytné pro moji práci, tak vám odpovím po pravdě, že nejsou
nezbytné. Instituce ochránce pracuje patnáct let, myslím že velmi efektivně, a
zatím tyto pravomoci neměla. Kdyby mi někdo položil otázku, jestli se situace
lidí, kteří se na mě obracejí, může něčím zlepšit nebo jestli můžou nalézt
některé konkrétní případy lepší řešení, odpovím jednoznačně ano."
"Skutečně nejde o moje pravomoci, nejde o moji moc, jde o ty lidi, v jejichž
prospěch my vystupujeme. Moje moc se nezvětší ani o píď," dodala v projevu
Šabatová, která zdůraznila, že že novela je v duchu dosavadní pozice ombudsmana,
který nemůže nic rozhodnout, jen navrhovat a doporučovat.
Za rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv se postavil poslanec ANO
Martin Komárek. "V naší zemi je tolik uražených a ponížených, částečně naší
vinou, dámy a pánové, že skutečně potřebují zastání. A ombudsman, pokud bude
schopen vykonávat úřad podle nejlepšího vědomí a svědomí, nám v tom pomáhá. Že
nám pomáhá v nápravě škod na celkovém stavu naší společnosti. Čili já osobně se
domnívám, že rozšíření pravomocí by mohla být dobrá cesta," uvedl Komárek ve
sněmovně.
Stanjura: Odmítnutí pronájmu Romům je stejné jako odmítnutí kuřákům
Stanjura nicméně namítal, že důvodem veřejné žaloby by mohl být přístup k
bydlení. "Pokus naší levice, která chce páchat dobro a říkat soukromým
vlastníkům, koho ubytovat, z toho návrhu prostě čiší," uvedl. Jako příklad
zmínil žalobu na majitelku realitní kanceláře, která odmítla zprostředkovat
pronájem bytu romské ženě s poukazem na to, že si to jeho vlastník kvůli
negativním zkušenostem nepřeje. Podotkl, že žádná taková žaloba nebyla podána v
případě odmítnutí pronájmu bytu kuřákovi.
Šabatová je podle poslankyně ODS Jany Černochové příkladem, "jak lze do
výkonu funkce ombudsmana projektovat vlastní ideologické přesvědčení a
světonázor". Předseda poslanců vládní KDU-ČSL Jiří Mihola uvedl, že v případě
přijetí novely by ombudsman mohl vstupovat i do řízení jiných žalobců, což dosud
příslušelo jen nejvyššímu státnímu zástupci. "De facto se Brně zřizuje civilní
prokuratura nebo třetí monokratická komora parlamentu s výkonnými pravomocemi,"
uvedl.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o případné zrušení
sporných zákonů či jejich paragrafů. Naráží přitom na sporná ustanovení norem,
která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může
obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů, za určitých
podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
Ombudsmanka či ombudsman by mohli nově podle vlády podávat veřejné žaloby
kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího
případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se
diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě
totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.
