Protiprávně sterilizované ženy získají odškodnění. Nezákonně byly sterilizované především romské ženy, ale nejen ony

Protiprávně sterilizované ženy zřejmě získají nárok na odškodnění. Sněmovna dnes schválila poslanecký návrh zákona, jenž předpokládá vyplacení jednorázové částky 300.000 korun. Oběťmi nedobrovolných sterilizací byly především romské ženy, ale nejen ony. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které protiprávní sterilizaci bez informovaného souhlasu podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.

Žádosti by posuzovalo ministerstvo zdravotnictví. Proti verdiktu ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění by nepodléhalo zdanění.

Poslanec ANO Pavel Plzák se tázal, v čem nezákonnost sterilizace spočívala a kolik lékařů bylo za tento postup souzeno. Proto odškodnění se vyjadřovala Monika Jarošová z SPD Tomia Okamry. Ta v poslanecké sněmovně, že ani v tehdejší době nebylo možné jen tak někoho sterilizovat, musel existovat souhlas.

Pirátka Olga Richterová namítla, že se zhruba před 15 lety prokázalo, že ženy byly sterilizovány bez náležitého souhlasu. "Byly prokázány situace, kdy to bylo naprosto v rozporu s právem, naprosto v rozporu s přáním těch žen," uvedla. Podle lidoveckého poslance Jana Čižinského by zákon neměl být vnímán jako útok na lékaře.

"Zákon má odstranit chybu komunistického systému. Nemá nic společného s oborem gynekologie a gynekology," uvedl Bohuslav Svoboda (ODS). Komunistický poslanec Leo Luzar ale s odvoláním na stanovisko ombudsmana prohlásil, že lékaři postupovali v některých případech v rozporu s tehdejšími předpisy.

Radost ze schválení zákona vyjádřila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. "I když jsem nemohla být u třetího čtení osobně z důvodu nemoci, měla jsem z výsledku hlasování ohromnou radost. Je to obrovský úspěch pro všechny, kteří se snaží napravit křivdy, ke kterým v minulosti došlo. Věřím, že Senát to již nezmění," uvedla Helena Válková pro zpravodajský server Romea.cz.

"Jsme velice rádi, že byl zákon ve třetím čtení schválen. Je důležité, aby toto nebylo prováděno dalším ženám, tak jako nám," uvedla v rozhovoru pro CNN Prima News Elena Gorolová.

Jako zadostiučinění označila přijetí zákona zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. "Dnešní přijetí zákona o odškodnění za nezákonně provedené sterilizace je pro mě velké zadostiučinění. Je to to jediné, co stát mohl pro oběti udělat, když škody na jejich psychice i rodinném životě napravit nemůže. O odškodnění obětí jsem se zasazovala už před deseti lety jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Nedobrovolné sterilizace byly jedním z nejhorších zásahů do osobní integrity člověka, jakých se náš stát v minulosti dopustil," řekla k přijetí zákona o odškodnění za nezákonně provedené sterilizace Monika Šimůnková.

Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů předlohy až 400 lidí, nárok by mohli mít i muži. Stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun. Poslankyně ANO Eva Matyášová za předkladatele uvedla, že veřejný ochránce práv eviduje stovku žádostí o odškodnění.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.