Reakce na šetření Okamurových výroků: Podle policie je zlehčování genocidy Romů v pořádku
K vyrozumění, které zaslala Policie České republiky oznamovatelům ve věci
lživých výroků předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury o romském holocaustu, se pro
server Romea.cz vyjádřili postupně všichni, kteří trestní oznámení na Okamuru
podali. Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR,
ani další s výrokem policie nesouhlasí a považují její stručnou argumentaci za
nesmyslnou.
Skutečnost, že policie v této věci nevidí důvod k zahájení úkonů trestního
řízení, chápe Čeněk Růžička jako signál pro ostatní občany, že veřejně lhát o
holocaustu Romů a zlehčovat ho je přípustné. "Postup policie v takto choulostivé
a klíčové věci, jako je holocaust Romů, vnímám jako naprosto neadekvátní odezvu.
Od policie je to jasný signál pro ostatní, že zlehčování genocidy lidí a veřejné
lhaní o jejím průběhu je v pořádku," uvedl pro server Romea.cz Čeněk Růžička.
"Policisté trestní oznámení navíc smetli ze stolu argumentem, který nedává
smysl. Reagují na něco, co ani nebylo obsahem našeho trestního oznámení. A
výmluva na někdejší podobné konání ze strany pana Ransdorfa je z právního
hlediska tudíž nesmyslná," uvádí Růžička.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu v jednání policie spatřuje
navíc politické tlaky a domnívá se také, že pokud by se Okamura obdobně vyjádřil
o holocaustu Židů, dala by si policie s prošetřením všech předložených důkazů
větší práci.
Miko: "Vyjádření Policie ČR chápu jako opovrhování genocidou Romů za 2.
světové války."
"Tím, že se případ nedostal vinou policie vůbec před soud, mi nebylo umožněno
vyvrátit lživá tvrzení Tomia Okamury a hovořit o skutečné vině pachatelů
zločinů, které se v Letech staly," uzavřel své rozčarování z výsledku
policejního zkoumání Čeněk Růžička.
Miroslav Kováč, další z oznamovatelů a předseda Strany rovných příležitostí, se také podivuje nad tím, jak policie
odůvodňuje rozhodnutí nezabývat se Okamurovými výroky. "Policie se ve svém
zdůvodnění vůbec nezabývá vlastním obsahem trestního oznámení. V tom vidím
vysokou nebezpečnost takového rozhodnutí, protože si policie svévolně přeložila
otázku zpochybňování holocaustu Romů jen do bodu, zda tábor v Letech u Písku byl
či nebyl koncentrační. A to obsahem našeho oznámení nebylo," uvedl pro server
Romea.cz Kováč.
Rozhořčení nad policejním rozhodnutím neskrývá ani Michal Miko z organizace
Slovo 21, který se k trestnímu oznámení na Okamuru také přidal. "Kdyby se něco
takového stalo v kterémkoliv vyspělém západním státě, byl by takovýto politik
nucen odstoupit. Stále tu neexistuje politická vůle cokoliv, co je spojené s
holocaustem Romů na území českého státu, řešit. Přístup policie byl k této kauze
nezodpovědný a jen nesmyslně okopíroval výsledek v případu výroku komunistického
předáka Miroslava Ransdorfa. Vyjádření Policie ČR chápu jako opovrhování
genocidou Romů za 2. světové války," řekl pro server Romea.cz Miko.
S výsledky vyšetřování nesouhlasí ani ředitel organizace ROMEA Zdeněk Ryšavý.
"Policie selhala. Je neoddiskutovatelným faktem, že Okamura plivl na oběti
romské holocaustu. To, že se společnost prostřednictvím policie s nenávistnými
výroky proti Romům nedokáže adekvátně vyrovnat, svědčí o zvyšující se toleranci
k nenávisti. Je třeba tlačit na politiky a různé organizace, aby se Okamura a
jeho obskurní hnutí dostalo do politické a lidské izolace. Ve veřejném prostoru
nemají lidé typu Okamury co dělat," uvedl Zdeněk Ryšavý.
Okamura mezitím na svém profilu na facebooku uveřejnil komentář, ve kterém
tvrdí, že policie označila jeho výrok "mýtus o romském koncentráku v Letech u
Písku je podle dostupných informací lež" za pravdivé.
"Okamura pokračuje ve svých lžích. Policie vůbec neuvedla, že by jeho výroky
byly pravdivé, jak se snaží svým voličům namluvit. Policie pouze konstatovala,
že populistické vyjádření, které nemá žádnou historickou hodnotu, není trestné,"
uvedl ředitel ROMEA Zdeněk Ryšavý.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
